Politici z regionu navrhují změny, které by měly situaci zlepšit. Ministerstvo financí tomu však nakloněno není, alespoň prozatím.
„Krajská města jsou dlouhodobě podhodnocená. Nejsme schopni velkých investic,“ řekl zlínský primátor Jiří Korec (ANO). Krajská města musejí zajišťovat dopravní, sportovní či kulturní infrastrukturu. Zjednodušeně řečeno se musejí starat o cesty a parkoviště i divadla a sportovní stadiony, na něž lidé přijedou z celého regionu. „Když ty finance mít nebudeme, nebude možné udržet instituce, které na území města máme,“ varuje Korec.
K tomu, aby si Zlín polepšil, ale vede složitá cesta. Města dostávají peníze podle koeficientu, který je pro Prahu 4, pro Brno, Ostravu a Plzeň 2,4, zbytek měst má koeficient jedna. Podle Korce by se měl u krajských měst zvýšit na 1,9 či 2. Pouhým přerozdělením stávajícího balíku by to ale znamenalo, že bohatší města zchudnou, na což nepřistoupí.
„Jsou ale připravena změnu neblokovat v případě, že se jim neubere, takže by se musel navýšit rozpočet. V tomto pololetí bych to chtěl intenzivně řešit,“ nastínil Korec s tím, že stojí o to, aby změna začala platit už od roku 2024.
Primátor to řeší v rámci komory statutárních měst Sdružení měst a obcí. Pokud by vláda navýšila peníze, mohlo by to Zlínu přinést 700 až 800 milionů korun. Město má rozpočet kolem dvou miliard korun ročně, přitom na investice dává 300 milionů.
„Byly by to jednoznačně investiční zdroje. Jakékoliv navýšení daňových příjmů, které jsou dlouhodobým investičním zdrojem, nás posouvá jinam,“ zmínil ekonomický náměstek primátora Miroslav Chalánek (ODS). Podle něho však půjde o čistě politické rozhodnutí.
Kraj chce miliardu korun z daní navíc, jinak nebude mít na investice |
Zlínský kraj by si mohl polepšit zhruba o miliardu ročně. V přepočtu na občana by místo dnešních sedmi tisíc dostával téměř devět tisíc korun. Alespoň takový byl výsledek diskuze ekonomických náměstků hejtmanů. Odborná komise se loni v rámci Asociace krajů ČR dohodla na kritériích, podle nichž by se peníze měly rozdělovat spravedlivěji. Mezi hlavními jsou počet obyvatel, rozloha kraje, počty školáků ve školách zřízených krajem či délka dálniční sítě a silnic II. a III. třídy.
„Domluva na odborné úrovni byla možná, na úrovni hejtmanů je ale poměrně složitá, neboť do odborné záležitosti vstupuje politika,“ zmínil ekonomický náměstek zlínského hejtmana David Vychytil (ANO).
Diskuze mezi hejtmany zatím k dohodě nedospěla. A došlo i ke změnám v částkách. Aktuálně je ve hře navýšení Zlínskému kraji od 750 milionů korun po 1,2 miliardy. Ovšem situace je stejná jako u měst: kraje s vyšší podporou si dobrovolně nepohorší, takže jediným řešením je navýšení peněz z rozpočtu státu. Ten se k tomu však zatím nemá.
Ministerstvo zatím nesouhlasí
Podle Petra Habáně z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí je ministr Zbyněk Stanjura (ODS) ochotný vést na toto téma diskuzi s tím, že kraje představí vlastní kompromisní návrh. A to proto, aby vyhovoval zejména jim samotným.
„S ohledem na jednoznačnou prioritu vlády v podobě konsolidace veřejných financí v tuto chvíli nemůžeme podpořit případné požadavky samospráv na navýšení rozpočtového určení daní na úkor státního rozpočtu,“ vzkázal Habáň. To platí pro města i kraje.
Kdyby dělení daní bylo spravedlivé, máme silnice v pořádku, říká Netolický |
„Není síla, která by řekla jednomu kraji, že dostává moc, takže se to dá jinému kraji. V tomto dohoda nikdy nebude,“ tuší zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Řešením podle něho je, že by se ze státního rozpočtu krajům přidalo zhruba procento, což je kolem deseti miliard korun. Pak by si nikdo nepohoršil.
Upozornil i na to, že Moravskoslezský či Ústecký kraj dostávají výrazně více peněz, neboť jde o strukturálně postižená území. Zlínský kraj v této kategorii není, ačkoliv má také řadu problémů, a inkasuje méně, něco málo přes čtyři miliardy korun. Jeho vedení nicméně doufá, že ministerstvo do toho ještě vstoupí aktivně.
Změna možná od roku 2025
„Kuloární informace jsou takové, že to ministr chce udělat, ale ministerstvo to zatím neřeší a nechává nás debatovat. Další mé kroky v této věci budu směřovat k ministerstvu financí,“ nastínil Holiš. Podle Vychytila by resort mohl zpracovat svůj návrh přerozdělování daní.
Jestli nakonec k dohodě o změně rozpočtového určení daní dojde, mohla by platit od roku 2025.
Ani Korec se ještě nevzdává, ačkoliv je ministerstvo proti. „Hledám argumenty, na základě kterých by se podařilo ministerstvu vysvětlit, proč je změna potřebná nejen pro krajská města, ale pro celou republiku,“ dodal.
