„Zajímají nás hospodářské a sociální aspekty, průběh a výsledky ekonomické transformace. Slušovice jsou fenoménem, který zná každý,“ říká historik Ondřej Ševeček působící ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. S kolegy o tom vyprávěl na přednášce ve zlínské knihovně.
V pozvánce na přednášku jste uvedl, že „JZD Agrokombinát Slušovice se stal jedním z nejúspěšnějších a nejmodernějších podniků v socialistickém Československu a „fascinoval svou schopností operovat na hraně socialistického plánování a tržní ekonomiky, což vyvolávalo jak obdiv, tak kontroverze“. V čem byly Slušovice jiné a zajímavé?
Řada zemědělských družstev byla progresivní a v rámci komunistického centrálně plánovaného hospodářství se právě v nich zrcadlila snaha o možnou změnu a jistou reformu tehdejší ekonomiky. Slušovice byly nejznámějším průkopníkem rozvoje takzvaných přidružených výrob a staly se i příkladem pro JZD v okolí. Díky jejich výrazné stopě v československé kultuře konce 80. let jde dodnes také o hodně zideologizované téma, na které má řada pamětníků silný názor.
Nastavení vrcholných pracovníků ve Slušovicích
v době změn spojených s listopadem 1989 bylo trochu ve stylu „nechte nás být, jsme stát ve státě, takové malé Rakousko na Moravě, které si už svoji ekonomickou revoluci udělalo“.
