Rodinný festival pořádá Agentura Velryba. „Myslím, že diváci jakéhokoliv věku se na letošní Holešovské Regatě nebudou nudit ani minutu,“ naznačil Žáček, který stojí v čele agentury.
Ewa Farna se na Regatu vrací po dvou letech. Proč jste jako hlavní hvězdu vybrali právě ji?
Byl to náš dlouhodobý plán. V roce 2023 jsme Ewu Farnou po osmi letech jednání, kdy nám termíny nevycházely, konečně mohli přivézt poprvé. Tehdy obě strany udělaly kompromis, protože Ewa měla ten den hrát ještě v Brně, takže u nás vystoupila už v brzkém odpoledni. Jde o čas pro prvního headlinera, lidé k nám chodí už kolem oběda, aby si celou sobotu užili. Po vystoupení jsme byli nadšení my i Ewa, které se líbila atmosféra festivalu. S jejím manažerem jsme se později dohodli, že k nám přijede v roce 2025 jako hlavní hvězda a se svojí kompletní show ve večerním čase.
Teď je navíc v kurzu, že?
Ano, má za sebou neplánované vystoupení se zpěvačkou Dua Lipa v O2 Areně, po němž na sebe přitáhla obrovskou pozornost. A o uplynulém víkendu odehrála skvělý koncert na festivalu Rock for People, kde jen potvrdila, že je v neuvěřitelné formě. Je to fantastická zpěvačka, která už teď má na svém kontě řadu hitů a za sebou profesionální management, který s ní neustále pracuje a posouvá ji dál.
Tuplovaný stadion. Zpěvačka Ewa Farna přidá další koncert v pražském Edenu |
Její koncert na Rock for People jsem viděl a je pravda, že svým provedením měl parametry vystoupení evropských hvězd. Myslíte, že Farna ještě může prorazit v zahraničí?
O lidech se říká, že zrají jako víno a u Ewy to stoprocentně platí. Je sebejistější i v komunikaci s publikem a o jejím hlasovém rozsahu se ani nemusíme bavit. Jeden cizí stát už dobyla, v Polsku je možná ještě známější a úspěšnější než u nás. V dalších zemích ji ale možná bude limitovat fakt, že zpívá v češtině. Nicméně troufnu si říct, že po Lucii Bílé převzala pozici české zpěvačky číslo jedna. A to má pořád teprve 32 let. Přitom už je maminka a zvládá skloubit kariéru s osobním životem a výchovou dětí, což je na ní velmi sympatické.
Má na vás nějaké speciální požadavky?
Žádné hvězdné manýry nemá, ovšem její tým je perfekcionistický ohledně pódiové produkce. V sobotu kvůli tomu budeme u stage stavět nové konstrukce, které doplní celou scénografii. Bude to velká show se světelnými efekty, jedna z největších, které jsme kdy na Regatě měli.
Hlavním tahákem pátku jsou Tři sestry, které se v Holešově objeví poprvé.
Podobně jako Ewu Farnou jsme je uháněli dlouho, až letos to vyšlo. A
hezky i na čtyřicetileté výročí kapely. Byli jsme první festival, který si Tři sestry na rok 2025 zabookovaly, dohodli jsme se už předloni na podzim. Ke svým kulatinám chystají speciální pódiové videoprojekce a zahrají průřez hitů z celé své kariéry. Nebude to jen standardní hodinový set na festivalu, ale plnohodnotný koncert.
Estébáci dostali podmínku za rozložení Pražského výběru. Čok neudržel smích |
Skupina kolem Lou Fanánka Hagena má už dnes status legendy, že?
Ano, na hudební scéně už mají pevné postavení. Přitom je poznat, že hudba je pořád baví. Není to jako u některých skupin, které odehrají koncert se strojenými úsměvy na tváři, aby pak odešli do zákulisí a tam se spolu prakticky nebavili. Členové Tří sester mají kromě muziky i další zaměstnání a zdroj obživy a po koncertech by ani nemuseli jezdit. Jenže pořád chtějí, protože je to vnitřně naplňuje. Fanánka mám moc rád. Z mladého pankáče, který po koncertech kalí, vyrostl ve výraznou uměleckou osobnost, která má co říct. Rozhovory s ním jsou vždy inspirativní a zajímavé.
V pátek zahrají i Pražský výběr nebo revival AC/DC. Rockový žánr na tento den vybíráte záměrně?
Naše motto je „v pátek nechte děti doma a přijeďte zapařit sami, v sobotu je vezměte s sebou a užijte si to všichni“. Samozřejmě s tím, že někdo bere děti už v pátek, což vidíme na prodeji dětských vstupenek. Pražský výběr je moje srdcovka, která mě provází hudebním světem už od mládí. Když jsem dělal ve Zlíně na Družbě bedňáka, tahal jsem jim věci nahoru do sálu po těch mramorových schodech. A později se v roce 1994 stali první velkou kapelou, kterou jsme jako agentura pořádali ve sportovní hale. Michael Kocáb tehdy skončil v politice a vrátil se k muzice. Byl to můj první vyprodaný velký koncert.
Koho byste vypíchl ze sobotního programu?
Dorazí Wohnout nebo Xindl X, stejně jako Michal Hrůza, s nímž jsme kamarádi a vždy si rádi povykládáme. A hodně zvědavý jsem na Adama Mišíka, který píše podobný příběh jako Ewa Farna. Jen je zatím ještě na začátku. Před dvěma lety u nás hrál na druhé stagi a měl narváno. Příjemně mě překvapilo, jaká jiskra z něj jde, jak je v pohodě, usměvavý a chová se normálně. Přitom je to pořád mladý kluk, kolem kterého se pořád motaly šestnáctileté holky, které chtěly fotku.
Dělali jsme i jeho koncert na Adventním Zlíně a pořád je vidět, že do hlavy mu to nestouplo. Teď se na Regatě s kapelou představí na hlavním pódiu. Adam je příklad nové nastupující generace, u níž jsem zvědavý, kam až to dotáhne.
Adam Mišík o svém handicapu: Mohli jsme to léčit, ale rodiče nechtěli |
Podobné příběhy už jste v branži zažil, ne?
Jasně, pamatuju si Kryštof, Tata Bojs nebo kluky z No Name, když teprve začínali a dnes už to jsou velká jména plnící haly. Hodně je u nich vidět kvalitativní posun v technických parametrech koncertu, zvuku, světlech a celkového scénografického pojetí. I když pro nás promotéry je někdy složité, aby se mezi kapelami vždy stihlo všechno na pódiu připravit.
Jsou i kapely, které tenhle posun nahoru nezvládly?
Takové riziko je vždycky. Rokenrolový život není pro každého a má svoje úskalí. Pro běžného člověka zní krásně, že jste pořád na cestách, navštěvujete různá města, spíte na hotelích a po koncertě paříte. Kdysi jsem jezdil na turné jako manažer Mňágy a Žďorp a můžu vás ubezpečit, že už po měsíci vám to všechno přijde stejné, jako když chodíte normálně do práce. Hlavně pro velké zahraniční skupiny je důležité, aby si vyboxovaly kousek soukromí pro sebe. Od té doby chápu, že když nám přijde rider, nebo-li seznam požadavků před koncertem, a kapela chce živý fíkus, tak to mnohdy není proto, že by byla rozmazlená. Chtějí si aspoň v šatně vytvořit iluzi domova a světa, kde si sednou a mají klid.
Potkal jste řadu světových hvězd. Jak na vás zapůsobily?
Budete se možná divit, ale spousta z nich jsou úplně normální lidé. Rammstein vyjdou na pódium a je to divoká kapela hrající si s ohněm, ale v soukromí jsem je poznal jako strašně milé a příjemné muzikanty. Když na mě měli nějaký požadavek, úplně normálně řekli prosím a na konci konverzace zaznělo slovo děkuji. Sting je skromný člověk, který má svůj jogínský svět a vyzařuje z něj klid. Úžasný zážitek byly koncerty Iron Maiden ve Zlíně a Ostravě a setkání se členy kapely. Bruce Dickinson je věčně usměvavý pohodář. Když jsme pořádali jeho sólový koncert v Ostravě a já se mu představil jako promotér, bavili jsme se asi dvacet minut a bylo to, jako bychom se znali dvacet let.
Líčil mi, jak si dělá papíry na letadlo a jak jel do Ostravy vlakem. Samozřejmě, že dnes si na mě nebude pamatovat, ale na nic si nehrál a byl naprosto přirozený. Potvrdilo se mi, že aureolu nedostupných hvězd často vytvářejí lidé z managementu, což na druhou stranu chápu. Sting nebo Dickinson nemůžou jít v klidu po ulici nebo do restaurace, protože by je každý poznal. Chtějí mít soukromí. Když jsem zažil naživo, jak je lidé doslova tahají za rukáv a chtějí se fotit nebo žádají o podpis, byl jsem vděčný, že mě nikdo nezná. (úsměv)
Jak se v posledních letech změnila hudební branže v Česku?
Jsme zpátky v předcovidovém období. Trh je opět přepálený, protože se koná spousta akcí a festivalů, ale kapel je málo. Kvůli vyšší poptávce tak jdou výrazně nahoru honoráře, oproti rokům před koronavirem činí nárůst desítky procent. Stejně tak zdražily i lidské zdroje a technika. Přitom ale vstupenky nemůžeme zdražit dvojnásobně, chceme, aby to bylo pro lidi pořád únosné. Proto třeba sobotní rodinná vstupenka na Holešovskou Regatu pro dva dospělé a dva juniory stojí do dvou tisíc korun, což je podle mě únosná cena. Velký problém pro pořadatele však vidím v něčem jiném.
V čem?
Napříč celou zemí přibývá akcí, které pořádají radnice nebo kraje, zvou tam velké kapely a vstupné je přitom zadarmo. Navíc dané město ani neřeší, na kolik peněz skupina vyjde. Úředník, který to řeší, kývne na první požadavek honoráře, který je přitom někdy přestřelený. Pak však kapela chce ty stejné peníze od soukromých pořadatelů, kteří obracejí každou korunu, na rozdíl od města, které tyto koncerty i jejich propagaci platí z veřejných peněz daňových poplatníků.
Výrazně to deformuje trh. A to i proto, že někdo si pak řekne: proč bych chodil na kapelu na koncert nebo festival, když ji uvidím zadarmo? Nemám nic proti tomu, aby na městských akcích vystupovaly místní soubory a kapely, ale zvát tam první ligu domácích skupin není správné. Pak se města i diváci třeba budou divit, až promotéři ukončí činnost, protože „kultura zadarmo pro lidi“ je ekonomicky zlikviduje.
Pojďme ještě k Holešovské Regatě. Její doprovodný program bývá pro fanoušky stejný tahák jako hudební program, co chystáte letos?
Nebudou chybět všechny oblíbené věci, na něž jsou lidé zvyklí: projížďka lodí po vodním kanále, soutěž netradičních plavidel nebo závod v přejezdu lávky přes vodu. Fanoušci se na ně vždy těší a místa u vodního kanálu si zabírají dlouho předem, aby měli dobrý výhled. Loni měla velký úspěch talkshow 7 pádů Honzy Dědka, na zámeckém nádvoří bylo plno. Proto ji přivezeme i letos s novými hosty, kterými budou Petr Švancara, Marek Taclík, Saša Rašilov a Tomáš Měcháček. Velkou novinkou bude, že pozvání na Regatu přijala oblíbená Kovozoo ze Starého Města, která k nám naveze část svých soch a další železné objekty, jimiž vyzdobíme zahradu. Lidé si také budou moci zkusit práci s kovem.
Archivní video: Holešovská Regata v roce 2023.
17. června 2023 |
