Děti si vezmou tác s příborem, nalijí polévku, poté naberou maso a rýži, u čehož jim asistují kuchařky či vychovatelka. Když dojedí, někteří si jdou přidat. Po obědě pak třídí zbytky do označených nádob.
Zlínská škola je první v krajském městě, která přešla na samoobslužný způsob výdeje obědů. Inspiraci našla před dvěma lety při návštěvě Švédska a také v Tanvaldu, kde jej spustili loni jako první. Město jim k tomu během léta za 2,5 milionu korun upravilo jídelnu.
 |
„Byla to pro nás velká změna. Nevěděly jsme, co to bude znamenat pro kuchyň i pro děti,“ říká vedoucí školní jídelny Marcela Bartončíková. S hlavní kuchařkou Vladimírou Cencingerovou v dubnu navštívily zmíněný Tanvald a tento systém viděly v praxi.
„Po měsíci provozu už víme, že k tomu dřívějšímu už bychom se nevrátily,“ podotkla Bartončíková.
Zbytků je o 70 procent méně
Hlavní výhoda je, že školáci si nyní nabírají jen tolik jídla, kolik opravdu chtějí a kolik snědí. „Zajímavé je, že menší děti jsou často šikovnější než starší. Umí si jídlo lépe nabrat a téměř všechno dojedí,“ vypozorovala Cencingerová.
Na oběd se strachem. Prvňáky trápí příliš těžké tácy, škola zvažuje nasadit vozíky |
„Nejlépe to zvládají prvňáčci, kteří se s jiným systémem ještě nesetkali. Přišli rovnou ze školky, kde byli zvyklí na podobný styl, takže jim to připadá přirozené,“ řekla Bartončíková. „Výhodou bylo, že naše děti už byly zvyklé na bufetový systém, samy si dříve nabíraly polévku a salát, takže to pro ně nebylo úplně nové,“ dodala.
Naopak starší žáci si obvykle jídlo vezmou rychle, aby nezdržovali, a občas něco vrátí. I tak ale během září ubylo zbytků jídel o asi 70 procent. Školáci si přitom mohou i přidat. „Zejména maso sice hlídáme, ale když někdo bere méně, pak zůstane pro ostatní. Zatím to vždy vyšlo,“ sdělila Bartončíková.
Špagety nejsou úplně jednoduché
Změna sice přinesla více práce, ale i úlevu. „Kuchařky mají víc úklidu, protože po výdeji musí uklidit větší plochu. Na druhou stranu už nemusí stát celé poledne u výdejového okénka a vydat 400 obědů. Záda ani ruce už je tolik nebolí, teď hlavně dohlíží a doplňují,“ říká vedoucí jídelny.
V jídelně pomáhají i další kuchařky a vychovatelka. „Hlavně menším dětem radí, kolik jídla si mají nabrat, a společně všechno kontrolují,“ zmínila Cencingerová.
Na talíř si děti nabírají samy. Ubylo zbytků, pochvaluje si škola jídelnu |
A co dětem chutná nejvíc? Těstoviny, rizoto, omáčky, špagety a sladké obědy. U některých jídel ale musejí kuchařky více přemýšlet, jak je nabídnout, protože se při samoobsluze hůře nabírají.
„Například se špagetami jsme chvíli zápasily. Děti je milují, ale nejsou úplně jednoduché na výdej. Sladká jídla zkoušíme různě, třeba nákypy nebo sladké těstoviny mají limity. Ani Honzovy buchty jsme zatím nezkoušely,“ líčí Bartončíková.
Zaplacených obědů přibylo
Začátky ale nebyly jednoduché. Ze školy odešly dvě kuchařky, které nechtěly v novém systému pracovat, a ve škole tak zatím vaří jen jeden oběd. Od listopadu by se měl jídelníček rozšířit.
„Jakmile nastoupí nová kuchařka, plánujeme třikrát týdně vařit dvě jídla, z toho jedno bezmasé,“ dodala vedoucí jídelny.
Spokojení jsou také rodiče. Oproti loňskému září se počet objednaných obědů zvýšil o padesát denně. „Dcery jsou z toho nadšené. Mohou si nabrat, kolik chtějí, a vybírají podle toho, jak jídlo vypadá,“ popsala Monika Bajerová, která má v páté třídě dceru Evelínu a v první třídě Stellu.
„Prvňáčci měli zpočátku obavu, jak to zvládnou, ale paní učitelky jim pomáhají,“ chválí. „Dnešní děti se snaží být samostatné a tohle je vede k tomu, že se učí samy rozhodovat.“
Děti musejí přemýšlet o velikosti porce
Je možné, že se tento model rozšíří i na další zlínské základní školy. Jako první může přijít na řadu Štípa, kde se bude stavět nová jídelna a kuchyň.
„Všude je to otázka financí, prostoru, technologií a samozřejmě dohody s vedením školy. Ředitel musí být s tímto systémem ztotožněný,“ řekla náměstkyně primátora Martina Hladíková. „V Malenovicích se to u dětí i školy setkává s velkým ohlasem, což mě moc těší.“
Než do jídelny jdou raději do mekáče. Děti jedí hůře, pětina má nadváhu |
Průkopníkem „finského způsobu“ výdeje jídel u nás byl Tanvald, kde obědy zajišťuje společnost Primirest. Funguje také v Jablonci nad Nisou.
„Razíme heslo: 'Raději si víckrát přidej, než jednou vyhoď '. Vedeme děti k systematickému přemýšlení o velikosti porce. A také chceme, aby po sobě zanechaly jídelnu a výdejní pult v takovém stavu, aby se mohli obsloužit i další strávníci,“ uvedl Josef Hásek, regionální ředitel provozu Primirest.
Podle něj je výhod celá řada: odstranění front při výdeji, zvýšení zájmu dětí o jídlo a téma plýtvání či podpora samostatnosti a odpovědnosti žáků. „Důležité je i propojení se školou. Pedagogové chodí na obědy společně s dětmi, diskutují s nimi o jídle a kontrolují, co snědly,“ poznamenal Hásek.
