Cesta to není dlouhá, jen člověk musí zdolat kopec. Nahoře jej za námahu odmění výhledy na okolní kopce Beskyd i Javorníků. Ocitne se mezi lesy, na pastvinách, kde neuslyší motory aut. Jen tu a tam se ozvou ovce.
Kolibiska, nová část areálu skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, budou hotová až v roce 2027, už v této sezoně se však návštěvníci dostanou do jejich první části. „Zatím jsme Kolibiska přidružili k Valašské dědině, na kterou navazují,“ vysvětluje Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě, jehož je rožnovský skanzen součástí.
Otevřená bude hájovna a další tři menší objekty, chlévy a seník.
Zatímco současné areály jsou nabité informacemi, Kolibiska budou více o pocitech. „Návštěvníci tady mohou zavnímat, jak naši předci ovlivňovali krajinu kolem sebe a jak krajina naopak působila na jejich život. Jak zužitkovali, co mohli, a dokázali z prostředí vytěžit maximum. Nebo jak hospodařili se zdroji,“ vysvětluje náměstkyně generálního ředitele pro odbornou činnost Eva Kuminková.
Zkrátka spojí procházku přírodou i historií v jednu. Slavnostní otevření hájovny, která ukrývá byt hajného a kancelář polesného, je naplánované na 11. května a prakticky tak zahájí letošní sezonu.
Stavba pochází z roku 1920, novou etapu ve skanzenu začíná po 103 letech. Přestože ji muzeum dostalo darem od podniku Lesy České republiky, transfer z Valašské Bystřice, kde původně stávala, opravy a vybavení, vyšly na 12,5 milionu korun. Návštěvníky vrátí do roku 1955, což zároveň znamená, že ve skanzenu poprvé překročili hranici druhé poloviny 20. století.
Naprostá většina interiérů se datuje do století devatenáctého, část pokrývá prvorepublikové období.
Pamětní kniha už potřebuje druhý díl
Začínající sezona nabídne na 50 různých programů včetně tří velkých folklorních festivalů. Ten nejbližší, Rožnovské slavnosti, se uskuteční od 6. do 9. července. Koná se jednou za dva roky a vždy nabízí některý ze světových souborů, jejichž umění je zapsáno na seznamu kulturního nehmotného dědictví UNESCO. Letos to bude bulharský soubor Bistriškite babi.
Chybět nebude Svatojánský večer, Zvonečkový či Starodávný jarmark, Pekařská sobota nebo Anenská pouť. Novinkou budou jednodenní programy během všedních dnů. Chystá se cyklus koncertů, příběhová hra, čtení pohádek nebo prohlídky Valašské dědiny za zpěvu lidových písní.
Lidé ve skanzenu uvidí také tesaře při práci, vzniká tam nový areál |
I nadále skanzen zachová volné vstupy každý první čtvrtek v měsíci a několik dalších během konkrétních akcí. Například během otevření hájovny na Kolibiskách.
Ceny vstupného se zvedají pro letošní rok v průměru od osmi do deseti procent. Nejčastěji prodávaná vstupenka, tedy okružní, vyjde na 300 korun, zlevněná pro studenty a seniory na 240 korun. Dřevěné městečko je za 160, zlevněná za 130 korun a zůstává i možnost koupit si permanentku na 10 jednorázových vstupů za 500 korun. V ceně vstupenek do areálů jsou i vstupy na jednotlivé výstavy.
V této sezoně skanzen chystá, mimo stálé expozice, výstavu o sourozencích Jaroňkových, zakladatelích muzea. Předznamená stoleté výročí skanzenu, které přijde v roce 2025. Mimořádná bude i výstava Valašský Slavín – paměť kraje. Vznikla na základě žádostí samotných návštěvníků. Představí osobnosti Valašska, které odpočívají na hřbitově v Dřevěném městečku, i ty, jimž se dostalo zápisu v pamětní knize. Ta čítá zhruba sto jmen a brzy bude plná.
Kvůli skanzenu museli posunout lázeňské kurty. Jak vznikalo rožnovské muzeum |
Rožnovský skanzen je přístupný celoročně a během loňského roku přivítal více než 330 tisíc návštěvníků. „Tím jsme se téměř vrátili na počty před nástupem koronavirové pandemie,“ upozornila mluvčí muzea Pavlína Polášková. Zatím rekordní byl rok 2019 s 360 tisíci návštěvníky.
Celé Národní muzeum v přírodě hlásilo loni 430 tisíc lidí. Kromě rožnovského skanzenu jej tvoří ještě Muzeum v přírodě v Zubrnicích, Hanácké muzeum v přírodě a Muzeum v přírodě Vysočina.
