K podobnému kroku chtějí přistoupit znovu, protože poslanci na konci května schválili převod plateb od příštího kalendářního roku.
I když je součástí změny novela školského zákona i částečná úprava zákona o rozpočtovém určení daní, ve které stát obcím a krajům vyčleňuje na platy nepedagogických pracovníků peníze, mají obavy, že to nebude stačit. A že to budou dorovnávat ze svých rozpočtů. I proto by byli raději, kdyby se tak zásadní krok odložil, případně lépe připravil.
„Tak zásadní věc se natvrdo protlačila ve formě přílepku zákona, i když jsou všichni proti. Přemýšlím, jestli je to o egu pana ministra, nebo o jeho nedostatečné znalosti této tematiky,“ reagoval starosta Luhačovic Marian Ležák.
Je to pokus zvýšit efektivitu, obhajuje Bek, proč mají platit nepedagogy obce |
Změnu odmítají školské odbory, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv i Asociace krajů. Ležák uvažuje o tom, že by dopis adresoval prezidentovi republiky i senátorům, kteří ještě musejí zákony, jež změnu zavádějí, odsouhlasit.
„Tak značný zásah, který dospěje do slučování škol, by měl být lépe naplánovaný,“ domnívá se starosta Bojkovic Petr Viceník.
Podle něho by měli starostové s předstihem vědět, kolik dostanou peněz. Už teď ředitelé přispívají uklízečkám a kuchařkám z platů učitelů.
Budeme omezovat jiné výdaje, říká starosta
„Budeme muset hledat jiné příjmy a pravděpodobně omezovat jiné výdaje,“ uvažuje starosta Kroměříže Tomáš Opatrný. „Snažíme se hospodařit rozumně, jediné zdroje jsou investice.“
Některé pozice nepedagogických pracovníků jsou navíc pod minimální mzdou, což podle starostů budou dorovnávat z obecních rozpočtů. Nově budou zajišťovat také nákupy školních pomůcek, učebnic, školení a další věci v rámci ostatních neinvestičních výdajů (ONIV).
„Vůbec nechápeme, proč to, co je součástí výuky, chce stát převést na obce,“ zlobí se Ležák. „To je faul v přímém přenosu.“
Změna financování nepedagogů by se mohla odložit, připustil ministr školství |
Obce jsou zřizovateli základních škol, pedagogy a výuku zajišťuje stát.
„Změna může proběhnout, ale ať je vydiskutovaná se všemi hráči, tedy řediteli, zřizovateli, odbory, zástupci pedagogů i nepedagogů,“ vypočítal Viceník.
„Nemyslím si, že by to bylo tak dokonale připravené, že by se to mělo nastartovat od začátku příštího roku,“ souhlasí starosta Březnice Josef Hutěčka. „Měli by to nechat na příští vládu a soustředit se teď na podstatnější věci,“ je přesvědčený.
„Jde o další pokus státu přesunout odpovědnost a finanční zátěž na kraje a obce bez jasného plánu, bez odpovídajících zdrojů a bez ohledu na realitu, v níž se zřizovatelé škol nacházejí,“ podotkl zlínský hejtman Radim Holiš, který je předsedou Asociace krajů.
Peníze dostanou podle počtu žáků
Obce a kraje mají dostávat peníze podle počtu žáků, přičemž ty budou známé v září.
„Částka, o kterou se zvyšuje podíl krajů a obcí na sdílených daních, odpovídá částce, kterou na danou oblast v roce 2025 vynaloží státní rozpočet, upravenou o předpokládaný růst daňových příjmů v roce 2026,“ nastínila mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.
Starosta dostane jeden balík peněz a bude na něm, jak s ním naloží. Pokud jde o dorovnání minimálních mezd, peníze v něm na to nebudou.
Dosáhli svého. Odklad reformy financování nepedagogů vzešel ze Zlínského kraje |
„Záměrem je dlouhodobě zajišťovat růst platů, nicméně s ohledem na aktuální možnosti některých kapitol státního rozpočtu se nepodařilo dosáhnout plné shody napříč vládou a změnit platové tabulky pro státní správu,“ naznačila Lucká Loosová.
Starostové mají také obavy z budoucnosti, protože platby, jež budou dostávat, jsou závislé na daňových příjmech státu, které se dopředu nedají odhadnout. A přitom se dá očekávat stále větší tlak na růst mezd.
Podle mluvčí ministerstva školství však kromě covidových roků daňové příjmy státu jen rostly a peníze pro uklízečky, kuchařky a školníky se mají taky automaticky valorizovat.
Bude zlá krev, musí nám pomoct Senát, kritizují starostové změnu financování škol |
Přiznává, že změna bude pro starosty zejména menších obcí znamenat více práce a bude klást větší nároky na komunikaci mezi nimi a řediteli škol, avšak o peníze strach mít nemají. Ostatní neinvestiční výdaje podle ní dostanou zaplaceny opět vyšším podílem z daní.
„Důvodem této změny je, že stát si ponechává financování pedagogické práce, ostatní výdaje mají nově řešit zřizovatelé,“ vysvětlila Lucká Loosová.
 |
