K prohlédnutí je 12 soch. Čtyři umělci, kteří je vytvářeli, na ně spotřebovali 250 tun písku.
„Jedná se o vybraný druh písku. Máme tady z něj i velké hřiště pro veřejnost,“ uvedla pořadatelka akce Dagmar Hrabalová.
„Návštěvníci si mohou sami vyzkoušet něco postavit ze stejného materiálu, jaký měli k dispozici sochaři,“ dodala akademická sochařka, která sama přispěla třemi exponáty.
K jejím dílům na výstavě patří ara, slon a egyptská kočka. „Nejtěžší byl asi ara. Nezdá se to, ale dal mi zabrat,“ přiznává umělkyně.
Obtížná už je samotná příprava. Písek musí několik lidí napěchovat do obrovského bednění a dobře udusat, aby se po rozebrání bednění nerozpadl. Pak už může umělec za pomocí různých nástrojů, jako jsou špachtličky nebo sochařská očka, tvořit podle své fantazie. Výsledné dílo se následně zafixuje, aby lépe odolávalo větru a dešti.
„Písek coby sochařský materiál má svá úskalí,“ upozornila Hrabalová. „Samozřejmě že se vám stane, že vám třeba část sochy sjede. Musíte pak pohotově zareagovat a rychle zbylou hromadu přetvořit, nebo o sochu úplně přijdete.“
Sochy z písku přirovnává k těm ze sněhu a ledu, jež také tvoří.
„Písek je jednoznačně nejnáročnější,“ nepochybuje. „Stačí, když si z hromady přihrábnete trochu více, a už se vám to sune dolů. Letos jsme třeba chtěli žirafu a máme místo ní nosorožce,“ směje se.
Výstavu pískových soch pořádá v Rožnově už pošesté.
„Začínali jsme s nimi zhruba před 18 lety, tehdy jsme byli jediní v celém Česku,“ připomíná Hrabalová.
Zájemci si sochy mohou prohlédnout do konce září. V případě příznivého počasí uvažuje Dagmar Hrabalová o prodloužení výstavy.