Otevření šesti rozhleden odstartoval před lety předsilvestrovský společný ohňostroj. Rozblikal se nad obcí Bánov, Bystřice pod Lopeníkem, Korytná, Nivnice, Suchá Loz a Vlčnov.
Stavby, které tady v roce 2011 vyrostly, stály 3,3 milionu korun. Asi 70 procent poslala EU. I po letech si však drží punc typického dotačního nesmyslu.
„Jsou to paskvily. Jde o republikový rekord ve vyhazování peněz,“ prohlásil místopředseda Klubu přátel rozhleden Pavel Gejdoš.
O tom, že rozhledny postrádají smysl, se mluvilo už po jejich otevření. Jsou navlas stejné a architektonicky tudíž nezajímavé. Všechny jsou vyrobené z dřevěné smrkové konstrukce, která má tři podlaží, v půdorysu mají rozhledny něco málo přes pět metrů.
Z jednotné výšky 13,3 metru také v některých místech není skoro žádný výhled, a stavby proto už z principu neodpovídají tomu, co si člověk pod slovem „rozhledna“ představí. Někteří znalci takových míst dokonce mluví o tom, že připomínají spíše myslivecké posedy.
Často jsou z desetimetrové výšky viditelné pouze Velká Javořina, okolní kopce a pole, zahrádky, domy či vinohrady v konkrétní obci.
Právě nesmyslné umístění je asi největším problémem.
„Například v Bystřici pod Lopeníkem úplně rezignovali a rozhlednu postavili na louce hned za dědinou na úpatí kopce. Ta je snad nejostudnější,“ konstatoval Gejdoš.
V Suché Lozi zase stavba stojí za pásem lesa a v Nivnici poblíž odkladiště hnoje.
Starostové: Místní lidé tam chodí na procházky
Zástupci obecních úřadů se brání, že na výběr prý neměli. „Jiná místa jsme vybrat nemohli, protože v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty existuje výjimka, která zakazuje, aby se podobné stavby tyčily nad terénem. Rozhledna na Lopeníku je výjimka,“ poukázal místostarosta Suché Loze a poslanec Petr Gazdík.
Z celkového rozpočtu projektu navíc podle něj šla jen zhruba pětina na samotnou stavbu rozhleden, většina peněz byla určená na informační tabule, směrové cedule a další propagaci.
Starostové ani místní lidé se na stavby nedívají optikou znalce rozhleden a jsou spokojení. Vychutnávají si pohled na střechy domů, na vzdálený vrchol Bílých Karpat i kopce sousedních obcí. Třeba z rozhledny v Korytné jsou prý někdy vidět Beskydy a Javorníky.
„Ano, lidé si stěžují, že tady kromě jiného vidí i na hromadu hnoje. Toho se, bohužel, nezbavíme, i když jsme se o to snažili,“ souhlasí starosta Nivnice Miroslav Vykydal.
„Na druhou stranu účel, který tento projekt měl, tedy pozvednout turistický ruch, splnil. Místní tam hodně chodí na procházky, a když přijde na úřad nějaký turista, jako první se ptá po rozhledně,“ zdůraznil Vykydal.
Stejně argumentuje i Gazdík. Rozhledna v Suché Lozi podle něj stojí na nejvyšším bodě v katastru, místní obyvatelé si k ní dělají výlet před koncem roku a také je součástí červené turistické Stezky hrdinů Slovenského národního povstání.
„Stavby jsme ani nezamýšleli jako rozhledny v pravém slova smyslu, ale jako odpočívadla na propojených turistických stezkách těchto obcí,“ upozornil Gazdík.
Faktem ale je, že ve veřejně přístupných materiálech o projektu je vždy uvedený pojem „vyhlídkové místo“ nebo přímo „rozhledna“. Navíc milovníci těchto míst trvají na tom, že se peníze z Unie daly využít smysluplněji.
Například tak, že by místo šesti rozhleden vznikly jen dvě, ale v zajímavějších lokalitách. V některých obcích totiž stavby stojí i tam, kde má člověk úplně stejný výhled i bez stoupání do desetimetrové výšky.
Mezi sporné projekty patří také vyhlídková věž v Lednici na jižní Moravě. Podívejte se
