Radnice pro hosty uzavřela několik parkovišť v okolí místa posledního rozloučení. Před Kongresovým centrem připomínala Samohýlovu vášeň tři historická vozidla.
První smuteční hosté dorazil už před devátou hodinou, samotný obřad nakonec začal s patnáctiminutovým zpožděním z důvodu komplikované dopravy na dálnici D1, která některé hosty zbrzdila.
 |
Rakev se zesnulým byla vystavena a obklopena aranžovanými věnci z bílých růží a svíčkami, další věnce a květinové dary pokládali hosté pod pódium. V úvodu smutečního obřadu zazněla píseň Jiřího Schelingera Šípková Růženka v klavírním podání, později zněly i legendární skladby kapel Queen Forever a Metallica Nothing Else Matters.
Zemřel vášnivý sběratel historických vozů Ladislav Samohýl, měl jich na čtyři sta |
Vedle rodiny, příbuzných a nejbližších přátel se pohřbu zúčastnila řada osobností veřejného života, podnikatelů, majitelů historických vozidel, automobilových nadšenců, bývalých i současných zaměstnanců a spolupracovníků firmy nejen ze Zlínska.
Přijel také někdejší ředitel firmy Continental Barum Libor Láznička, filmový producent Zdeněk Skaunic, primátor Zlína Jiří Korec nebo bývalá poslankyně Alena Gajdůšková.
„Náš Laďa byl ztělesněním pracovitosti, moudrosti a humoru. Normálně bychom s ním teď seděli u kávy, řešili, na jakém závodě se ukáže, co četl za knížky přes Vánoce nebo jaké má nápady na další akce. Místo toho jsme se sešli zde. A Laďovi se znovu povedlo to, co dělal celý život, spojit nás. Bylo jedno, kolik je vám let, jaké máte tituly nebo kolik máte peněz na účtu, každému dal svou pozornost,“ vzpomínal při smuteční řeči Samohýlův kamarád Pavel Konečný.
Během obřadu byl promítnut krátký dokument o Samohýlově vášni nazvaný Znovuzrození Bugatti. Své rozloučení poslali také jeho spolužáci z Vysoké školy ekonomické v Bratislavě.
Zesnulý sběratel vlastnil i Heydrichův vůz. Na kopec už nevyjede, teskní komunita |
„I když tě, Laco, něco bolelo nebo trápilo, nechával sis to pro sebe. Byl jsi pro nás velkou inspirací v tom, jak být úspěšným podnikatelem a zároveň chápajícím člověkem. Před školou parkoval tvůj mercedes. Byl jsi šperkem pro svou schopnost říkat pravdu do očí, stál sis za svým názorem i v době, kdy se to příliš nehodilo,“ napsali.
Motorismus se stal součástí rodiny
Za rodinu pronesla řeč dcera Barbara. „Od malička jsi nám ukazoval svět. Díky tobě víme, že cesta je často víc než cíl. Motorismus se stal i naší součástí. Mně jsi otevřel cestu k cestování, ukázal jsi mi, že svět je místo, které stojí za to poznávat. Klid, humor a lidskost byly tvými největšími hodnotami.“
Ladislav Samohýl zemřel v nedožitých 71 letech. Byl důležitou osobností v automobilovém podnikání i motoristickém světě, rád se účastnil motoristických akcí po celé zemi a byl vášnivým sběratelem veteránů. Jejich závod organizoval na Barum rally.
Řepkův mercedes koupil za miliony sběratel ze Zlína. Za kolik, neřekl |
„Můžu říct, že jsem se do auta narodil. Je to můj život,“ svěřil se Samohýl před pár lety v rozhovoru pro iDNES.cz.
Narodil se v Uherském Hradišti v roce 1955. Dětství prožil v Březolupech, Zlín se pak stal jeho domovem. Vystudoval obchodní akademii, pak ekonomii a práva. Od roku 1969 brigádně pracoval na automobilových závodech. V roce 1983 odcestoval do Velké Británie, kde pracoval jako automechanik.
Zlín hledá investora pro novou čtvrť pod halou. Z plánů vypadly kraj i muzeum |
Od roku 1991 se zapojil do rodinné firmy svého otce Aloise, právě po něm zdědil velkou vášeň pro historická vozidla. Miloval jejich příběhy i technickou krásu.
S manželkou Janou vychoval syna Martina a dceru Barbaru, radoval se ze dvou vnoučat. V posledních letech chtěl vybudovat muzeum, v němž by vystavoval historické vozy a motocykly.
„Ještě loni jsi řekl, že v roce 2026 zase vyjedeš na kopec. Neřekl jsi, jak vysoký bude ani kam povede. Děkujeme za lidskost, humor i veškerou pomoc. Šťastnou cestu,“ dodal Konečný.
