Ve vstupní bráně je koordinační centrum pro uprchlíky z Ukrajiny a Zlínskému kraji za její využití platí ministerstvo vnitra. Ve spodní části funguje předprodej jízdenek dopravního podniku a kavárna.
„Ještě se dá užívat, ale je na hraně uživatelnosti, ať už jde o povrchy či dveře. Nejde o žádný komfort,“ řekl hejtman Radim Holiš.
„Pokud bychom se v budoucnu rozhodli, že tam nebudeme nic stavět, tak musí projít totální rekonstrukcí. Dokážu si tam pak představit administrativní prostory, což by byla úsporná varianta. S kolegy v krajské radě ale máme větší ambici,“ dodal.
Variantou může být třeba sídlo start-upové firmy v rámci krajského Technologického a inovačního centra. Kraj také chce zřizovat takzvané ZK pointy, kde by místní zemědělci nabízeli své výrobky, prodávaly by se tam také reklamní předměty či suvenýry.
„Je to top lokalita Zlínského kraje,“ nepochybuje Holiš. „I kdybychom do budovy vložili miliony korun, tak v dalších pěti, maximálně deseti letech je investice zpátky. Ekonomika toho prostoru je, i když bychom ho nebourali.“
Brána areálu bývalého Svitu ve Zlíně má víc majitelů, oprava se odkládá |
Za dřívějšího vedení kraje v čele s Jiřím Čunkem vznikla studie na zásadní proměnu vstupní brány. Ta je součástí většího objektu, jenž se táhne až k parkovišti u Gahurovy ulice. Dnes je v něm herna, kadeřnictví, pekárna, cestovní kancelář a další provozovny. Holiš považuje studii za zdařilou, navíc by měla být odsouhlasená památkáři. Nevyloučil, že se na ní může dalšími pracemi navázat.
Kraj by ale musel nejprve vyřešit majetkoprávní poměry, na čemž ztroskotaly už Čunkovy snahy. Celý objekt má totiž několik vlastníků. „Jednal jsem s nimi. Každý z vlastníků má trochu jiný zájem,“ řekl v roce 2018 Čunek.
Podchod i Malá scéna. Obyvatelé v anketě studentů řekli, co má Zlín změnit |
„Zatím nedošlo k žádným krokům v majetkoprávním vypořádání ani k pokračování projektových prací. Do roka by mělo být jasněji,“ uvedl Holiš.
Vstupní brána vznikla v roce 1979 podle návrhu architekta Ladislava Pastrnka. Od výstavby se na ní kromě střešního pláště nedělala žádná zásadní úprava.
Krajský úřad současně řeší další budovy a plochy ve východní části areálu. Jeho ambicí je mít všechny úředníky ve 21. budově, kde sídlí. V ní působí i finanční úřad, pro který hejtmanství hledá jiné prostory. Pokud by se je podařilo najít, krajský odbor investic a odbor školství, mládeže a sportu by se přemístily z 15. do 21. budovy. V 15. budově by pak mohly volné plochy zaplnit začínající firmy, nebo by se daly nabídnout Univerzitě Tomáše Bati.
Změní se i místo u podchodu
Své plány na změnu k lepšímu má také město, které vlastní sousední plochu u vstupní brány do areálu a podchod k náměstí Práce. Ten má za sebou velkou opravu z roku 2014, ale i po ní zde zbyly staré obchody. Ty už radnice vykoupila a chystá rekonstrukci.
„Chceme podchod celkově oživit, pokud jde o jeho vizuální stránku i o to, aby v něm byla smysluplná skladba provozoven,“ naznačil náměstek primátora Pavel Brada. Ve hře jsou bistro, kavárna, květinářství či pekařství.
„Chceme také zkultivovat předprostor před podchodem. Neměnil by se jeho povrch, ale můžou se tam doplnit lavičky, stromy do větších květináčů, může tam být posezení. Kdyby bylo v podchodu nějaké gastro, tak aby si tam mohli lidé sednout. Dá se s tím různě pracovat,“ uvažuje Brada.
Ve Zlíně opraví chátrající podchod pod hlavní třídou. Vestaví do něho nový |
Dnes se na místě nachází jen pár laviček po dvou stranách vydlážděného prostoru. Ten by se měl řešit společně s vnitřními úpravami podchodu. Na lavičkách poblíž vstupní brány také posedávají bezdomovci a magistrát proto bude při úpravách myslet i na to, aby se tam potom nezdržovali.
V budoucnu by chtěla radnice upravit také část veřejného prostranství na náměstí Práce, tedy z druhé strany podchodu.
