Pijáčka v čele třítisícové obce, která je známá slavnou Jízdou králů, v pondělí nahradil dosavadní člen rady Jiří Matušík.
Dnes už exstarosta Pijáček je od podzimu krajským radním a sám prohlásil, že nebude kumulovat funkce. „Jednoduché rozhodnutí to ale nebylo,“ připustil Pijáček.
Ve Vlčnově se stal místostarostou hned v prvních volbách, do kterých šel - v roce 1990. V pondělí tak skončil jako jeden z nejdéle sloužících starostů ve Zlínském kraji.
Politolog: Na malých obcích se starostové hledají těžko
Stejně dlouho má jednoho člověka ve svém čele Bystřice pod Hostýnem, kde opakovaně uspěl Zdeněk Pánek.
Staré Město vede už 15 let Josef Bazala a Roman Hoza v Hulíně zůstává na radnici po 11 letech.
„Proč, na to se těžko odpovídá. Lidé vidí, co se ve městě dělá, jak funguje nebo komunikuje. A oceňují to,“ uvažuje Pánek.
,Je to o důvěře. S léty narůstá politická odpovědnost a opadají osobní ambice,“ dodal Hoza.
Třeba Miroslav Vaculík z Liptálu loni vydal knihu, jež mapuje jeho dvacet let ve funkci starosty.
„Na malých obcích se obtížně hledá někdo, kdo by funkci starosty chtěl. To je jednoznačné a dokazují to i průzkumy,“ uvedl politolog a zlínský rodák Karel Kouba z Univerzity Hradec Králové.
Přitom platí, že čím menší obec, tím větší šance na znovuzvolení. A Zlínský kraj má spolu s Vysočinou nejvyšší počet nejmenších obcí do tří set obyvatel. Navíc na vesnici se stírají rozdíly mezi stranami.
Třeba právě Pijáček v posledních dvou komunálních volbách dostal pokaždé 37 procent. Kandidoval přitom za ODS, která jinde výrazně propadla.
Komunální politika je i výtah směrem nahoru
Pokud se starosta uchytí ve veřejném dění, může svůj vliv využít jako odrazový můstek do vysoké politiky.
Například místopředseda Sněmovny a poslanec Petr Gazdík začal s komunální politikou v tisícihlavé obci Suchá Loz. Jeho první volby v roce 2002 z něj udělaly starostu, o šest let později se stal zastupitelem kraje a dva roky nato i poslancem. Nyní je také krajským radním pro školství.
„Vzestup lokálního politika celou dobu kontrolují voliči a díky tomu je mnohem důvěryhodnější než člověk, který se najednou objeví a nikdo ho nezná,“ řekl Kouba.
„V komunální politice se člověk vzdělá, získá zkušenosti a bylo by plýtváním je nevyužít,“ dodal.
Podobný příklad je Ondřej Benešík, který získal politické ostruhy jako starosta Strání s 3 800 obyvateli. Dnes je poslancem, krajským zastupitelem a lidoveckým místopředsedou.
I pro samotné politické strany je úspěšný lokální politik hotový poklad. Tradiční strany totiž mají o výrazné osobnosti nouzi a trápí je nedostatek členů. Logicky se proto obracejí k těm, kteří už uspěli na komunální úrovni.
„Člověk, jenž vede obec, je zvyklý vyjít s velmi malým obecním rozpočtem, uvážlivě hospodařit a obracet každou korunu,“ řekl před časem lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.
Mluvil tak právě o Benešíkovi, ale jeho slova obecně popisují, proč jsou starostové menších sídel pro strany a hnutí tak zajímaví.
I „vyšší“ politici zůstávají ve svých obcích
Není to ale cesta pro každého. Další lidovec a starosta Brumova-Bylnice Zdeněk Blanař má tady s přestávkou odpracovaných patnáct let, z toho posledních jedenáct let v kuse. Jenže do vysoké politiky nikdy nechtěl.
„Souhlasil jsem s tím, že budu na kandidátkách, ale jen jako podpora, na nevolitelných místech,“ poznamenal.
Komunální politika navíc jako by poutala navždy. Lidé, kteří z ní šli dál, udržují spojení aspoň jako řadoví zastupitelé.
Třeba exhejtman Stanislav Mišák neopustil Otrokovice 22 ze 26 let, kdy působil v politice. Dva roky byl místostarostou i hejtmanem, dál pak zůstával v zastupitelstvu.
Ani současní členové vedení kraje se nechtějí od obcí odloučit. Hejtman Jiří Čunek slíbil rezignovat na post starosty Vsetína na konci ledna, zastupitelem ale zřejmě zůstane.
Zato náměstek hejtmana Josef Zicha plánuje odejít z vedení Vysokého Pole, jen pokud obě funkce nebude zvládat.
Další náměstek Pavel Botek pak hodlá Ostrožskou Novou Ves řídit jako neuvolněný starosta.
