Trvalo to kratší dobu, než všichni čekali. Rozsudek padl ani ne po roce. "Vyhověli jsme jeho žalobě," konstatovala na Kučerovu adresu mluvčí pražského soudu Markéta Puci. "V seznamech Státní bezpečnosti byl vedený neoprávněně," upřesnila.
Kučera podal žalobu na ministerstvo vnitra kvůli tomu, že byl zařazený v seznamu agentů Státní bezpečnosti. Podle dostupných informací byl vedený pod krycím jménem Karel a měl za úkol donášet na spolupracovníky.
Spolupráci s kontrarozvědkou údajně podepsal v době, kdy byl výrobním náměstkem v podniku Tesla Rožnov, tedy v roce 1988. Na případ jako první před pěti lety upozornila MF DNES.
"Rozhodnutí mě nepřekvapilo. Soud jen potvrdil to, co jsem říkal už od začátku," komentoval rozhodnutí Kučera.
ODS zajímá důvod Kučerova očištění
Podezření se znovu začalo probírat ve chvíli, kdy se stal radním za Zlínský kraj. Tedy před téměř dvěma lety. Čisté lustrační osvědčení po něm chtěli opoziční zastupitelé. Někteří jej dokonce vyzývali jeho rezignaci (více zde).
Kučera jim nyní rozsudek ukáže. Jestli se s ním spokojí, to ale není jisté.
"Zajímá mě zdůvodnění. Jestli ho očistili pro nedostatek důkazů nebo proto, že materiály svědčí o jeho nespolupráci," zdůraznil zastupitel za ODS Stanislav Blaha.
Pražský soud zdůvodnil své rozhodnutí tím, že předložené důkazy o spolupráci Kučery se Státní bezpečností nesvědčily.
"Vypovídali svědci, kteří mě neznali a spis si ani nevybavovali," upřesnil Kučera.
Archivy jsou často poničené, důkazy chybí
Právě usvědčující materiály a výpovědi mají v podobných případech zásadní roli. Soudy je řeší už dvacet let. A ukazuje se, že najít důkazy, které svědčí o stoprocentní spolupráci, není jednoduché.
Trvá to dlouhou dobu, vyžaduje to velké znalosti, pečlivé a podrobné hledání souvislostí a srovnávání různých typů dokumentů. Řada spisů je skartovaná nebo zachovaná jen v omezené míře.
"Třeba záznamy v menších archivech na okresech byly zničeny více než v těch velkých," upozornil Jiří Kocián z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
Což znamená, že potřebné materiály se dají těžko dohledat. "Pokud je spis proskartovaný a má třeba jen dvanáct listů, tak je zřejmé, že důkazů je málo," vysvětlil Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů. "Problémů je ale celá řada," naznačil.
Soudy totiž jako důkazy uznávají jen některé typy dokumentů, a třeba označení důvěrník nevnímají jako vědomou spolupráci.
Jméno ve svazcích zůstane
Důkazy, které soud posuzoval v případě radního Kučery, shromažďoval Archiv bezpečnostních složek. Stejně jako v podobných případech, kdy seznamy obhajuje ministerstvo vnitra.
"To, co nám lidé z archivu předloží, bereme tak, že nám dodali všechno, co mohli a našli," vysvětlila Eva Jíchová z právního odboru ministerstva vnitra.
Faktem ale je, že tyto soudní spory stát nevyhrává moc často. Proč? "Je důkazní nouze," konstatovala Jíchová.
I proto berou odborníci rozhodnutí soudu spíše s rezervou. A Kučerovo jméno se tudíž ze svazků jen tak neztratí.
"Uvedeme, že byl evidovaný, ale že soud konstatoval neoprávněnost," dodal Kalous.
