Napodruhé ještě nebyl Václav Štojdl spokojený, potřetí už se ale trefil přesně. V samém vrcholu koruny 230 let starého ořešáku si vybral větev a vyhodil na ni lano se zatěžkávacím míčkem na konci.
Jakmile ho spustil na zem, navázal na konec silnější lano a protáhl ho větvemi. Pak už se mohl nahoru vydat sám.
„Je to úžasný monumentální strom. Tak velký ořešák rozhodně není běžný, sám jsem jiný neviděl,“ hodnotí Štojdl a prohlíží si korunu stromu.
Společně s dalšími kolegy z arboristické firmy Prostrom Bohemia z Plzně přijel do Kvasic, aby Strom roku 2017 ošetřili.
Zapnul se do speciálního postroje, připravil si takzvanou pinohu a během okamžiku byl ve větvích. Ještě na zemi ale stačil vysvětlit, že pinoha je pilka na teleskopické tyči.
„Do konečků větví bychom se jinak nedostali. Navíc má pilka i hák, kterým si větve přitáhneme. Obvykle totiž ty, které uřízneme, nepropadnou dolů a musí se složitě vyprošťovat,“ říká.
Jeho kolegové zatím připevňují svá lana, každý na jiném místě stromu. Dostat se do větví zvládnou během pár minut. Každý z nich má jiný postup. Jeden váže uzel, který mu umožní stoupat vzhůru, ale nepustí ho opačným směrem. Jiný na to má mechanickou pomůcku.
Padají prý jen výjimečně. „Spadl jsem, když jsem se učil lézt. Měl jsem už zkušenosti z výškových prací, ale toto je něco jiného. Od té doby se mi to nestalo,“ směje se Jakub Štrunc.
Ošetření za 30 tisíc korun
Ve čtyřech lidech před sebou mají odhadem dvě hodiny práce. Koruna ořešáku je doslova obsypaná jmelím. Bohaté, temně zelené keříky teď odřežou a připraví tak strom na zimní ošetření.
Do té doby z kořínků vyrostou další trsy, ty ale zasáhne speciální postřik. Ten jmelí nabudí k růstu, jenomže v době vegetačního klidu ze stromu nemůže odsávat živiny, protože jím neproudí. A jmelí tedy uhyne i s kořeny.
„Chceme to vyzkoušet. Toto je strom, který si péči zaslouží,“ je přesvědčen předseda komise pro životní prostředí a bývalý místostarosta Zdeněk Zapletal.
To on stál předloni za přihláškou do soutěže, v níž ořešák získal přes 10 tisíc hlasů a mimořádnou propagaci. I dnešní ošetření je součástí odměny za vítězství. Vedení Kvasic díky tomu ušetří zhruba 30 tisíc korun.
Arboristé, kteří k ořešáku dorazili, se shodují, že podobný neznají. Zároveň chválí moudrost předků, kteří mu dali v zámeckém parku mimořádný prostor. „Díky tomu, že věci rozuměli, je z něj krásný solitérní strom,“ míní Štojdl.
Strom s největší pravděpodobností pamatuje přerod původní zámecké zahrady na krajinářský park v roce 1790. Stávala pod ním dřevěná kaplička se soškou Panny Marie a s klekátkem.
Letos dostane vlastní lavičku. „Bude stát naproti, ve stínu, aby z ní byl pěkný výhled,“ konstatuje starosta Kvasic Dušan Odehnal.
Při povodních v roce 1997 hrozila ořešáku zkáza. Dnes má jeho kmen obvod 672 centimetrů a tyčí se do výšky 25 metrů. Hlavní větve má dávno ořezané a také kořenový systém je viditelně napadený houbami.
Že stárne, dokazuje i to, že mladé větve vyráží níž, ne až ve vrcholu koruny. Stále ale tvoří dominantu parku.
6. února 2018 |
