Věra Kolková vyrůstala vedle jízdárny rodiny Baťů ve Zlíně. Jejího otce v roce 1932 zaměstnal jako instruktora jezdectví Tomáš Baťa a po jeho smrti nástupce Jan Antonín. Věra se sblížila s vdovou Marií a po válce pracovala v bývalém Baťově obchodě v Ostravě.
Její příběh vypovídá také o válečných útrapách a komunistickém režimu a i on by měl být součástí expozice, kterou uvidí návštěvníci chystaného Institutu Paměti národa ve Zlíně.
„Je zatím těžké s jistotou říci, které pamětníky do expozice zařadíme a které nikoliv. Navíc plánujeme pamětníky také průběžně střídat, aby byla expozice stále něčím nová a zajímavá i pro ty, co už ji jednou viděli,“ přiblížil ředitel Paměti národa – pobočky Střední Morava Petr Zavadil.
Nezisková organizace Post Bellum, která projekt Paměť národa založila, chce muzeum 21. století v podobě Institutu Paměti národa otevřít už delší dobu. Mělo by představit příběhy pamětníků ze Zlínského kraje, kteří zažili totality minulého století, moderní formou, jež by bavila i mladší generaci.
Vhodné místo ve Zlíně hledali zástupci organizace od začátku minulého roku. Nakonec objevili v současné době nevyužívanou budovu č. 1 v baťovském areálu, kde kdysi sídlilo ševcovské muzeum. Budova patří Zlínskému kraji, který hledal vhodného nájemníka.
„Jsem ráda, že se přihlásili a uspěli,“ uvedla krajská radní pro školství Zuzana Fišerová. „Věřím, že příběhy veteránů z 1. a 2. světové války, někdejších vězňů sovětských gulagů a nacistických koncentračních táborů, příběhy agentů StB, vyšetřovatelů, dozorců a komunistických funkcionářů spojí do mozaiky, která bude informačně nabitá a divácky atraktivní,“ doplnila.
Paměť národa má prostory pronajaté bezplatně na pět let. Pak má kraj v plánu budovu zbourat.
„Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby doba výpůjčky byla delší. Tato budova splňuje naše požadavky na velikost prostoru a na umístění v centru města. Zároveň má místo svého genia loci a je klíčové pro moderní dějiny Zlína,“ připomněl Zavadil.
„Ale respektujeme plány kraje. Počítáme, že za dobu pěti let se Institut Paměti národa ve Zlíně etabluje a získáme případně jiné prostory,“ dodal.
Institut chce do všech krajských měst
Kdy bude institut otevřen pro veřejnost, zatím neví. Pravděpodobný je ale konec příštího roku, případně začátek roku 2023. V celé republice jich Post Bellum chce otevřít více a aktuálně na ně shání finance ve veřejné sbírce.
První by měl vzniknout v Pardubicích, pak v Praze, Brně, Olomouci a následně v krajských městech. Organizace potřebuje deset milionů korun a zatím od dárců vybrala necelé dva miliony.
„Chceme využívat moderní expozice, aby dějiny bavily i mladé. Vytvořit prostor, kde se budou setkávat generace a předávat si zkušenosti,“ vysvětlují zástupci Post Bellum.
„Po letitých a složitých jednáních s politiky jsme ustoupili od plánu postavit velké muzeum, které najdete v metropolích u našich zahraničních sousedů. Místo toho jsme se rozhodli pro menší centra, s náklady do pěti milionů, která budou v krajských městech,“ uvádějí.
Jak by organizace chtěla příběhy pamětníků 20. století ve svých institutech „vyprávět“? Svůj záměr a technologie teď představuje v Plzni na výstavě Osvobození bez svobody. Návštěvníkům ukazuje velkoformátové fotografie, kombinované projekce i prvky rozšířené reality se zvukovými a světelnými efekty. Události 20. století mohou prožít očima dělníka, vězně nebo třeba rodiny, která po komunistickém puči přišla o všechno.
V institutu by pak neměl chybět digitální průvodce a expozice má být proměnlivá a natolik interaktivní, že návštěvníka vtáhne do příběhu.
