Brzkou sklizeň způsobil rychlý nástup léta, ovoce je i přes sucho dost

Rozporuplně zatím hodnotí letošní léto zemědělci ze Zlínského kraje. Žně začaly o dva týdny dříve, výnosy obilí však budou až o dvacet procent slabší. Slibně vypadá úroda ovoce, které rovněž dozrává dříve a mohlo by jej být dost. I zde se ale ještě může projevit sucho.

Kombajny na pole vyjíždějí obyčejně až v druhé půlce července, v některých částech Zlínského kraje jsou ale žně už v polovině.

„Nepamatuji si, že by se někdy začínalo tak brzo. Sklízí se hlavně řepka a ozimé pšenice,“ přiblížila ředitelka Agrární komory Zlínského kraje Jana Brázdilová.

Její slova potvrzují i sami zemědělci, kteří dodávají, že obilí nevyrostlo tolik jako obvykle a jeho zrna jsou menší. Proto budou také slabší výnosy.

„Řepku máme sklizenu všechnu a jsme na desetiletém průměru. U obilí je ale situace podstatně horší,“ nastínil předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil.

„Ozimou pšenici máme sklizenou asi z poloviny a výnos je oproti loňskému špatnému roku asi o 16 procent nižší. Oproti desetiletému průměru je propad až 25 procent,“ zdůraznil.

Absence jara zkrátila období vegetace

Nízké výnosy a dřívější sklizeň mají stejný důvod: rychlý přechod ze zimy do léta, brzké vysoké teploty a následné sucho.

Oteplení bylo neskutečné, říká šéf agrodružstva

Jako zkušený zemědělec si myslel, že už ho skoro nic nemůže překvapit. Letošní rok to ale dokázal. Předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil ještě nikdy nezažil tak brzké žně.

„Sklizeň jsme zahájili 30. června, šlo o jarní ječmeny a ozimé pšenice. Dělám tady 37 let a nepamatuji si, že bychom začínali tak brzo,“ řekl Uchytil.

Jste tím zaskočený?
Běžně začínáme 20. července, když hodně brzo, tak 14. července. A my jsme teď už v polovině sklizně. To není normální, ale zřejmě tak to asi bude bývat. Jsme tady zvyklí na jiné výnosy. Na druhou stranu to u nás ještě není zdaleka taková katastrofa jako třeba na Znojemsku.

Jaké bylo letošní jaro?
Jaro nebylo. Letos 20. března jsme chtěli začít zasévat jařiny, ale půda byla zamrzlá. Říkali jsme, že příroda má zpoždění dva týdny oproti běžnému roku. A už o měsíc později jsme říkali, že příroda má dva týdny náskok. Bylo to neskutečné. Za měsíc to příroda nejen dohnala, ale i předehnala. Vždyť první ranou třešni jsem trhal 20. dubna, všechno bylo dřív.

Co se přesně stalo?
10. dubna se výrazně oteplilo a začaly tropické dny, což dříve nebývalo. Duben a květen byly výrazně teplejší. Kroměřížská stanice hlásila až o 4 stupně vyšší průměrné teploty. V kombinaci s větry a srážkovým deficitem to způsobilo nižší výnosy. Příroda je mocná, nemůžete chtít, aby vám narostlo zrno, když dříve sklízíte.

Jaký to na vaše družstvo bude mít ekonomický dopad?
Propad tam bude, ale nebude takový, abychom neměli na platy, na hnojiva, na stroje. S poklesem výnosů 20 procent se dá pracovat, posledních pět šest let bylo průměrných, ty předcházející velmi dobré. Teď se s tím musíme vyrovnat, třeba omezíme investice. Musíme být efektivní a mít vysokou produktivitu, což my máme. Současně bychom ale měli zvyšovat platy, protože v zemědělství jsou jedny z nejnižších. Rozhodně si však nechci stěžovat, beru to, jak to je.

Ekonomiku ovlivní výkupní ceny obilí. Tušíte už, jaké budou?
Loni byly zhruba 3800 korun za tunu obilí. Letos se ještě neprodává, cena se musí teprve určit a stabilizovat. Bude záležet i na tom, jaké jsou zásoby obilí, jak se pohne světový trh. Jestli se cena zvedne, tak na tom ještě třeba vyděláme. Jaká ale bude, se teď opravdu nedá říct.

„Jaro nebylo. Výrazně se zkrátila doba vegetace. Možná to bude všeobecný trend nejen u nás, ale v celé Evropě,“ uvažuje Uchytil.

V zemědělském družstvu Zemet v Tečovicích dokončují sklizeň řepky a chystají se každým dnem na obiloviny. Už teď ale vidí, že kvůli vysokým teplotám a suchu úroda nebude zdaleka nejlepší.

„Výnosy budou horší,“ tuší spolumajitel Zemetu Jindřich Václavek. „Sucho způsobilo, že porosty jsou nižší a zrna drobnější. Uvidíme, jaká bude jejich kvalita,“ naznačil.

„Začínáme zhruba o 14 dní dříve, výnosy jsou o něco menší,“ podotkl jednatel a agronom společnosti Agrodelta ze Zlína-Štípy Petr Slovák.

Zatím neznají výkupní ceny obilí

Zemědělce, kteří jsou v pokročilejším stadiu sklizně, může zatím těšit to, že kvalita obilí není špatná. Zatím ale neznají jeho výkupní ceny, takže netuší, jaký pro ně bude mít pokles úrody ekonomický dopad.

„Negativní dopad to mít bude, zvláště pokud se k tomu ještě přidají nižší výkupní ceny masa a mléka,“ míní Brázdilová.

Kdyby teď začalo vydatněji pršet, úrodu už to nezvedne. Spíše naopak.

„Bylo by to na škodu, obilí by se poválelo a ztratilo na kvalitě, což by platilo, i kdyby přišly bouřky a krupobití,“ upozornila Brázdilová.

Situace v různých částech Zlínského kraje je mírně odlišná podle toho, jak vydatně tam v posledních týdnech a měsících pršelo.

Nejhůře je na tom Uherskohradišťsko, které je podle webu intersucho.cz těžce poškozené suchem a ztráty tam mohou být 30 až 40 procent.

„Největší ztráty jsou u jarního ječmene, rostl v období, když už region postihlo sucho. Zrna neměla podmínky pro to, aby plně dozrála,“ sdělila ředitelka okresní Agrární komory Uherské Hradiště Dagmar Gracová, která odhaduje pokles výnosů v okrese na 20 až 30 procent.

Deficitu vody zatím ovocné stromy odolávají

Podobnou zkušenost jako zemědělci mají pěstitelé ovoce, které dozrává o přibližně dva týdny dříve než obvykle. Úroda většiny druhů zatím vypadá dobře, ale hrozí sucho.

„Švestek a jablek je dost, deficit vody je ale patrný. Zatím stromy ještě odolávají,“ popsal pěstitel Aleš Marčík ze Žlutavy.

Některé nedozrálé plody sice kvůli nedostatku padají, ale to podle něho není na škodu a stromům to uleví.

„Plody, které zůstanou, pak budou větší. Váhově se to vyrovná,“ uvedl Marčík.

Letos ho nepotěšila jen velmi slabá úroda velkopavlovických meruněk, které právě kvůli rychlému nástupu léta po zimě včely nestačily opylovat.

Kvalita sklizeného ovoce je vysoká, chválí likérka

S předstihem oproti normálnímu roku sklízí třešně a meruňky i vizovická likérka Rudolf Jelínek. A to ve Velkých Němčicích a ve Starovicích na jižní Moravě, kde je možná situace se suchem ještě horší.

„Jsme rádi, že po třech špatných letech je relativně slušné množství ovoce. Jeho kvalita je vysoká,“ hlásil předseda představenstva likérky Pavel Dvořáček.

„Švestky zatím také vypadají dobře, ale dokud nejsou sklizeny, nic není jisté,“ dodal.

Sucho je stále větší. Klesají hladiny v řekách i podzemních vod. Přírodě se stále nepodařilo dohnat srážkový deficit z roku 2015. Následující léta byla parná a suchá a zimy nebyly natolik vydatné na sníh, aby při tání vláhu v půdě doplnil.