Jedna věc je jasná: kultura v Rožnově pod Radhoštěm strádá a potřebuje nové sídlo. Je ale ideálním řešením kulturní centrum za více než tři sta milionů? Na tom už se příznivci ani odpůrci stavby neshodnou. Jako by v jejich pohledech proti sobě stály dva světy.
Ten první znázorňuje vládnoucí menšinová koalice ANO a Zdravý Rožnov. Jeho argumenty jsou následující: ve městě dlouhodobě chybí větší prostor, kde by se mohly konat kulturní či společenské akce a kongresy.
Proto radnice zbourá kino Panorama a na jeho místě postaví budovu s velkým sálem pro 340 a malým pro 120 lidí, nebude chybět ani venkovní scéna nebo foyer.
„Třicet let řešíme, jak kultuře ve městě pomoci. Rožnov kulturní centrum potřebuje a věřím, že jsme rozhodli správně. Jakékoliv oddalování přinese jen další zdražení,“ uvedl starosta Jiří Pavlica (ANO).
Zásadní otázkou jsou peníze. Kulturní centrum a knihovna vyjdou dohromady na více než 400 milionů korun. Město má nyní uspořených 110 milionů, 15 milionů získá od kraje a 65 milionů dostane od státu na zateplení obou budov, které budou nízkoenergetické.
„Teď se nám však jeví, že dotace by během roku mohla být ještě vyšší,“ naznačil Pavlica. „V operačním programu ministerstva životního prostředí se peníze zatím příliš nečerpají. Ministerstvo nás vyzvalo, ať do toho jdeme, podobné projekty se příliš nedělají a potřebují referenční stavby,“ poznamenal.
Důležité přitom je, že knihovna i „kulturák“ musejí být hotové do konce příštího roku, aby byla splněna podmínka dotace.
Pořád ale platí, že většinu peněz zaplatí radnice. Zastupitelé proto kývli na čerpání již dříve přijatého úvěru 127 milionů korun a město si vezme i nový úvěr 170 milionů.
„Úvěry si ale bereme jen proto, abychom mohli začít stavět. Pokud získáme slíbené dotace, možná úvěr ani nevyčerpáme v plné výši,“ konstatoval zastupitel a bývalý starosta Radim Holiš (ANO), podle něhož jsou podmínky úvěru nastavené velmi výhodně a lze jej splatit předčasně a bez sankcí.
„Zvýšíme sice dluh města, ale zároveň splatíme dluh, který vůči kultuře ve městě máme,“ poznamenal zastupitel Petr Kopecký (Zdravý Rožnov).
Riskujeme velké zadlužení, varuje opozice
Pohled části opozice na stamilionové investice je ovšem výrazně odlišný. „Hrozí nám riziko nekontrolovatelného zadlužení, které zastaví další investice v Rožnově na řadu let dopředu,“ varuje lidovec Jaromír Koryčanský.
Město totiž ještě nemá dotace oficiálně přidělené. Samosprávám navíc rostou náklady za energie a naopak se dá čekat pokles na straně daňových příjmů.
„Koalice neměla dělat souběžně dva tak velké projekty,“ je přesvědčená Markéta Blinková (ODS). „Knihovna mohla počkat, její přístavba se sálem pro 80 lidí je zbytečná. Kousek dál je Brillovka s vlastním sálem a dva sály budou i v nedalekém kulturním centru,“ argumentuje.
Koryčanský by zase preferoval odkoupení Společenského domu, který vlastní holding Synot. „Z dotací by se dal opravit a pro akce by to stačilo,“ míní Koryčanský. „Kulturní centrum je megalomanská stavba a její cena se ještě navýší za vybavení interiéru,“ dodává.
Cena se zvedla na víc než dvojnásobek
Velké emoce budí i konečná cena za „kulturák“. Před lety se mluvilo o zhruba 140 milionech korun, nyní je cena dvaapůlkrát vyšší. Podle Holiše, který jako starosta celý projekt sedm let chystal, se cena zvedala průběžně podle objemu práce a zvyšování kvality provedení.
„Zdražila i celá stavařina. Důležité je však říct, že jdeme do výstavby budovy v nejvyšším energetickém standardu a hi-tech provedení. Je to nabušená konstrukce, která je sice dražší, ale originální a vypadá nádherně,“ podotkl.
Holiš také upozornil, že město při soutěžení dodavatelů rozdělilo veřejnou zakázku na šest částí, aby cenu srazilo co nejníže to půjde. Tím podle něj ušetřilo přibližně 50 milionů korun.
„Jenže veřejná soutěž se konala v nejhorší možnou dobu, kdy byly ceny na stavebním trhu nejvyšší. Město mohlo počkat, teď už se zase zlevňuje,“ reagoval Jan Kučera, bývalý místostarosta a současný zastupitel za Nezávislé Rožnováky.
Ve vedení města byl až do loňského září a na přípravě kulturního centra i knihovny se podílel. „Jsou to budovy, které město posunou dál a kultuře pomůžou. Ale klidně jsme mohli udělat soutěž znova a počkat, až bude jistota přidělení dotace,“ řekl Kučera. „Kdyby se ušetřilo dalších padesát milionů, šlo by je dát na další investice,“ dodal.
Krajní variantou je prodej městského majetku
Právě obava z omezení jiných investičních akcí v Rožnově je dalším argumentem opozice. Ať už jde o proměnu zanedbaných sídlišť a vyřešení potíží s parkováním, výstavbu sportovní haly, zateplení školky na Koryčanských Pasekách či rekonstrukci náměstí 1. máje nebo náměstí před Teslou.
„Rožnov potřebuje obecný rozvoj, ne pouze v oblasti kultury,“ podotkla Blinková.
Radnice už stopla chystaný nákup budovy pošty, kde mělo být jediné sídlo městského úřadu. Coby nejzazší variantou připouští rovněž prodej zbytného majetku, v úvahu připadají například městské byty. Naopak polikliniky či lesů se zbavovat nechce.
„Celkově ale není třeba panikařit. Jsme v dobré ekonomické kondici, obě velké investice si můžeme dovolit a pustíme se i do dalších. Počítáme s tím i v nejvíce pesimistickém scénáři,“ dodal starosta Pavlica.
