Ve Zlíně lidé naposledy v referendu hlasovali před dvěma lety při krajských a senátních volbách, když odpovídali na otázku, jež se týkala odchodu koncernu Veolia ze zlínských vodáren. Teď pro ně organizátoři chystají rovnou osm otázek na více témat.
„Podpisy jsme začali sbírat koncem června před obchodními centry, zatím jich máme necelou tisícovku. Lidé reagují pozitivně. Přibližně sedmdesát procent oslovených je ochotno připojit podpis,“ tvrdí Pavel Sekula, předseda Spolku Aliance Voda Zlínsku i Bytového družstvo Podlesí, které hlasování prosazují. „Čekáme ještě na vytištění archů s otázkami, které rozešleme občanům do schránek. Měli by je dostat všichni,“ avizoval.
K tomu, aby bylo referendum vypsané, potřebují spolky sehnat podpisy desetiny zlínských voličů, tedy zhruba sedmi tisíc lidí. Podle Sekuly se to podaří. Referendum se už ale zřejmě neuskuteční poslední zářijový víkend s komunálními volbami.
„Jsme realisté a tušíme, že do komunálních voleb už se to nestihne. Spíše to bude příští rok v lednu s prezidentskými volbami,“ poznamenal Sekula, který je také opozičním zastupitelem za SPD a lídrem strany do komunálních voleb ve Zlíně. SPD referendum v rámci své kampaně podporuje.
S referendem musejí souhlasit městští zastupitelé, ovšem ne vždy. Před čtyřmi lety tak ve Zlíně neučinili, protože měli výhrady ke znění otázek. O hlasování nakonec rozhodl soud. Povolil ale jen jednu otázku ze čtyř.
Je to snaha o zviditelnění se, míní primátor
„Vnímám to jako politickou strategii pana Sekuly, jeho snahu o to, jak se zviditelnit,“ reagoval zlínský primátor Jiří Korec (ANO). „Je to osobní kampaň, čímž nechci znevažovat otázky v referendu,“ doplnil.
Podle něho ale není jisté, zda by otázky právníci města uznali. „Bohužel to vypadá tak, že takřka žádná otázka není položená tak, aby se o ní dalo hlasovat v referendu,“ nastínil Korec. „Je to ale zatím jen předběžná informace,“ dodal.
První otázka se týká toho, zda má město zajistit, aby nedocházelo k prodejům jeho pozemků developerům na výstavbu bytů a jestli má samo na svých pozemcích byty stavět. „Město dvacet let nepostavilo žádné byty. To je jedním z důvodů, proč jsou ceny bytů a tržní nájemné tak vysoké,“ míní Sekula.
Podle Korce se město zaměřilo na opravy bytů, ale začalo i projektovat nové.
„Město nemělo pozemky k bydlení ve svém vlastnictví určené k prodeji, naopak na těchto pozemcích chystáme projekty právě pro bytovou výstavbu,“ nastínil Korec.
„Jsme připraveni, neboť poptávka je po větších bytech 3+1, 4+1. Pozemky pro výstavbu rodinných domů připravujeme v rámci potřebné změny územního plánu,“ podotkla náměstkyně primátora Kateřina Francová (STAN), která má bytovou problematiku v kompetenci. Město dnes vlastní téměř dva tisíce bytů. Připravený má například projekt družstevního bydlení v lokalitě Na Slanici s 31 byty, který ovšem dočasně pozastavilo kvůli vysokým úrokům a cenám stavebních materiálů.
Řeší se bývalé koupaliště i průmyslový areál
Třetí otázka referenda se týká budoucnosti bývalého koupaliště Riviéra v Malenovicích, kde má vzniknout ekologické sídlo firmy a přírodní biotop, což se však mnoha místním nelíbí.
Čtvrtý dotaz spočívá v tom, zda má město podporovat rozvoj průmyslového areálu Rybníky. Radnice aktuálně řeší takovou změnu územního plánu, že by se tam mohly stavět byty a nemohla rozšiřovat těžká výroba. Tamním podnikatelům to vadí. Další dvě otázky se týkají parkování: zda by měla zůstat rezidenční stání v centru zdarma a zda by všechny peníze vybrané z parkovného měly jít jen do nových parkovišť.
Další dotaz je o tom, jestli má město v rámci zlínských vodáren usilovat o zrušení solidárního vodného a stočného, což by podle Sekuly vedlo k tomu, že by se tolik nezdražovala voda ve Zlíně. Poslední dotaz je o Bytovém družstvu Podlesí, které vede s městem řadu let vleklé spory.
Pokud by se referendum konalo, pro jeho platnost je nutná účast 35 procent voličů. Z nich se musí většina vyslovit pro. Před dvěma lety přišlo hlasovat přes 23 tisíc lidí, což je více než 38 procent oprávněných voličů. Pro se vyslovilo 18 874 z nich, tedy přibližně 80 procent.