Obce už přitom mají schválené rozpočty na příští rok bez částek na výplaty školních uklízeček, kuchařek a školníků. U větších měst by šlo o desítky milionů korun ročně.
Proto se 177 starostů ze Zlínského kraje podepsalo pod otevřený dopis vládě, který sepsali starostové Luhačovic Marian Ležák (PRO Luhačovice) a Bojkovic Petr Viceník (Občané pro město).
„Tento krok považujeme za zásadní selhání vlády, která se zbavuje odpovědnosti a přenáší ji na obce. Povede k nekoncepčnímu řízení dlouhodobě existujících samostatných příspěvkových organizací škol a může mít devastující důsledky pro celý školský systém,“ varují starostové a apelují na vládu, aby změnu pozastavila. A to i proto, že ji s nimi nikdo neprobíral a není nachystaná.
„Můj názor je, že je to celé blbost,“ poznamenal Ležák. „Pak jsou tady starostové, kteří jsou s tím smíření, ale ne v tomto čase. Zároveň však jako já nemají garanci, že pokud peníze přijdou v RUD, tak se to za rok, dva, tři nezmění,“ doplnil.
Buď nebude na chodníky, nebo na uklízečky ve školách, tepou starostové stát |
Mohou přijít slabší ročníky žáků, a protože daňové platby budou závislé i na jejich počtech, nemusejí na výplaty nepedagogických pracovníků stačit. Míní, že je logické, když se města starají o budovy škol a stát o zaměstnance.
„Interpeloval jsem ministra financí, který řekl, že se to vyřeší po Novém roce pravděpodobně změnou RUD, ale nikde v rozpočtu není zakotvena nějaká rezerva. Je to velká neznámá,“ zdůraznil starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek (ANO), který je poslancem.
Může dopis něco změnit?
Některá větší města se k iniciativě nepřipojila. Primátor Zlína Jiří Korec (ANO) podepsat odmítl s tím, že podporuje usnesení Svazu měst a obcí, které říká, že s převodem plateb na samosprávy musí dojít k posílení RUD. Ale nejlépe až od začátku kalendářního roku 2026.
Bez polévky. Kvůli stávce servírovaly učitelky dětem k obědu rohlík se šunkou |
„Města mají obavu, že to ze strany státu nebude plně pokryto a budou muset doplácet něco, co v současné době neplatí. Pokud se to podaří zažehnat, tak se to bude dát ustát, i když tam bude do budoucna hodně potenciálních komplikací,“ zmínil Korec, který má pochybnosti, zda daný dopis může něco změnit.
Starostu Vsetína Jiřího Čunka (KDU-ČSL) nikdo k podpisu nevyzval. Domnívá se, že taková výzva smysl má. „Už proto, že starostové z toho mají obavu, a je dobře, aby to vláda věděla. A buď to vysvětlila, nebo uchopila jinak,“ naznačil Čunek.
Podpis nepřidal ani starosta Uherského Hradiště a poslanec Stanislav Blaha (ODS), připojil se naopak starosta Kroměříže Tomáš Opatrný (ANO).
Ležák a Viceník otevřený dopis zaslali na e-mailové adresy všech starostů, někteří však nereagovali. „Jestliže s něčím nesouhlasíme, tak podnět musí přijít zespodu. Rozhodnuté to bude až ve chvíli, kdy to bude platit,“ je přesvědčený Ležák.
Dufek: Vláda přidá miliardu
Dopis dostali na vědomí i poslanci a senátoři. Poslanec Aleš Dufek (KDU-ČSL), jenž je i zlínským zastupitelem, si myslí, že obce a města tratit nebudou. „Vláda tam přidává miliardu korun, aby obce na případné změně neprodělaly,“ vysvětlil. „Hlavním smyslem je, že obce mnohem lépe než stát dokážou hlídat hospodárnost škol a skutečnou potřebu nepedagogických pracovníků,“ míní.
Vláda chtěla změnu zavést už letos, ale pak ji o rok odložila. Podle ní jde o logický krok, samosprávy jsou totiž zřizovatelem základních škol.
„Podle dohody koaličních stran proběhne jedním legislativním návrhem současně novelizace školského zákona a zákona o rozpočtovém určení. Takže ve stejný moment získají kraj a obce povinnost financovat nepedagogickou práci v jimi zřizovaných školách. Zároveň však samosprávy budou mít vyšší podíl na výnosu sdílených daní,“ sdělil vedoucí oddělení komunikace předsedy vlády Jakub Tomek.
Aktuálně se řeší technické detaily a vše by mělo být uzavřeno v dubnu.
