Ve vzduchu voní dřevo, oheň a byliny. Mezi slámou se v archeoskanzenu Modrá ukrývá filmařská technika, která čeká na svou příležitost. Občas nad kulisami slovanského hradiště tiše krouží drony. Do toho mečí kozy a kejhají husy.
Začala znít dobová hudba. Členové spolku Velkomoravané se dali do zpěvu a tance, do jejich čela se v tuto chvíli postavil Roman Procházka z kapely Divokej Bill.
„Modrá nám poskytla přesně to, co jsme hledali – autentické prostředí, které ožívá samo o sobě,“ vysvětluje kreativní producentka Kristýna Kamenická. „Atmosféra tady je nenahraditelná.“
Archeoskanzen Modrá v těchto dnech ožil nezvyklými návštěvníky. Mezi dřevěnými stavbami a palisádami se usadili filmaři, aby oživili tajemnou říši pohanských bohů, kteří se pokoušejí proniknout do moderního světa a ovládnout jej.
Štáb dobrodružné fantasy komedie Máma a táta jsou boží si sem přivezl nejen herce známých jmen, jako je Vica Kerekes nebo Petr Lněnička, ale i tuny filmařské techniky a také spoustu fantazie.
Zapojily se také desítky místních, například členové historického spolku Velkomoravané nebo studenti zlínských filmových škol.
Film točí dva režiséři
Klíčové scény dětského fantasy filmu, který přivádí k životu pradávné mýty ve střetu se současností, proto vznikají za dohledu dvojice režisérů Adama Hobzika a Jana Chramosty právě v Modré.
„Když se nám dostal do ruky scénář, bylo hned jasné, že zamíříme do zdejšího archeoskanzenu. S producentem Petrem Kubíkem jsme tady už před lety natáčeli film Cyril a Metoděj Apoštolové Slovanů,“ upozornila producentka.
Za komedií stojí tým v čele s producentem Petrem Kubíkem, známým především díky pohádce Princezna zakletá v čase, filmu Zatmění či seriálu Zrození alchymistky. Filmaři ve Zlínském kraji natáčí deset dní. Vrátí se ještě v červnu a v lednu, kdy vzniknou záběry z klenotnice archeoskanzenu.
Lněnička, Lábus a Kerekes se představí v rodinném dobrodružném fantasy |
Máma a táta jsou boží je film určený především pro děti, jde o dobrodružné rodinné fantasy. Je o dětech ze současnosti zachraňujících svět před pradávnými bohy z pohanských časů. Pomáhají jim v tom jejich vrstevníci ze slovanské doby, kteří se kouzlem ocitli v moderní době.
Ve filmu lidé uvidí malebné záběry ze Zlínského kraje, například skanzen v Modré i okolní lesy a louky, ale také krásné a poetické záběry z centra Prahy, z Kampy, Čertovky nebo Karlova mostu.
Tvůrci navazují na poetiku filmů Václava Vorlíčka, ale také na oblíbené Chobotnice z II. patra. Tomu odpovídají některá místa, kde se natáčí, ale také způsob vyprávění.
„Středem děje jsou i v našem filmu děti, právě ony zachraňují svět,“ uvedla Kamenická. „A jejich rodiče se k tomu dostali vlastně jen shodou okolností.“
Dřevořezba, pískované sklo i loutka. Filmové klapky lákají na festival |
Další inspirací byly zahraniční filmy, v nichž se prolíná současnost s minulostí, například francouzská komedie Návštěvníci.
Ve filmové branži málokdy vše funguje úplně hladce. Natáčení má často skluz nebo se nepodaří zprovoznit přivezený jeřáb. To se stává.
„Celkově ale štáb funguje skvěle a je cítit, že do toho každý dává něco navíc,“ libuje si režisér Hobzik. „Musím říct, že se mi tady extrémně líbí. Těšil jsem se už před natáčením. Počasí nám zatím přeje a záběry, které tady vznikly, patří mezi špičku toho, co v našem filmu uvidíte.“
Film režíruje v tandemu s Chramostou. „Někdy se samozřejmě střetneme, ale dobře jsme si své úlohy prodiskutovali už před natáčením. Já hlídám scénář, komunikuji s herci, Honza je spíše u kamery a řeší techničtější věci,“ upozornil Hobzik. „Vše je odladěno, takže teď jsme často schopní se rozdělit a pracovat souběžně na dvou scénách a tím pádem natočíme víc záběrů.“
Hlavní dětské postavy ve filmu hrají Anna Dvořáková a Jakub Jenčík. Dále se objeví i Petr Vaněk, Anna Vyčítalová v roli bojovnice Raby nebo Jiří Chadraba jako tajemný Cerad, v menších rolích pak Jiří Lábus a Klára Issová.
Kerekes a Lněnička spolu hrají poprvé
Mámu a tátu dětí ztvárňují slovenská herečka Vica Kerekes a Petr Lněnička.
„Režiséři po nás chtějí, abychom své postavy hráli úplně civilně. To mi vyhovuje. V tomto prostředí se cítím naprosto přirozeně,“ usmívá se Vica Kerekes. „Vždy se mi lépe natáčí v exteriérech. I Petrovi Lněničkovi to sluší víc, když má kolem sebe přírodu.“
Společně před kamerou stojí tato dvojice poprvé. „Předtím jsme se vůbec neznali. Takto spolu hrajeme poprvé a je to moc fajn,“ podotkl její herecký kolega, který nedávno zaujal v televizním seriálu Metoda Markovič: Hojer. „A v tomto krásném a pohostinném prostředí na Slovácku se hraje moc pěkně,“ dodal.
Elity Velké Moravy v Modré. Výstava ukazuje vzácné šperky i umírání Metoděje |
Zlínský kraj film podpořil dotací dva miliony korun. „Místní zdroje jsme využili na maximum, ať už je to výtvarnice masek a kostýmů nebo sedmdesát komparzistů,“ podotkla Kamenická. „Zapojili se i studenti zlínských filmových škol, na realizaci spolupracujeme se zlínskými společnostmi Bumerang Film a Kouzelná animace.“
Praxi získávají na natáčení například studenti střední filmové školy Creative Hill College, která sídlí v areálu zlínských ateliérů.
„Dělají třeba asistenty produkce. Je to pro ně skvělá zkušenost, být při natáčení takto velkého projektu,“ připomněla Hana Pešáková ze studijního oddělení Creative Hill College.
Film Máma a táta jsou boží půjde do kin v listopadu 2026, a jelikož je hlavním partnerem televize Prima, dá se očekávat i uvedení na televizních obrazovkách.
