„Největší zájem je o skleničky, jízdní kola a holky si sem na jaře a podzim chodí pro květináče. Vyměňují si je,“ líčí Rostislav Juřík, správce centra v obci Veselá.
Vzniklo díky dotaci EU a lidé si na něj zvykli. „Ze začátku se možná trochu styděli, ale teď už chodí. Nemusí něco vyhazovat, ale za drobné si to tady koupí. Zaplatí třeba deset nebo dvacet korun,“ vysvětlil Juřík.
Dobročinné obchody s různým zbožím či nábytkové banky začínají fungovat po celém kraji. Vracejí do oběhu použité věci jako starší nábytek, kuchyňské nádobí, pracovní nářadí, hračky, dětské kočárky a další potřeby. Lidé je zde mohou odevzdat, ale také si vyzvedávat, a to zdarma nebo za symbolickou cenu. Nemusejí tak skončit na skládce, ale najdou nový smysl.
Re-use centra pomáhají i znevýhodněným skupinám v případě živelních katastrof, vytvářejí pracovní místa a šetří obecní peněženky za skládkování.
Podle údajů Českého statistického úřadu připadá ročně na jednoho obyvatele Zlínského kraje 485 kilogramů komunálního odpadu, který vzniká v domácnostech. Krajská nábytková banka dokáže odklonem odpadu ušetřit městům a obcím ročně 500 až 700 tisíc korun.
Nové využití vyhozených věcí lidi neláká, centra slouží spíš překupníkům |
„Znovupoužití nepotřebných předmětů z domácností je přirozenou cestou, jak omezovat množství odpadu. Naše re-use centrum Cirkula se stalo přirozeným místem setkávání a navíc vede k podstatnému snížení produkce objemného odpadu ve městě,“ uvedl Tomáš Chmela (STAN), starosta Slavičína a náměstek hejtmana.
Pozitivní zkušenosti mají i ve Valašském Meziříčí, kde je takové zařízení v provozu od letoška. Funguje v prostorách sběrného dvora na ulici Mikoláše Alše a už za první čtyři měsíce sem dorazilo 475 lidí, kteří odevzdali stovky věcí o hmotnosti skoro 1 700 kilogramů.
Rostislav Juřík ukazuje, co nabízí v re-use centru ve Veselé na Zlínsku. (květen 2026)
„O víc než tunu a půl se nám tak díky tomu podařilo snížit množství odpadu ukládaného bez užitku na skládku, díky čemuž zároveň přispíváme ke zlepšení životního prostředí,“ řekl před časem místostarosta Petr Nachtmann (ODS).
Nábytkových bank je u nás zatím pět, má je Praha, Liberecký, Ústecký, Plzeňský a Středočeský kraj. Ministerstvo životního prostředí navrhovalo její zřízení i ve Zlínském kraji s tím, že provoz by platil stát a hejtmanství. krajský úřad ale jeho nabídku nevyslyšel.
„Díváme se na to jinak, dává nám větší smysl, aby byly re-use centra a re-use pointy co nejblíž lidem. Tedy tam, kde mohou věci jednoduše odložit a zároveň si je jiní lidé rovnou odnést a dát jim další život,“ řekla mluvčí hejtmanství Soňa Ličková.
Re-use centrum dává v Prostějově věcem druhou šanci, získat je lze za pár korun |
„Teď je pro nás důležité hlavně to, aby lidé o těchto možnostech víc věděli a aby se celá síť lépe propojila. Chceme si udělat přehled fungování re-use center v kraji a hledat způsoby, jak je dál rozvíjet tak, aby dávala co největší smysl lidem i obcím,“ dodala.
Zmíněná centra po celém Česku za uplynulé čtyři roky zajistila, že se téměř 2 600 tun různých předmětů a materiálu nestalo odpadem. Přibližně 1,3 milionu předmětů pak díky nim našlo nového majitele. Podle Jitky Hofmanové z Reuse federace je však tento sektor stále na úplném startu.
Znovupoužití nepotřebných předmětů z domácností je přirozenou cestou, jak omezovat množství odpadu.
Tomáš Chmelastarosta Slavičína
„Jeho výsledky by mohly být výrazně lepší, pokud by si Česko stanovilo cíle a systematicky by jej začalo řídit a podporovat,“ řekla Hofmanová. Podpora cirkularity se podle ní státu nakonec vyplácí, i proto v západní Evropě tato místa fungují již desítky let. „Jedním z měřitelných cílů je například roční úspora odpadu na jednoho obyvatele,“ podotkla Hofmanová.
Nemusí to navíc být jen otázka měst, protože každá vesnice si může pořídit kontejner či stavební buňku, kde bude věci skladovat. Poté je může předávat do měst, kde už fungují centra, kam si lidé chodí nakupovat nebo brát potřebné věci.
27. února 2025 |
