Zlínská teplárna hlučí, místo úprav chce výjimku

Teplárna v centru Zlína zásobuje teplem desetitisíce lidí, ale také je obtěžuje hlukem. Místo protihlukových opatření si chce vyřídit výjimku, aby mohla dál překračovat limity. Lidé proti tomu sepsali petici.

Teplárna ve Zlíně překračuje hlukové limity, lidem to vadí. (Ilustrační snímek) | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Když chce Zdeněk Vašátko ze Zlína v noci spát, nesmí si otevřít okno. Rušil by ho totiž hluk z teplárny Alpiq Generation, která stojí v baťovském areálu v centru města.

Rozhovor

Zdeněk Vašátko je jedním ze tří členů petičního výboru, který požaduje, aby teplárna Alpiq Generation investovala více peněz do protihlukových opatření.

„Loni měla zisk přes dvě miliardy. To, že do snížení hlučnosti investuje milionové částky, je směšné,“ myslí si Vašátko.

Jak moc vám osobně hluk z teplárny vadí?
Každý má jiný práh vnímavosti, ale tady jde obecně o to, aby bylo ochráněno zdraví lidí. Za sebe můžu říct, že v noci nemůžeme větrat. A když teplárna vypouští páru, tak to slyšíme i přes okna. Zajímavé ale je, že někdy je hluk větší, jindy zase menší.

Teplárna ale říká, že do protihlukových opatření už v minulých letech investovala.
Ano, bylo to v roce 2005. A pak bylo skutečně patrné velké zlepšení. Časem se ale situace zase začala zhoršovat. Nevím, proč to tak bylo. Buď jsou opatření teplárny nedostatečná, nebo se o ně nestarají. Dá se ale říct, že dělá minimum možného. Ve Švýcarsku by si to určitě nedovolili.

Co je vaším cílem v celé této kauze?
Nejde nám jen o to, aby teplárna dodržovala hlukové limity, ale aby nebyla, pokud možno, slyšet vůbec. Navíc je třeba říct, že hluk se měří jen tam, kde si na něho lidé stěžují. Limity můžou být překročeny ve více lokalitách. Zlín je v údolí a v noci se hluk teplárny dobře nese vzduchem.

Takže podle vás by měla teplárna investovat do protihlukových opatření, a ne žádat o výjimku, která jí povolí jejich překračování?
Samozřejmě. Přiznám se, že jsem zpočátku ani nechtěl věřit, že opět žádá o výjimku. Zvýšená hlučnost způsobuje deprese, poruchy spánku. Je to vážná věc. Proto si myslím, že by se v této věci mělo i více angažovat město. Je velkým odběratelem tepla, tak by si mohlo dupnout. Může také udělat osvětu mezi lidmi o tom, že je ve městě takový hluk.

Co budete dělat, když teplárna výjimku dostane?
Podnikneme další kroky, na kterých se dohodneme. Nevzdáme se. Naše iniciativa vznikla proto, aby lidé neměli zdravotní problémy. A my víme, že je kvůli velkému hluku mají.

"Takový hluk poškozuje lidské zdraví. Přes den ho člověk tolik nevnímá, ale v noci nemůžete větrat," popsal situaci Vašátko.

Hučení vnímá, i když bydlí v Hrnčířské ulici na úpatí zlínského údolí nad městskými lázněmi. Několik set metrů od teplárny. Měření prokázala, že hlučnost v noci na více místech překračuje limity. Platí to hlavně pro okolí teplárny na okraji Mladcové a Jižních Svahů.

"Podle posledního měření z března 2012 překračuje hluk u rodinného domu v Mladcovské ulici hygienické limity pro noční dobu o 8 decibelů," upřesnila vedoucí odboru obecné a komunální hygieny ve Zlíně Eva Javoříková.

Protihluková opatření nestačí

Případ je aktuální v tom, že si teď teplárna snaží vyřídit výjimku, která by jí umožnila limity překračovat další dva roky. Ta současná jí vyprší na konci roku. Zlínský kraj, který případ řeší, na příští týden svolal ústní jednání. Rozhodne během prosince.

"Kraj trvá na tom, že teplárna musí situaci řešit, ovšem zároveň si je vědom toho, že teplem zásobuje prakticky celé město," naznačila mluvčí Zlínského kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková. Nespokojení lidé z různých koutů Zlína proti udělení výjimky sepsali petici.

"Teplárna má obrovské zisky, do protihlukových opatření ale investuje minimálně. Je to šlendrián," zlobí se Vašátko. Peticí se tento týden zabývali už zlínští radní.

"Město chce, aby teplárna dodržovala hlukové limity," reagoval náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld, jež má v kompetenci životní prostředí.

Teplárna Alpiq Generation, kterou vlastní švýcarští majitelé, hlučí přespříliš několik let. Hlavně kvůli provozu fluidních, horkovodních a plynových kotlů.

Výjimku zřejmě dostanou

Špatná situace se zlepšila v roce 2005, kdy teplárna investovala do protihlukových opatření. Další pak udělala před třemi lety. Pořád to ale nestačí.

"V lokalitě, která bezprostředně přiléhá k teplárně, je několik rodinných domů. Tady vždy byla zvýšená hlučnost. Podílí se na tom i výroba v průmyslovém areálu," argumentuje mluvčí Alpiq Generation Markéta Čapková.

Teplárna si letos nechala zpracovat hlukovou studii, na jaře proběhnou další měření v korunách stromů. Na základě požadavku Zlínského kraje bude muset nachystat materiál, který posoudí zdravotní rizika vyplývající z nadměrné hlučnosti.

Aby mohla teplárna fungovat i 1. ledna 2013, potřebuje výjimku. A zřejmě ji dostane, neboť na jejím teple je závislá velká část Zlína.

"Je pravděpodobné, že výjimku udělíme na půl roku a potom budeme na teplárnu tlačit, aby přistoupila k účinným opatřením," naznačil vedoucí krajského odboru životního prostředí Alan Urc.

Kritikům se ale takový scénář nelíbí, podle Vašátka jsou připraveni rozhodnutí krajského úřadu napadnout a dál bojovat za svoji věc.

Mluvčí Čapková řekla, že teplárna přistoupí k protihlukovým opatřením. Jaká budou, to by mělo vyplynout z nových studií.

Nespokojení obyvatelé Zlína si však myslí, že je mohla udělat už dávno. To, že hlukem obtěžuje okolí, totiž vedení Alpiq Generation dobře ví, a podle lidí jen volí zdržovací taktiku. Jaký by to mělo smysl?

Možná následující: zlínská teplárna bude příští rok zřejmě na prodej a změní majitele. Ti současní tak podle některých kritiků už nemají důvod utrácet peníze za protihluková opatření.

"Švýcarský energetický holding Alpiq zvažuje prodej uhelných elektráren, které v Česku provozuje v Kladně a Zlíně," potvrdila Čapková.

Lidé, kteří se podepsali pod petici, ale mají jasno. Pokud teplárna dostane výjimku, bude dál poškozovat zdraví mnoha obyvatel města. Což považují už za nepřípustné. Proto se chtějí bránit.