Hody s právem na Uherskohradišťsku udržuje 47 obcí.

Hody s právem na Uherskohradišťsku udržuje 47 obcí. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Slovácké hody přidal ministr mezi národní tradice, chtějí na seznam UNESCO

  • 19
Ministr kultury připsal na prestižní republikový seznam další dva statky tradiční lidové kultury. Jedním z nich jsou hody s právem ze Slovácka. Jejich případná cesta do UNESCO ale ještě bude dlouhá.

Hodovou tradici obnovili po desítkách let a vzali to hodně důkladně. Informace hledali v obecních kronikách, u pamětníků i v muzeu, nechali si ušít nové kroje podle oblasti, do které patří, dali dohromady hodovou chasu, nacvičili písničky i tance.

Také obyvatelé malé obce Šarovy potvrzují, že hodové slavnosti jsou na Slovácku stále živé. Platí to pro celkem 47 obcí, které se nyní staly nositeli unikátní tradice. Hody s právem na Uherskohradišťsku se totiž dostaly do prestižního národního seznamu tradiční lidové kultury.

Slovácký region je tak o krok blíž k šanci přiřadit k Jízdě králů a slováckému verbuňku na seznam světového dědictví UNESCO třetí tradici. Republikový zápis je totiž jeho povinným předstupněm.

Nominaci připravili pracovníci Slováckého muzea

„Je těžké posoudit, čím hody odborníky zaujaly. Není to soutěž. Jednoduše lze říci, že jde o natolik významný statek, že si zaslouží být mezi ostatními. Teď jich má Česká republika osmadvacet,“ popsala Jarmila Teturová z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.

Na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky zapsal hody ministr kultury Lubomír Zaorálek před koncem roku.

Po téměř roce posuzování mu to doporučili členové Národní rady pro tradiční lidovou kulturu. Zkoumali, jestli má tato tradice skutečně velký význam z pohledu etnologie, jestli je živá a předávaná z generace na generaci.

„Jsme rádi, hody si to zaslouží. A pro lidi, kteří je pořádají a bez kterých by to nešlo, je to velké ocenění,“ uvedla etnografka Slováckého muzea Marta Kondrová.

Právě toto muzeum nominaci hodů dlouho připravovalo. Jen odpovědi na základní otázky bez příloh obsáhly 15 stran textu. V nich popisovali, co hody s právem znamenají, jaká je jejich historie, jak v dnešní době probíhají, jak často se konají, kdo je jejich nositelem, jaké faktory je ohrožují nebo jak komunita, která se na nich podílí, tuto tradici vnímá.

UNESCO v poslední době sází spíše na mezinárodní tradice

Hody s právem jsou obřadem, jímž se dříve děkovalo za úrodu. Dnes je spojen s mladou krojovanou chasou, párem starších a mladších stárků, hodovým průvodem a zábavou. Jejich historie sahá do konce 19. století. I hodové právo, tedy nazdobená opentlená hůlka, je v rámci země specifickým atributem.

Jestli mají šanci uspět mezi dalšími kulturními statky z celého světa, teď nikdo netuší. Pohled těch, kteří o tom rozhodují, se totiž mění. Zatímco před několika lety uspěl slovácký verbuňk i díky tomu, že nikde jinde na světě stejný mužský tanec neexistuje a jeho domovem je pouze malý slovácký region, v poslední době jsou naopak úspěšnější spíše mezinárodní tradice.

„To je třeba případ modrotisku, kde uspěla nominace podaná společně Českou republikou, Maďarskem, Německem, Slovenskem a Rakouskem,“ upozornila Teturová.

Hody s právem udržují na Slovácku ve zmíněných 47 obcích, lokalit je ale ještě víc. Například v Uherském Hradišti je tamější mládež pořádá hned v několika místních částech, jako jsou Míkovice, Jarošov, Vésky nebo Mařatice. Krojovaná chasa prochází každý rok i ulicemi Dolního Němčí, Boršic, Pašovic, Nedakonic, Prakšic nebo Březolup.