„Když srovnám situaci před deseti lety a nyní, je to katastrofa,“ řekl hospodář vsetínských rybářů Roman Veselý.
Nejvíc je to vidět právě na pstruzích obecných, zdecimovaná je i populace lipana podhorního a dalších ryb. Ubývá rovněž generačních ryb, tedy těch, co se přirozeně rozmnožují samovýtěrem.
„Každý rok do chovných potoků vysadíme přes 400 tisíc plůdků pstruha. Jenže když je chceme po dvou letech slovit, abychom je přemístili do Bečvy, vytáhneme stěží dva tisíce ryb,“ trápí Veselého.
Situace je natolik vážná, že se jí začalo zabývat i město Vsetín, ochránci přírody a vodohospodáři.
Důvodů, proč ryby vymírají, je hned několik. Hlavní díl viny nesou dlouhotrvající sucha, jiní živočichové a nevhodné stavební úpravy na tocích.
„Klimatické podmínky neovlivníme a nic neuděláme ani s predátory, kteří jsou chráněni zákonem. Největší škody nám působí vydra. I když máme rybochovná zařízení oplocená a chráněná elektrickým ohradníkem, hladová zvířata se k rybám stejně dostanou,“ konstatoval Veselý.
Pomoci chtějí Povodí i Vsetín
Řešit se podle něj musí zejména stav přítoků Bečvy, kde jsou často vybetonovaná koryta a splávky, kde se ryby nemohou ukrýt. Chybí pestré „živé“ dno bez betonu, více tůněk a dalších úkrytů pro ryby. Vody je v potocích málo a rychle odtéká.
„Dobrou zprávou je, že Lesy ČR, které mají přítoky ve správě, jsou ochotny o takových úpravách jednat,“ naznačil Veselý.
Špatnou situací se chtějí zabývat také další instituce. Pomoc už slíbila vsetínská radnice.
„Možnou variantou je hledání prostředků z vyhlášených dotačních programů na podporu životního prostředí, díky nimž by se například mohly zafinancovat stavby splávků, které by umožnily rybám úkryt v Semetínském či Jaseneckém potoce. Ty totiž byly historicky chovnými potoky a měly by se jimi opět stát,“ vysvětlil místostarosta Tomáš Pifka.
S rybáři spolupracuje i Povodí Moravy, které má ve správě hlavní tok řeky Bečvy. Při stavebních úpravách na řece se zaměřuje na opatření, která jsou pro ryby a vodní živočichy prospěšná.
„Příkladem může být rekonstrukce jezu Halenkov včetně rybího přechodu. Účelem stavby bylo vedle rekonstrukce zajištění průchodnosti jezu pro rybí obsádku a ostatní vodní živočichy a obojživelníky,“ informoval mluvčí Povodí Petr Chmelař.
Podle něj jsou ovšem podobná opatření velmi nákladná a oprava halenkovského jezu vyšla na více než 18 milionů.
Povodí chystá i další změny, které přimějí řeku přirozeně vytvářet útočiště pro vodní živočichy.
„Přírodě blízká opatření a revitalizace plánujeme na Bečvě například v oblastech Ústí, Černotín a Skalička,“ přiblížil Chmelař.
