Úterý 5. července 2022, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 5. července 2022 Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Tunel v baťovském areálu měl zachránit lidi, později tam pěstovali houby

Seriál   5:04
Sedm set metrů se zachovalo z únikového tunelu, který v roce 1944 vznikl pod baťovským areálem v centru Zlínu. Redaktor MF DNES dostal možnost jinak nepřístupnou podzemní chodbu vedoucí až ke sportovní hale projít.

Pevné ocelové dveře uzavírají vstup do tunelu u 23. budovy v baťovském areálu ve Zlíně. Když k nim člověk sestoupí a otevřou se, dýchne na něho chlad a syrovina podzemí. Pak zmizí denní světlo a je třeba použít ruční reflektory.

U vstupu leží staré pytle. Povalují se tam kryty od světel a střepy. Ostatně jako v celé podzemní chodbě. Směrem doprava vede k řece Dřevnici, ale po pár desítkách metrů končí. Je zasypaná. Původně začínala u 25. budovy, místo níž je dnes parkoviště.

Poznejte podzemí Čech, Moravy a Slezska

V opačném směru je zachovalá, měří zhruba 700 metrů a ústí u parkoviště pod sportovní halou. Je třeba našlapovat opatrně a svítit si pod nohy. Země je vlhká, místy kluzká, protože je na ní bahno. Po delším rovném úseku vždycky přichází odbočka do strany a po pár metrech návrat do původní trasy.

„Zatáčky jsou tady proto, že kdyby tunel dostal zásah při bombardování, utlumí to tlakovou vlnu,“ vysvětluje Marcela Koutná z dražební společnosti Morava.

Únikový tunel vznikl v roce 1944. Pak přešel pod Svit, po jeho krachu se stal součástí konkurzní podstaty a byl na prodej. Do dražby se ale nedostal. Zlínské zastupitelstvo nedávno schválilo, že ho koupí za 4,5 milionů korun, protože město ho potřebuje zpevnit v části pod Mostní ulicí, kterou se chystá opravit.

Po pár minutách chůze v podzemí se ukazuje odbočka doprava, která je zakončená pevnými dveřmi. „To je výstup k nemocnici Atlas, tudy by byli odváženi zranění do nemocnice, kdyby k něčemu došlo,“ naznačila Koutná.

Po stranách tunelu vede nefunkční tepelné potrubí. Konstrukce, na nichž byly připevněny elektrické a další rozvody, jsou na mnoha místech stržené ze stěny. Dnes zde není nic - elektřina, voda, teplo. Jen občas z dálky zazní zvuk vody z kanalizace, který je doprovázený nepříjemným zápachem. Vzduch je lehce kalný, všude mírná mlha.

Po chvíli následuje odbočení doleva, nedlouhé schodiště a další pevné dveře. Pak ještě jedny. A ocitáme se v podzemí mrakodrapu, kde jsou dnes skladové prostory.

„Dostali jsme se do prostoru, kde býval kryt,“ potvrdil správce budovy František Mikulička.

Opodál vedou z chodby další těžké ocelové dveře do podzemí mrakodrapu. V levém horním rohu jsou poškozené. Někdo se je zřejmě snažil nedávno vypáčit tyčí, jež je opřená o stěnu.

„Někdo se tam dobýval. Je vidět, že chtěl ‚rozpárat‘ dveře,“ popsal Mikulička. Bylo však evidentní, že neznámý pachatel neměl šanci na úspěch.

Počítalo se s operačním sálem i suchými záchody

V další části tunelu jsou na stěnách i historické nápisy: UNFALLABTEILUNG, ÚRAZOVÉ ODDĚLENÍ. Opodál je velká číslice 21, což se vztahuje k mrakodrapu, kdysi správní budově baťových závodů, jejíž číslo je 21.

Historik: Kryty byly u budov jako dnes parkoviště

Město Zlín má nejen zajímavou baťovskou architekturu, ale také podzemí, které není vidět. Začalo se budovat právě za baťovské éry a postupem času se měnilo. Dokonale zmapované ale ještě není.

„Kryty a chodby se stavěly ve dvou časových fázích. První je úzce spojena s 2. světovou válkou. Před ní vznikala řada protileteckých krytů, které sloužily k tomu, aby se měli obyvatelé kde schovat při náletech,“ přiblížil historik a ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně David Valůšek.

O jaké typy krytů šlo?
Obyvatelé baťovských domků si stavěli svépomocí malé kryty u svých obydlí. Pak byla ve městě celá síť menších krytů pod budovami, jejichž výstavba byla organizovaná úředně. A vznikaly ještě větší kryty pro stovky až tisíce lidí, nejznámější byly u Březnické ulice. Ty už byly mimo obytné zóny a předpokládalo se, že by tam lidé neměli být ohroženi. Nutno říct, že průběh výstavby krytů byl místy velmi chaotický.

Kde všude se kryty stavěly?
V baťovském areálu je jich 35, ale nevím o tom, že by existoval přesný zákres únikových chodeb. Dokumentaci máme ještě ke krytu, který vznikl pod hotelem Viktoria, dnešním hotelem Moskva. Stavěl se tam dodatečně v roce 1943 a vešlo by se do něho 300 lidí.

Co se stalo s kryty u Březnické?
Na podnět velitelství civilní obrany při Městském národním výboru ve Zlíně byl v roce 1948 prověřován stav obou krytů. Byl však problém kryty vůbec najít. Jeden nad zimním stadionem byl zcela nepoužitelný a jeho chodba zasypaná. Druhý byl částečně použitelný, ale jeho úprava by byla moc nákladná. Oba zřejmě přirozeně zanikly.

Kdy přišla druhá fáze výstavby krytů?
Začíná v 50. letech. S reálným nebezpečím atomového útoku se začaly budovat kryty protiatomové. Byly stavěny pomocí jiných technologií a měly sloužit k dlouhodobému pobytu lidí. Víme o nich ale málo. Jejich výstavba a informování o nich bylo v režimu utajení, protože šlo o strategické věci. Proto se do veřejných archivů informace o těchto krytech nedostaly. Už v 50. letech bylo ale povinností při výstavbě veřejné budovy vybudovat protiatomový kryt, tak jako dnes musí být u každého domu  parkoviště.

Chodba vede pět šest metrů pod povrchem a před „jednadvacítkou“ je další výstup. Leze se nahoru po ocelových stupních, poklop je nedaleko vchodu do budovy od třídy Tomáše Bati.

Další výstupová šachta je v parčíku za sochami Tomáše a Jana Antonína Baťových. A poslední pod sportovní halou. Je to nenápadné místo, pod nímž se skrývá tajemné podzemí, které čeká na svoje další využití.

To původní už nezíská. Kryt pod 21. budovou vznikl při její výstavbě v roce 1939. Podzemní chodby ale až v roce 1944

„Myslím si, že to souviselo se zvýšenou aktivitou spojenců a narůstající mírou bombardování. Chodba měla sloužit pro únik lidí při leteckém nebezpečí,“ vysvětlil ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně-Klečůvce David Valůšek.

Část krytu sloužila také jako depozitář pro uložení důležitých dokumentů, aby se nepoškodily. Měl tam být i operační sál. V plánech se v podzemích chodbách počítalo také se suchými záchody.

Po znárodnění továrny a jejím přejmenování na Svit se řešilo, jak tunel využít. A padl nezvyklý návrh - pěstovat tam žampiony.

„Nápad vypadal z počátku kuriózně, nicméně se skutečně ujal. Vytvořila se speciální technologie na pěstování žampionů, kterou si dokonce nechal Svit patentovat,“ přiblížil Valůšek.

V archivu je fotoalbum, které dokumentuje pěstování žampionů i jejich využívání v restauracích ve Zlíně. A existuje také záznam z dobového tisku, kde byla tato zdánlivě apolitická věc podána velmi ideologicky.

„Chceme, aby žampion v době, kdy byl jen vzácnou pochoutkou kapitalistů, stal se zpestřením jídelního lístku všeho pracujícího lidu,“ píše se v textu.

„Plánuje se, že denně budou protiletecké kryty dodávat Obchodnímu domu nejméně 10 kg čerstvých žampionů,“ uvádí se dále.

V areálu jsou desítky krytů pro tisíce lidí

K dalším tunelům, které se v baťovském areálu nacházejí, dokumentace schází. Podle Valůška je pod budovami v řadách 30, 40 a 50 celkem 35 krytů, které by pojaly 4 310 lidí.

„Při vyhlášení leteckého poplachu však většina zaměstnanců utíkala z areálu pryč. Buď do lesa na Tlustou horu, nebo do části Rybníky. Na obou místech byly také podzemní kryty,“ vylíčil Valůšek.

Z těchto krytů vedou také podzemní únikové chodby. Když ztratily svůj účel, staly se po roce 1989 cílem nájezdů bezdomovců, kteří se pokoušeli dostat dovnitř. A když se jim to podařilo, vzali všechno, co se dalo zpeněžit ve sběrných dvorech.

„Vytrhali i elektrické kabely, které byly obalené izolací, již pak opalovali,“ upřesnil zástupce ředitele zlínské městské policie Pavel Janík.

„Dělávali jsme tam kontroly, když se na nás majitel podzemní chodby obrátil. Snažili jsme se mu vyhovět,“ dodal.

Zhruba stejně dlouhá podzemní chodba vznikla ve Zlíně v roce 1941. Vedla od Hradské ulice, kde stojí školy, mezi internáty se dostala na travnatý svah pod Památníkem Tomáše Bati. Stoupala nahoru, pak zahýbala doprava a vyústila před dnešním sídlem policie, kde dříve býval druhý Studijní ústav.

„Odsud se lidé vydali do lesa k Březnické ulici, kde byly dva velké štolové kryty,“ upřesnil Valůšek. 

Chodba sloužila školákům a učitelům a také studentům, kteří byli ubytovaní v internátech. V jednom z nich mělo sídlo gestapo, takže tunel při náletech spojeneckých vojsk využívali i Němci.

Chodba zasahovala mírně nad terén a byla zasypaná, takže bylo patrné, kudy vedla. Zlikvidovaná byla zřejmě brzy po válce.

V 50. letech se začaly stavět protiatomové kryty. Velký byl například na Čepkově, kde je dnes obchodní centrum. Kryty zůstávají ještě v podzemních garážích v části Podlesí na sídlišti Jižní Svahy. Krytem bylo i někdejší kino Květen v Malenovicích.

Ve Zlíně je aktuálně devět krytů (ve Zlínském kraji zhruba šedesát), přičemž před třiceti lety byl jejich počet více než trojnásobný.

Autor:

Ve sklípcích jako z Hobita se před vínem skladovala řepa a brambory

Vrbické sklípky vypadají jako z románů od Tolkiena.

VIDEO Seriál Ne nadarmo se jihomoravské obci Vrbice nedaleko Břeclavi přezdívá Hobitín. Návštěvníkům malebné...

Poštovní štola nabízí výlet do dob dávných horníků, kovy dobývali i ohněm

V Poštovní štole je k vidění i replika původního dřevěného důlního zařízení, v...

VIDEO Seriál Díky množství drahých a barevných kovů se hora Příčná nad Zlatými Horami na Jesenicku stala jedním...

Pod bazilikou ve Frýdku-Místku leží mumie poutníků. Utopili se v Ostravici

Poutníci sice v roce 1750 do frýdecko-místecké baziliky nedošli, ale jejich...

VIDEO Seriál Po vstupu do monumentální baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku sejdete pár schodů a...

VIDEO: Hřebeč je děravý kopec. Vydal více než dva miliony tun surovin

Důlní závod v dobách, kdy fungoval, tedy před rokem 1991.

VIDEO Seriál Málokdo si při cestách z Čech na Moravu přes Moravskou Třebovou po obávané „pětatřicítce“...

Část ústeckého krytu je neprozkoumaná, od války ve štole nikdo nebyl

Štola uvnitř krytu.

VIDEO Seriál Reflektor osvětluje štolu vyhloubenou v roce 1942 ve skále pod ústeckým zámečkem Větruše. Na její...

  • Nejčtenější

Ve Zlíně vypuklo letní dopravní peklo, průjezd do Otrokovic bude těžký

Pondělní dopravní špička ve Zlíně bude o něco náročnější než jindy a během následujících dvou týdnů se situace...

Největší stavba v Rožnově se zastavila, firma už dodělá jen základy

Vznik kulturního centra a knihovny v Rožnově pod Radhoštěm se prodražuje. Nejdříve měla stavba stát 120, později 325,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stavba nové silnice v Prštném se blíží, uleví zahlcenému centru Zlína

V roce 2026 může začít stavba nové silnice v Prštném, která povede přes železniční trať. Pravomocné územní rozhodnutí...

PSG chce stabilizovat zlínský hokej. Do extraligy postoupíme sami, říká Vlach

Dlouho se k bouřlivému dění v hokejovém klubu PSG Berani Zlín pro média příliš nevyjadřoval a řešil ho spíše v rámci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mynářovu hospodu zapálil žhář, ostatní verze už policie vyloučila

Policie pokročila ve vyšetřování požáru restaurace Na Srubu v Osvětimanech, která shořela letos 29. března. Stavbu, již...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

  • Další z rubriky

Tři sta let stará hrušeň na okraji Vizovic se dusí, téměř není vidět

Památná hrušeň, pravděpodobně jeden z nejstarších stromů svého druhu v Česku stojí schovaná v hustém porostu u travnaté...

V Holešově chystají důležitý rondel, uleví dopravě z průmyslové zóny

Křižovatka ve tvaru písmene T u bývalého cukrovaru ve Všetulích je jedním z dopravně nejproblematičtějších míst v...

Jóga nebo včelaření zvýší odolnost seniorů, na Valašsku to s nimi umí

Města na Valašsku mají propracovaný systém služeb pro seniory, který může být vzorem jiným regionům. Zlínský kraj totiž...

Opilá cyklistka netrefila domů, přelezla svodidla a jela po dálnici

Se životem hazardovala 26letá žena z malé obce na Kroměřížsku, která si v opilosti popletla cestu domů. Na jízdním kole...

Ne, ne, já nemusím, já už ho vidím. Holčička z reklamy na Kofolu se vrací

Malá holčička z vánoční „prasátkové“ reklamy na Kofolu, ve které zazněly hlášky „a bude mít ty velký zahnutý zuby...

Ani závěť už není zárukou hladkého dědictví. Nejvyšší soud změnil pravidla

Premium Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem....

Pavla Tomicová výrazně zhubla a s kolegy oslavila šedesátiny

Pavla Tomicová měla s Dášou Zázvůrkovou v květnu nehodu, když do kolegyniny Vespy před Národním divadlem nabouralo...

Herec a režisér Vojtěch Kotek se oženil. S partnerkou chodili více než rok

Herec Vojtěch Kotek (34) se ve čtvrtek oženil. Podle webu Expres.cz si vzal přítelkyni Radanu, se kterou chodí více než...

Móda z Varů: Luxus i lacinost. Sexy Ramba a Plodková. Třeštíková přestřelila

Na červeném koberci zazářily v den slavnostního zahájení 56. ročníku karlovarského filmového festivalu v luxusních...