„Pracovníci fungují dobře, ale podmínky, které jim vláda nastavila, jsou katastrofální. Nic se nezměnilo, jenom se to mediálně již neřeší,“ uvedl zlínský primátor Jiří Korec. „Problém je i s lidskými kapacitami. Po vládní rádoby digitalizaci je obtížné volná pracovní místa na stavebním úřadě obsadit. Pro zájemce je současný stav demotivující,“ doplnil.
Zlínský stavební úřad má mít 31 úředníků – techniků, nyní je jich ale o pět méně. Plný stav však nemá již od roku 2019.
„Volná místa se nedaří obsadit. Buď se nikdo nepřihlásí, nebo se přihlásí někdo, kdo nesplní podmínky,“ konstatoval vedoucí úřadu Petr Skácel. Podle něho byl vždy problém se sháněním techniků, ale potíže se stavebním řízením mohly situaci ještě zhoršit.
Po problematické digitalizaci se vrací staré stavební řízení, úředníkům se uleví |
„Máme výpadky kvůli nemocem, bohužel i dlouhodobým. Problém je někoho najít. A pak minimálně tři roky trvá, než se z něho stane dobrý úředník,“ podotkla vedoucí vsetínského stavebního úřadu Renata Hrbáčková, podle níž by potřebovali další dva zaměstnance.
V Uherském Hradišti mají čtyři neobsazená místa. „Výběrová řízení probíhají neúspěšně od poloviny loňského roku. Nezvládnutá digitalizace nepochybně negativně ovlivnila zájem o práci na stavebních úřadech,“ upozornil mluvčí tamější radnice Jan Pášma.
Podobné je to i v Kroměříži. „I v současné době máme vyhlášené výběrové řízení na nového pracovníka. Nefunkční digitalizace vyřešení situace určitě nepomohla,“ uvedl mluvčí města Jan Vondrášek.
Stavební řízení je složité
Komplikace s personálním zabezpečením úřadu mají vliv i na vyřizování stavebních povolení a kolaudací, jejichž vydání trvá většinou déle. Navíc stávající zaměstnanci ztrácejí chuť do práce. „Není vidět světlo na konci tunelu,“ tvrdí Korec.
Když stát loni v červenci zavedl digitální stavební řízení (oficiální název zněl Informační systém stavebních řízení – ISSŘ), ukázalo se, že funguje velmi špatně. Některé úřední úkony v něm nebylo možné vůbec dělat.
Digitální stavební řízení kritizují úředníci i žadatelé, funguje špatně a pomalu |
Ještě před koncem roku se proto úřady mohly vrátit k původnímu systému. Spuštěn byl také technologický bypass, což je poslední novela stavebního zákona, která umožňuje automatický přenos údajů mezi starým a novým systémem. I s tím jsou však potíže.
„Na propojení systému se pracuje, ale doposud není provedeno. V novém systému se situace nijak podstatně nezměnila,“ sdělil Pášma.
„Zlín ještě není k bypassu připojený. Když začali připojovat úřady, nefungovalo to tak, jak si představovali. Tudíž pracujeme buď úplně postaru, nebo děláme nové věci v ISSŘ, který kulhavým způsobem funguje,“ popsal Skácel.
Úřad je zahlcený starými žádostmi
Na kroměřížském úřadě už se spojení uskutečnilo, ovšem ani tam nadšení nejsou. „Úřad pracuje podle nového stavebního zákona, ale ve starém informačním systému,“ přiblížil Vondrášek.
„Stavební řízení je velmi složité, úřad je zahlcený starými nevyřízenými žádostmi. Návrat do doby před spuštěním digitalizace není žádné vítězství, ale pouze návrat k původnímu nevyhovujícímu stavu,“ doplnil.
Bartoš má měsíc, aby vyřešil problémy stavebního řízení. Vložil se do toho i Pavel |
Ve Vsetíně pracují v původním systému Vita, ale do ISSŘ je povinen žadatel nahrávat projektovou dokumentaci. „Takže dokumentace je v jednom systému, zbytek řízení ve druhém, což není moc šťastné,“ uvedla Hrbáčková.
A když jde úředník do terénu s notebookem, nepřipojí se na internet. Dokumentaci si musí předem stáhnout.
„Ale na svém zařízení má malou obrazovku, na které by měl pracovat současně například s několika výkresy. To nejde,“ postěžovala si Hrbáčková. „Řešením je nový funkční systém, který se prozkouší a budou v něm řádně všichni zaškoleni, včetně dotčených orgánů,“ myslí si.
„Zrušil bych digitalizaci,“ souhlasí Skácel s tím, že by se úřady vrátily do starých řízení a digitalizace by se připravila znovu a lépe.
Stát chyby postupně napravuje
Ministerstvo pro místní rozvoj si složitou situaci uvědomuje a snaží se ji řešit. „Některé úřady stále vyřizují žádosti podle starého stavebního zákona vedle žádostí podle zákona nového. To znamená, že se musí řídit novým i starým stavebním zákonem, dvojími předpisy a pracují ve dvou informačních systémech,“ reagoval ředitel odboru komunikace resortu Petr Waleczko. „Do toho se přidává dlouhodobě špatná personální situace na mnoha úřadech.“
Dražší studna, nové lhůty i velké problémy. Digitální stavební řízení přehledně |
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek podle mluvčího s úřady komunikuje a účastní se online jednání, kde je informuje o pokroku ve vyhláškách stavebního zákona.
Hlavně menším úřadům mají odlehčit zjednodušené vyhlášky nebo přesun části agendy na obce s rozšířenou působností. Ministerstvo chystá i financování, které umožní přesunout peníze tam, kde mají úřady více práce.
„Snažíme se s dodavateli reagovat na podněty uživatelů a postupně napravovat možné chyby. To ovšem stále neznamená, že ISSŘ zcela odpovídá potřebám uživatelů a jejich požadavkům například na uživatelskou přívětivost nebo návaznost jednotlivých úkonů při vedení řízení,“ sdělil Waleczko.
Technologický bypass má platit do konce roku 2027, do té doby chce ministerstvo vypsat novou zakázku na digitalizaci.
