Věkový průměr pracovníků ve zlínské stavební společnosti Navláčil je 45 let. Získat do týmu mladé absolventy středních škol je téměř nemožné.
„Potřebujeme zedníky a tesaře, tedy profese, které ve školách prakticky vůbec nejsou,“ říká dispečer stavební výroby ve firmě Stanislav Hladký.
Společnost je jednou z mála v regionu, které mají přímou spolupráci se středními školami a zapojují se do náboru studentů.
Rovnice je to jednoduchá. Aby byli absolventi, musí se nejprve do stavebních oborů přihlásit nějací zájemci. Momentálně se ale mladí lidé, kteří studují stavební učební obory, dají v celém Zlínském kraji počítat na prstech.
Třeba Střední odborné učiliště Uherský Brod má ve třech ročnících pouze dva budoucí zedníky. Klempíř je jeden. Škola přitom stahuje zájemce ze širokého okolí. Stavební obory nabízí jako jediná na Uherskohradišťsku.
Vzorem je strojírenství
Vedení Zlínského kraje, který střední školy zřizuje, proto nyní hledá způsob, jak krizi řešit. Chce uplatnit dobrou zkušenost ze strojírenských oborů, která vede přes spolupráci škol a firem.
„U strojařů to zabralo, nábor se podařilo zvednout a zájem trvá,“ řekl krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík.
Firmy podporují středoškoláky finančně, organizují pro ně praxe a podchytávají si šikovné pracovníky třeba už v polovině studia. Mladí lidé díky tomu vědí, že jde o perspektivní zaměstnání, poznají prostředí firem a jsou schopní se po nástupu rychleji zapracovat. Tím se firmě část vynaložených prostředků vrací.
Jenomže to celé trvá minimálně tři roky, po které je student ve škole. A než se zájem o obory projeví, je prodleva ještě delší. Ani u strojařů není poptávka po absolventech uspokojená, přestože zlepšení je viditelné.
„Musíme si uvědomit, že víc lidí ze škol vycházet nebude, protože se nenarodili. V současné době přichází na svět zhruba polovina z počtu lidí, kteří se dostávají do důchodového věku,“ konstatoval Gazdík.
Učilištím obecně měla pomoci už povinná maturita z matematiky a jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory. To se ale v praxi neprojevilo.
„V devadesátých letech se potlačilo učňovské školství a prosadil se názor, že národ má mít univerzitní vzdělání. Toto je důsledek,“ reagoval předseda představenstva zlínské stavební společnosti Pozimos Jiří Havlík.
Také on má zkušenost z jednání se středními i základními školami, nabízel středoškolskou praxi. Jenomže nebylo komu.
Pomůže jiné financování škol?
Reálně se může situace začít měnit ve prospěch učilišť s reformou financování škol, která začne platit v příštím školním roce.
Díky ní školy nebudou nucené přijímat co nejvíc žáků a budou si moci vybírat. Když se přestanou maturitní třídy plnit na doraz, bude to na učňovských oborech znát. Když ale nepůjde na učiliště víc dětí, budou si obory jen navzájem přetahovat zájemce. To systémově nepomůže žádnému z nich.
V současné době jsou na tom stavební učňovské obory napříč Zlínským krajem stejně. Hejtmanství chce odpovědnost rozprostřít mezi firmy a školy. Ředitele plánuje odměňovat i podle toho, s kolika firmami bude mít škola uzavřené smlouvy o spolupráci.
Stavebnictví naráží na svá specifika. Práce se dělá venku, v zimě, horku nebo daleko od rodiny.
„Nabízíme jim perspektivu fyzicky namáhavé práce v kombinaci s nižším finančním ohodnocením než v jiných odvětvích. To je důsledek dlouhodobého tlaku na snižování cen ve stavebnictví,“ doplnil Petr Vlček, jeden z majitelů holešovské společnosti Rapos, která je držitelem národního ocenění Stavební firma roku 2017.
Všechny tři citované firmy si zakládají na tom, že mají vlastní, kmenové zaměstnance. Řada jiných ale nenabízí zaměstnanecký poměr. I to mladé lidi odrazuje.
„Firmy musí pracovat na firemní kultuře, budovat tým lidí, kteří s ní budou spojení,“ dodal Gazdík.
Kraj, školy i podnikatelé se shodují, že je nutná masivní kampaň, která bude propagovat řemesla. „Má být plošná, celostátní,“ míní Havlík. „A obecná, zacílená na všechna řemesla. Aby se mezi lidi dostala informace, že i vyučení je kvalitní vzdělání.“
Ačkoliv je problematika detailně zmapovaná, řešení schází. Svaz podnikatelů ve stavebnictví vypracoval ucelený materiál, který popisuje, co je třeba udělat. Zmiňuje i to, že by studenti měli mít možnost získat v rámci studia řidičský průkaz či další odborné zkoušky.
