Jasná jsou zatím jen data. Od pondělí 11. května mohou zpátky do lavic studenti závěrečných ročníků středních škol. A od 25. května také žáci na prvním stupni základních škol. Podstatné je slovo mohou.
„Do školy může jít ten, kdo bude mít zájem. Jde o pomoc pro rodiče, kteří potřebují řešit ekonomickou situaci,“ vysvětlil ministr školství Robert Plaga.
Koronavirus v Česku   |
Druhý stupeň a středoškoláci by případně mohli od června využívat občasných konzultací a vzdělávacích aktivit v malých skupinách. Základ jejich vzdělávání ale zůstane v domácím prostředí. Musí se však vzít v potaz, že jejich učitelé budou zaměstnaní navíc ještě mladšími žáky.
Přesnou podobu vyučování v posledním měsíci školního roku budou školy teprve tvořit.
„Základní věci, třeba způsob klasifikace žáků, ale musí ministerstvo školství jasně definovat. Není možné, aby to každá škola dělala jinak,“ mínil ředitel zlínské Základní školy Dřevnická Pavel Dvořák.
Upozornil na to, že žáci na druhém stupni nemají dost známek k serióznímu hodnocení.
„Platí naprosto nepodkročitelná zásada, že mohu klasifikovat žáka pouze v případě, že mám pro klasifikaci podklady,“ dodal Dvořák.
Období, kdy se učí doma, podle něj známkovat nelze. V rodinách jsou rozdílné možnosti. Jak technické, tak třeba časové.
„Rodiče, kteří chodí do práce, doma mají děti a musí dohlížet na jejich výuku, jsou vyčerpaní. Jsou i rodiče, kteří řeší existenční problémy. Stále častěji mi volají, mají obavy o budoucnost,“ popsal Dvořák.
Žáci nejsou samostatní
Vyučování na dálku navíc odhalilo zásadní slabinu českého školství. Žáci nejsou zvyklí pracovat samostatně. Udělají jen to, co se jim řekne.
„Tak to po nich systém dosud chtěl. Pracují kvůli vnější motivaci, tedy známce. Přirozená touha po vědění chybí,“ vysvětlil ředitel Základní školy Sychrov ve Vsetíně Michal Molek.
Právě větší autonomii ve vzdělávání a zodpovědnost za vlastní vědomosti chce ze současné krize vytěžit. „Ukázaly se nám věci a metody, které je možné přenést do běžné výuky,“ potvrdil Molek.
Prostorová nařízení vlády, která jsou nutná pro obnovení výuky, naprostá většina škol naplnit může. Obava učitelů, že se bude muset učit v rouškách, je zažehnána. Povinné budou jen ve společných prostorách a při bližším kontaktu, v lavicích, když budou žáci sami, si je mohou sundat.
Ostatně úskalí vyučování s rouškami už některé školy ve Zlínském kraji odzkoušely a jejich vedení se shoduje, že by to nebylo reálně možné. Jde o „nouzové“ školy, které se nyní starají o děti, jejichž rodiče pracují ve složkách integrovaného záchranného systému a v dalších nezbytných profesích.
Ve Zlíně je pro ně otevřená 17. základní škola Křiby. „Upřímně bych si to nedovedl představit při plné třídě. Děti mají po pár hodinách roušky vlhké a musí je měnit. Komunikace je obtížnější, učitelé zadání opakují i několikrát. A to ještě nezačala vedra,“ vypočítal zástupce ředitele školy Jiří Růžička.
Školy chtějí pomoct s přípravou na přijímací zkoušky
Školy také řeší, jak pomoci deváťákům s přípravou na přijímací zkoušky. Mají sice zadané úkoly a připravují se doma, ale to podle vyučujících nestačí.
„Vypadli z pracovního rytmu a tempa, které je u přijímacích zkoušek nezbytné,“ upozornila ředitelka Základní školy Zachar v Kroměříži Petra Fečková. „Pokud ale skončí zákaz vstupu do škol, rozhodně pro ně otevřeme přípravu na přijímací zkoušky,“ ujistila.
Jednotné přijímací zkoušky jsou naplánované až na samotný závěr školního roku. Přesný termín zatím stanovený není. Platí ale, že bude jen jeden termín, místo běžných dvou. I proto školy počítají s velkým množstvím odvolání.
„Bylo by vhodné udělat zkoušky co možná nejdříve. Pokud se bude přijímací řízení protahovat, bude to mít dopad na tvorbu rozvrhu pro příští školní rok,“ naznačila ředitelka zlínského Gymnázia T. G. M. Alena Štachová.
Škola jako jediná ve Zlínském kraji nabízí výuku některých předmětů v cizích jazycích.
Maturitní zkoušky jsou naopak definované poměrně jasně. Ústní začnou po 1. červnu, do té doby budou mít studenti napsané didaktické testy. Slohové práce z češtiny a cizího jazyka odpadají.
