V souvislosti se snahou majitele zbourat tovární budovy z baťovské éry ve Zlíně vyvstaly otázky: Co by na to řekl Tomáš Baťa? Souhlasil by? Nebo by lpěl na svém původním funkcionalistickém konceptu, který město dodnes odlišuje do jiných?
Existuje na ně pouze hypotetická odpověď, hodnoty minulosti se však snaží střežit památkáři a odbor kultury magistrátu. Obě instituce jsou proti likvidaci 24. a 26. budovy, místo nichž chce firma Cream postavit velké obchodní centrum.
Navzdory tomu půjdou objekty s největší pravděpodobností k zemi, neboť stavební úřad už připravuje demoliční výměr, který vydá za pár dní.
"Vycházíme z posudku majitele, v němž se uvádí, že jsou budovy ve špatném stavu a demolice je nutná. Ověřili jsme si ho i soudním znalcem. Pokud někdo chtěl, mohl to zpochybnit," argumentuje vedoucí stavebního úřadu Petr Skácel. "Nechci předjímat, ale je zřejmé, jak bude rozhodnuto," dodal.
Hra o cement
Hlavní důvod podle Skácela je, že při stavbě byly použity hlinitanové cementy, jež časem pracují a mohou vést k destrukci budovy.
Jejich výskyt se potvrdil u 25. budovy, na niž už byl demoliční výměr vydán loni. U sousedních staveb je posudky pouze nevyloučily.
Baťovské budovy číslo 24, 25 a 26Tovární budovy vyrostly ve 30. letech za slavné baťovské éry. Přestože stojí v památkové zóně, brzy už nebudou, neboť jsou podle posudku majitele ve špatném technickém stavu. Na 25. budovu už je demoliční výběr, na další dvě bude v následujících dnech zřejmě vydán. Podle památkářů jde však o velkou chybu, protože se naruší jedinečná funkcionalistická architektura města Zlína. |
Památkáři se kloní k tomu, že byl použit portlandský cement, který není nebezpečný. Pokud by to tak bylo, odpadl by hlavní důvod demolice staveb, jež stojí v památkové zóně a jsou gruntem unikátní funkcionalistické architektury.
"Majitel se ani nepokusil budovy zachránit," zdůraznila Jana Spathová z Národního památkového ústavu. "Když se zbourají, naruší se jednota zástavby, která má architektonickou hodnotu," řekla.
Motivace firmy Cream je nasnadě: oprava tří starých domů by ji vyšla mnohem dráž než novostavba podle vlastního plánu. Její vedení se odvolává na posudek, který hovoří o kritickém stavu budov.
"Všechny tři objekty jsou podle statika ve stejném stadiu degradace," připomněl ředitel firmy Martin Jarolím.
V demoličním řízení podal připomínky jen odbor kultury a památkové péče magistrátu. Přesněji řečeno se odkázal na své minulé vyjádření proti bourání. Věřil, že záchrana je možná.
"Podle našeho vyhodnocení statického posudku nebylo nezbytně nutné objekt demolovat," potvrdila vedoucí odboru kultury Kateřina Pešatová.
Radnice se na nejlepším řešení neshodla
Odstranění budovy odmítli i architekti, kteří působí v komisi památkové péče při městské radě. Ti jí navrhli, aby se pokusila o záchrannou akci. Ve hře byl i možný nákup budov. Nakonec se ovšem nestalo vůbec nic.
Radní se na svém jednání na ničem nedohodli a lhůta, během níž mohlo město jako účastník řízení podat připomínky, mezitím uplynula.
"Řešení je těžké: je to soukromý majetek a bezpečnost lidí je důležitá. Také bych byl nerad, abychom tady žili jako ve skanzenu," naznačil primátor Miroslav Adámek.
"Vlastník minimálně ve formě nepřímého úmyslu nechal stavbu dojít do stadia, kdy ohrožuje život a zdraví lidí. Proti tomu není v zásadě obrana," podotkl náměstek Aleš Dufek.
Cream však takovou kritiku odmítá. Šéf firmy Jarolím si nemyslí, že by demolice budov a výstavba jedné velké poničily ráz baťovského areálu. Je přesvědčený o opaku. "Bude to k dobru celého areálu," prohlásil Jarolím.
"Není důvod stavět něco podobného, co už tady je. Řešili jsme to s renomovanými architekty, kteří pracují a žijí mimo Zlín," doplnil.
Město nemá zájem o své historické hodnoty, obává se architekt
Místo tří baťovských budov oddělených ulicemi má vzniknout jediný velký komplex o rozloze 25 krát 85 metrů. Vysoký bude 30 metrů a objem bude mít větší než nedaleký zlínský mrakodrap, což podle architektů naruší celý areál.
"Mám pocit, že ve městě panuje nezájem o kulturní a historické hodnoty Zlína. To, co tam má vyrůst, je naprosto scestné. Monoblok naruší východní část areálu," myslí si architekt a člen komise památkové péče Ivan Bergmann.
Podle Jarolíma má plánované komerční centrum jeden půdorys, ale i tři věže, které na historickou podobu areálu odkazují. Dobu demolice odhadl na čtyři měsíce.
O odstranění 25. budovy rozhodl stavební úřad už loni, tehdy s demolicí souhlasil i odbor kultury, byť byli proti památkáři.
Sousední 14. a 15. budovu v továrním areálu přitom kraj přestavuje za zhruba miliardu korun na Baťův institut. Ze 23. budovy je podnikatelský inkubátor. Nový kabát, který respektuje původní podobu, má také mrakodrap.
