Ve městě žije přes šest tisíc lidí a čtyřicet procent z nich zásobuje teplem vícezdrojová kotelna, jež doplňuje spalování biomasy kombinovanou výrobou vlastní elektřiny a tepla motory na zemní plyn.
„Zatím jsou na městský horkovod připojeny sídliště Malé Pole a Vlára, kde žije dohromady 2 500 obyvatel. S dodávkami tepla ale chceme výhledově zásobovat i několik dalších ulic a třeba i centrum,“ říká Oldřich Kozáček, jednatel městské teplárenské společnosti BTH.
„Máme rovněž plynové kotle a v současnosti jsme se pustili do instalace tepelných čerpadel. Snahou je odpoutat se postupně od neobnovitelných zdrojů energie,“ dodal.
Kdy přesně nové energetické centrum vznikne, zatím není jasné. Rozhodovat budou ceny zemního plynu, elektřiny a dostupnost dřevní štěpky. Potřebné budou rovněž hned dvě státní dotace.
O první z nich, jež by měla dvěma miliony korun zmírnit městské náklady za šest milionů na pořízení fotovoltaiky, se má rozhodnout už v dubnu. Následovat má příspěvek v podobné výši od Národního fondu obnovy na projekt zajišťující akumulaci dešťové vody ze střech.
„Voda bude zajišťovat zálivku pro zahrádkáře z ulice poblíž energetického centra. Chceme ji shromažďovat do dvou větších nádrží,“ plánuje starosta Tomáš Chmela.
Ze starého komína větrná elektrárna
Zajímavostí je možné využití šedesát metrů vysokého komína, jenž v areálu zůstal po staré kotelně na tuhá paliva. Záměrem je proměnit konstrukci po vzoru bezlopatkových větrných elektráren známých například z Nizozemí ve vlastní výrobnu elektřiny.
„Je to sice trochu ve fázi ‚sci-fi‘, ale komín patří k symbolům našeho průmyslového města a k zemi ho strhnout neplánujeme. Naopak bychom chtěli nalézt způsob, jak by se právě prostřednictvím komína dala využívat větrná energie,“ naznačil Chmela.
V areálu kotelny vznikne i víceúrovňový sběrný dvůr. „Vše směřuje k tomu, abychom integrovali do jednoho místa co nejvíc obnovitelných zdrojů energie a mezi věci, které se dnes dají obnovovat, patří i odpadové hospodářství,“ vysvětlil starosta s poznámkou, že málokdo chce dnes vyhodit věc bez užitku. „Jde nám o maximální využití energie, která neustále cirkuluje.“
Tam, kam ve městě energie z nového centra nedosáhne, se počítá s postupnými výměnami kotlů. Ty nové budou pohánět tepelná čerpadla. Jedno z prvních začne ještě letos fungovat v poliklinice.
Drahé dřevo? Slavičín má vlastní lesy
I když dřevo začíná být také kvůli válce na Ukrajině nedostatkovým zbožím, ve Slavičíně by jeho nedostatkem trpět neměli. Radnice vlastní v okolí 450 hektarů lesa, a pokud by cena dřeva dál prudce rostla, je připravena zřídit nový sektor městského hospodářství.
„Situaci už prověřujeme, nevyřešenou otázkou zůstává, do jaké formy hospodaření bychom se pustili. Na každý pád chceme být připraveni,“ podotkl Chmela.
Mimochodem, když v roce 2002 ve Slavičíně se spalováním biomasy začínali, dodavatele dřevní štěpky si vytipovali „kružítkovou metodou“. „Do mapy jsme jednoduše zabodli kružítko a vyhledali si zpracovatele dřeva v okruhu padesáti kilometrů. Předpokládali jsme, že si od nich začneme štěpku stahovat a spotřebovávat za levnější peníze,“ líčí Kozáček.
Praxe ale byla zcela jiná. Vzdálenost dřevařského podniku od Slavičína neměla na cenu zásadní roli. „Rychle jsme přišli na to, že třeba na Šumavě pořídíme štěpku levněji než v deset kilometrů vzdálené obci. Nyní si ročně objednáváme asi 130 naložených kamionů,“ shrnul Kozáček.
K hlavním dodavatelům momentálně patří především firmy ze Zlínského kraje.
