Podnik má v současnosti kolem 600 zaměstnanců. Jen od roku 2022 se jejich počet více než zdvojnásobil. Hlavní závod se nachází na Slovácku, kde pracuje necelých 500 lidí, další zhruba stovka na Slovensku a část v Rakousku.
Firmu, která vyrábí kabelové svazky a elektronická zařízení především pro vojenský a letecký průmysl, například pro společnosti Airbus nebo Boeing, založil v roce 1994 ve Starém Městě Petr Gabriel. Dnes ji řídí jeho synové Michal a Jakub, který se stal generálním ředitelem.
„Náš růst v předchozím období byl hodně intenzivní, téměř každý rok jsme zdvojnásobili tržby. V roce 2025 jsme si vzali čas trochu se nadechnout a připravit se na další roky. Během dalších tří let máme opět v plánu se zdvojnásobit,“ říká Jakub Gabriel.
Další dvojnásobný růst? To je ambiciózní plán…
Snažíme se sázet na lidi, kteří jsou schopní vyvíjet a konstruovat zajímavé produkty. Naši zákazníci tyto služby oceňují a dávají nám možnost podílet se čím dál větší měrou na jejich systémech a produktech. Geopolitická situace na trhu tomu nahrává. A vzhledem k tomu, že se nám stále daří zůstávat rodinnou firmou a rozhodovat o svém osudu v rámci našeho úzkého rodinného kruhu, tak toho využíváme, troufám si říct, beze zbytku. Díky tomu jsme schopni takto intenzivně růst, dosahovat těchto skoků a vysokých čísel.
Krajský podnikatel roku vyrábí kabely a elektroniku pro Boeing či Airbus![]() |
Vedení firmy je stále čistě v rodinných rukou?
Vzhledem k tomu, jak firma vyrostla, bylo nutné vybudovat profesionální top management. Dnes jsou všechna hlavní oddělení firmy řízena manažery, které jsme si tady buď vychovali, nebo je postupně získali. Přenášíme na ně odpovědnost jednotlivá oddělení rozvíjet, starat se o naše pobočky a další akvizice.
Základní příčina vašeho úspěchu je tedy v lidech?
Určitě, v lidech a v jejich nasazení. Díky nim jsme schopní poskytovat velmi nadstandardní produkty a služby. Zákazníci jsou natolik spokojeni, že jsou téměř všichni beze zbytku ochotní dál stavět na naší spolupráci a násobit společný byznys.
Průmyslové podniky si stěžují na nedostatek zaměstnanců. To vás netrápí?
Chybí nám v malém měřítku. Rozhodně tím ale nechci říct, že je to jednoduché je najít. Investujeme velké úsilí do lidských zdrojů. Děláme různé typy kampaní s cílem ty lidi najít, oslovit a získat. Nedostatek technických expertů na trhu je objektivně daný. Snažíme se proto hrát prim v tom, jaký jsme zaměstnavatel a co dokážeme lidem nabídnout.
Jakub GabrielNarodil v roce 1985. Absolvoval Gymnázium Uherské Hradiště, pak studoval Wirtschaftsuniversität Wien (Vídeňskou ekonomickou univerzitu). Pochází z Uherského Hradiště, kde dodnes žije s manželkou a dvěma dětmi. Ve firmě Ray Service začínal jako obchodník v roce 2010, v roce 2013 se stal obchodním ředitelem a v roce 2022 generálním ředitelem. |
Firmy v kraji se rády odkazují k Tomáši Baťovi. Také vás inspiruje?
Neprezentujeme ho sice přímo jako náš vzor, ale s regionem a jeho historií intenzivně pracujeme, stejně jako s investicemi do vzdělávání a udržení mozků a lidí v regionu. Děláme různé aktivity, například kariérní poradenství a praxe pro žáky a studenty u nás v továrně. Snažíme se oslovovat už děti od raného věku na základních školách, aby si své další vzdělání na středních a vysokých školách správně vybrali. Samozřejmě jim chceme ukázat především potenciál technických oborů.
Je problém oslovit mladé?
Nejlepší cesta je motivovat je a ukazovat jim to. Problém technických oborů je, že s technikou se děti málo setkávají, nemají možnost ji poznat blíž. Nemyslím tím mobil nebo iPad, na kterém hrají hry. Dnes už jen málokterý tatínek má doma dílnu, kde by něco vyráběl nebo opravoval pokažené přístroje. Proto se jim snažíme ukazovat, jak může být technika zajímavá. Učíme je třeba pracovat na 3D tiskárnách. Spousta dětí se v tom najde. Potom máme možnost je podporovat dál například pomocí stipendií, aby to dotáhli ve škole tak daleko, jak mohou. Ideálem samozřejmě je, získat v nich nakonec nové zaměstnance. To je cesta, kterou jdeme přes deset let a která se nám osvědčila.
Problém technických oborů je, že s technikou se děti málo setkávají, nemají možnost ji poznat blíž. Nemyslím tím mobil nebo iPad, na kterém hrají hry.
Petr Gabrielšéf Ray Service
Některé technologie mohou být pro mladé velmi lákavé, například drony. Nemyslíte?
Jistě. A další technologií, se kterou nastupující generace bude muset počítat, je umělá inteligence. Za poslední dva tři roky se to neuvěřitelně posunulo a umělá inteligence začíná zasahovat do řady oborů, které dramaticky ztrácejí perspektivu. Spousta oborů možná zanikne, protože to místo lidí může dělat umělá inteligence. Do deseti let uvidíme takový posun, jaký si dnes jen stěží dokážeme domyslet. Zrovna u technických oborů ale podle mého názoru budou lidé pořád potřeba.
Techniků u nás tedy bude pořád potřeba?
Letecký i vojenský průmysl má v našem regionu několik desítek let dlouhou tradici, dá se na ní stavět a posouvat se dál. Oblast automotive naproti tomu nezažívá nejlepší časy a uvidíme, jak se situace v Evropě vyvine. V této oblasti u nás pracuje hodně schopných lidí, kterým můžeme nabídnout příležitost a stabilitu. Náš obor by měl mít minimálně deset let vzrůstající tendenci a tím pádem jsme schopni poskytnout možnosti, které jiné firmy nemají.
Jste také součástí iniciativy Region 47. Co to je?
Jde o sdružení firem a dalších institucí v regionu Slovácka. Byli jsme jedním ze zakládajících členů. Naším cílem je udržet kvalifikované pracovníky v regionu, aby neodcházeli do Brna, Prahy nebo do zahraničí. Jsem přesvědčený, že v našem regionu mohou mít lepší život, než v těch velkých městech. Mohou tady najít stejně kvalitního zaměstnavatele a zajímavou práci. Mají tady dobře dostupné služby a přitom nižší životní náklady.
Houfnice či senzory. Emiráty uvítaly rekordní počet českých zbrojních firem![]() |
Na co se vaše firma zaměřuje a jak se to během její existence měnilo?
Máme dva prodejní směry. Jedním je distribuce elektrotechnických komponentů. Naše strategie v devadesátých letech byla působit v Česku a na Slovensku, kam zpočátku velké zahraniční společnosti neměly odvahu jít samy kvůli jazykové bariéře, problematické platební morálce, rychlému vznikání a zanikání firem. Jsme evropským nebo lokálním distributorem spousty velkých světových výrobců. Navrhujeme jejich aplikace u zákazníků z relativně široké oblasti průmyslů, od těch náročných, jako je letecká a obranná technika, přes medicínský až po automobilový průmysl. To tvoří asi 20 procent současného obratu.
A zbývajících 80 procent obratu?
To je konstrukce a výroba vlastních produktů. Začínali jsme s výrobou kabelů, dělali jsme systémovou kabeláž pro pozemní vojenskou techniku. Šlo například o modernizaci hlavního bojového tanku, ve spolupráci s výzkumnými instituty a vojenskými opravárenskými podniky v Česku a na Slovensku. Koncem 90. let už nám ale tento trh byl malý, takže jsme se začali rozšiřovat do zahraničí, po celé Evropě a následně po celém světě. Rostl počet zákazníků i zemí, kam jsme exportovali, rostla i šíře našich produktů. K vojenskému průmyslu se postupně přidalo civilní a vojenské letectví, částečně i motosport, ale to je jen menší odnož.
Ray Service
|
O jaké výrobky se konkrétně jedná?
Od těch jednodušších kabeláží jsme přecházeli ke složitějším propojovacím systémům a nakonec k tomu přidali i elektroniku a elektromechanické sestavy. Máme systém na osazování desek plošných spojů, integrujeme elektroniku do celých řídicích počítačů systémů. Hodně jsme investovali do testování a simulací. Prim nehraje jen samotná montáž, ale schopnost věci zkontrolovat, otestovat a naprogramovat tak, aby ve finálních produktech fungovaly na 100 procent.
V leteckém nebo vojenském průmyslu jsou určitě nároky velmi vysoké, že?
Daří se nám zvyšovat přidanou hodnotu a vyrábět čím dál složitější produkty, což nás činí v dodavatelském řetězci stále silnějšími. Posilujeme také oddělení výzkumu a vývoje, takže máme zajímavé vlastní produkty, které jsme sami vyvinuli a otestovali. Například displejové a řídicí jednotky pro obrněnou techniku. V rámci této výrobní části dnes tvoří zhruba polovinu tržeb kabely nebo elektrické systémy a polovinu elektronika a řídicí jednotky s vyšší přidanou hodnotou.
Jak se vám podařilo získat tak velké zákazníky, jakou jsou letečtí giganti Boeing nebo Airbus?
Je to díky intenzivní práci obchodního týmu. Naše strategie vždy byla sázet na vztahy a ty se nedělají mezi firmami, ale mezi lidmi. Účastnili jsme se a účastníme se spousty světových a mezinárodních výstav, kde se snažíme aktivně prezentovat vlastní produkty a schopnosti. Pomáháme řešit technické a obchodní problémy, se kterými přicházejí. Ne vždy je rozhodující jen cena nějakého produktu, ale také komplexní služba, kterou jsme schopni poskytnout. Když je třeba, jsme ochotní dělat věci navíc, zůstat v práci o víkendu. Naši zákazníci si nás cení i proto, že vědí, že se na nás mohou spolehnout a nenecháme je na holičkách.
Nepřemýšlíte někdy o tom, že byste firmu prodali? Nabídky určitě máte.
Nabídky na prodej dostáváme každý měsíc. Spousta velkých nadnárodních firem má investiční kapitál a poohlíží se po různých možnostech. Není ale naší strategií firmu prodat. Za prvé, je to náš společný profesní život. Za druhé, náš potenciál růstu ještě stále není zdaleka vyčerpaný. Naší intenzivní prací jsme schopní pořád generovat velmi zajímavé výsledky. Takže prodej teď určitě není na stole.
Čeho chcete v nejbližších letech dosáhnout?
Možnosti vidím především v akvizicích, to znamená získávání jiných firem. Chceme nakoupit firmy, které mají schopnosti a možnosti, kterými sami ještě nedisponujeme, a dávají nám v rámci našeho podnikání smysl. Pak jsou tu i zahraniční trhy, na kterých dosud aktivně nepůsobíme a můžeme si akvizicí dalších partnerů, případně i konkurentů, otevřít větší podíl na trhu a přístup k novým zákazníkům.
Takže se nechystáte firmu prodat, ale spíš budete sami nakupovat firmy jiné?
Přesně tak. Akvírovat se nechceme nechat, protože vidíme, že si věci dokážeme zařídit a odpracovat sami, tudíž naše strategie je opačná. Získat firmy, které zapadají do naší strategie. To jsou naše vize do příštích tří až pěti let.
Na výrobě obrněnců pro armádu se mohou podílet i české regionální firmy![]() |
Dá se říct, že aktuální nejistota ve světové politice nahrává vašemu obchodu?
Náš obor byl ve většině zemí NATO dlouhodobě významně podfinancovaný. Je potřeba, aby teď evropské armády opět investovaly do věcí, do kterých ještě nedávno investovat nechtěly nebo nemohly. A nemyslím tím jen výrobu zbraní nebo střeliva, to ani není náš obor. Je třeba dohnat dluhy minulosti a připravit se na budoucnost, aby naši zemi, nebo okolní spojenecké země, nikdo nenapadl a nesnažil se obrátit geopolitickou situaci na svou stranu.
Takže přesunout některé technologie a výrobní obory například do Asie nebylo pro Evropu šťastné řešení?
Je potřeba, abychom si tyto produkty vyvíjeli a vyráběli sami v Evropě, abychom měli pod kontrolou, z čeho jsou udělané, jaký je v nich software a kam se z nich posílají informace. Je naprosto správné se k těmto věcem vrátit. Kdybychom žili v utopickém světě, kde se všichni lidi mají rádi, tak by to bylo ideální. Ale bohužel skutečnost je jiná.
Nedávno jste vystřídal vašeho otce na pozici výkonného šéfa firmy. Chystal jste se na to?
Žil jsem s firmou prakticky už od jejího založení před třiceti lety. I když jsem tehdy měl jen 11 let, pozoroval jsem zpovzdálí, jak otec s firmou pracuje. Pak jsem sem samozřejmě chodil na brigády. Teď už je to přes 16 let, co jsem tady na plný úvazek. Začínal jsem jako obchodník a pak jsem přebral celý obchodní tým a řízení obchodu jako obchodní ředitel. Tuto byznysovou část mi otec předal od A do Z.
Jakou roli hraje ve firmě váš otec? Mluví vám do toho hodně?
Domluvili jsme se, že hlavou firmy se stanu já a on se bude spíše starat o konkrétní projekty a bude poradním orgánem, proto si ponechal funkci předsedy představenstva a já získal pozici generálního ředitele. A jestli mi do toho mluví? Ve chvíli, kdy věci fungují, tak není potřeba do toho moc mluvit. Samozřejmě je dobře, když máte někoho, kdo vám může krýt záda v případě, že to bude z nějakého důvodu potřeba. V tom je síla naší rodinné trojice, jsme schopní se na různých úrovních zastupovat a pomáhat si. Spousta podnikatelů shoří na tom, že jsou na věci sami, zamotají se do nich a těžko se jim z problémů dostává ven.
Firmy potřebují odborníky. Vybudují kampus po vzoru světových univerzit |
Když jste spolu v práci, jak to pak funguje po neformální stránce, nelezete si někdy na nervy?
Díky tomu, že každý máme na starosti něco trochu jiného, se zase tak často pracovně nevidíme. Právě naopak. Když jsme pak spolu, dokážeme přepnout a neřešíme mezi sebou nějaké detaily z byznysu, jestli se má zítra něco dodat, nakreslit nebo dokončit vývoj. Navzájem si nezasahujeme do kompetencí, nehádáme se a nehašteříme a díky tomu se nám daří už dvě dekády spolu fungovat. V osobním čase neřešíme věci, které tam nepatří, vycházíme spolu, jezdíváme i na společné dovolené. Navíc řídíme firmu především ve strategické rovině a řadu věcí necháváme na starosti našim manažerům.
Zbývá vám čas na rodinu a koníčky?
Času je málo a věnuju ho hlavně rodině. Mám manželku, dvě malé děti a s nimi trávím volný čas. Na amatérské úrovni hraju golf, i když příležitostí není mnoho. V létě si občas jdu zahrát beach volejbal, protože ve zdejším volejbalovém klubu jsem vyrostl a rád se k tomu vracím.
12. února 2026 |



























