Vysokou kvalitu designu ve Zlínském kraji potvrzuje šest prestižních cen

Tři společnosti ze Zlínského kraje uspěly v letošním ročníku nejprestižnější designérské ankety na světě. Ocenění Red Dot Design Award získaly firmy Tescoma, Ton a mmcité.

Co mají společného tvořítko na led, křeslo a odpadkový koš? Víc než se na první pohled zdá.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Vymysleli je designéři z východní Moravy a zaujaly mezi tisíci dalšími výrobky natolik, že dostaly designérského Oscara. Ocenění Red Dot Design Award, jak se oficiálně jmenuje, putuje do společností Tescoma, Ton a mmcité.

„Zlínský kraj má v designu obrovský potenciál,“ upozornil Tomáš Surman, vedoucí Ateliéru průmyslového designu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

„Firmy dodnes těží z baťovských základů podnikání i ze systému školství. Designéři vycházejí ze zlínské univerzity, několik desetiletí tady působila i Vysoká škola uměleckoprůmyslová.“

Tescoma: třicet světových cen za pět let

Největší úspěch slaví zlínská Tescoma, která první červený puntík (oceněné výrobky se jím pyšní) obdržela v roce 2010.

Výrobce kuchyňského náčiní a domácích potřeb tentokrát získal čtyři ceny, což je jeho nový rekord. Porota ocenila tvořítko na led myDrink od Jiřího Hoferka, dózy do ledničky Purity od Františka Fialy a dva projekty šéfdesignéra společnosti Ladislava Škody – elektrický mlýnek na sůl a pepř Vitamino a lahev na nápoje Purity.

„Jen se potvrdilo, že vsadit na vlastní designové centrum bylo jedním z nejsprávnějších rozhodnutí, které jsme udělali,“ připomněl spolumajitel Tescomy Petr Chmela nápad starý patnáct let.

Tak dlouho už funguje oddělení, které vede Škoda. Tescoma v posledních letech sbírá designérské úspěchy na mnoha frontách, jen letos už jich získala 16. Kromě „Red Dotu“ ji ocenili porotci soutěží Good Design, Kitchen Innovation, German Design Award a Solutions.

Za pět let získala třicítku světových designérských cen a jednu národní.

„Všechno jsou to prestižní ocenění, všech si vážíme stejně. Každé má něco do sebe,“ poznamenal Chmela.

Všechny ceny jsou za výrobky, které už jsou na trhu.

„Asi nejvíc jsem pyšný na sadu Della Casa určenou na výrobu sýra. Jde o koncepci, kterou sami vyvíjíme,“ doplnil spolumajitel.

Designérský tým Tescomy: (zleva) Petr Tesák, František Fiala, David Veleba, Petr Chmela (spolumajitel), Ladislav Škoda, Pavel Skřivánek, Martin Koval, Jiří Hoferek.

Ton zaujal ručním ohýbáním dřeva

Kromě Tescomy si designérského Oscara odnesla i společnost Ton z Bystřice pod Hostýnem.

Porotu zaujalo lounge křeslo z kolekce Split. Její tvůrce, italský designér Arik Levy se inspiroval tradičními výrobními postupy ručního ohýbání dřeva.

„Split se zrodil z myšlenky ohýbání, a to způsobem, který mu dává nový tvar. Dřevo je rozděleno na dvě části a každá ohnuta jiným směrem,“ vysvětlil Levy.

Konstrukce křesla je vyrobena z buku nebo jasanu, čalounění je možné provést v jakékoliv barvě.

„Kolekce je první na světě, která ručně ohýbaný rozštěp masivního dřeva používá jako designový a zároveň plně funkční prvek. Mimo lounge křesla do ní patří ještě židle, barová židle a křeslo,“ doplnil ředitel marketingu Tonu Jan Jouza.

„Designové prvky kultivují prostředí“

„Je dobře, že firmy mají ambice vytvářet vlastní produkty a vsadily přitom na vlastní designérské týmy,“ říká vedoucí Ateliéru průmyslového designu Univerzity Tomáše Bati Martin Surman.

Mají firmy na co navazovat?
Určitě ano. Zlín má obrovský potenciál daný geneticky. Ve firmě Baťa se chtěli uplatnit mladí, nadějní lidé, kteří měli hlavně snahu se prosadit a přišli už v meziválečném období. Firmy, jako je právě Tescoma nebo mmcité, jsou toho dokladem. Dodnes mohou čerpat z baťovského podnikání i ze systému školství, jaký ve Zlíně byl. Působila tady Vysoká škola uměleckoprůmyslová a později i Univerzita Tomáše Bati, která mladé designéry vychovává dodnes.

Je nutné, aby předměty každodenní potřeby – jako nádobí nebo koš – byly designové?
Tady platí, že není malých projektů. Design, to není jen vzhled, ale řeší i materiály, technologie, funkci nebo aspekty společenské, ekonomické i ekologické. A pak je jedno, jestli navrhuji auto, nebo koš. Designové prvky v ulicích zpříjemňují prostředí.

Vyplatí se firmám designérské týmy? Není jedno, jestli lidé maso naklepou obyčejnou paličkou, nebo tou od designéra?
Jsou lidé, kterým to jedno je, a jsou takoví, kterým ne. Různé soutěže a ceny jsou samozřejmě marketingovým tahem, designové výrobky ale kultivují prostředí. Pokud by se designéři firmám nevyplatili, nebyli by tam. Je dobře, že firmy mají ambice vytvářet vlastní produkty a že vsadily na design.

Ani pro Ton není letošní cena první, už před pěti lety získal cenu Red Dot za křeslo Merano.

Mmcité má cenu za odpadkový koš

Prestižní ocenění získala také firma mmcité z Bílovic. Vyrábí městský mobiliář a cena připadla odpadkovému koši Minium.

Porotu zaujal jeho jemně drážkovaný povrch, mandlový tvar i různé možnosti kotvení.

„Koš není tak atraktivní jako třeba nábytek nebo osvětlení. Navíc už ze své podstaty je to špinavá věc, člověka spíš potěší pohled na pěknou lavičku. O to více nás cena těší,“ uvedl vedoucí designérského týmu mmcité a spolumajitel firmy David Karásek.

„I odpadkové koše jsou součástí ulice a díky nim můžeme kultivovat prostředí kolem nás,“ doplnil.

S výrobou už společnost začala, koš dodala například na severní Moravu.

Firma má už na svém kontě několik ocenění a výrobky chystá i na prestižní místa, například na Pražský hrad.

Pozornost si získaly také její lavičky pro vyhlídkové terasy ve francouzských Alpách ve výšce téměř 3 500 metrů.