Do Rožnovské Bečvy se vrátil račí mor, který likviduje zdejší populaci raků říčních. Zatímco předloni se masivní nákaza objevila v Rožnově pod Radhoštěm, nyní lidé zpozorovali nemocné raky v Prostřední Bečvě.
„Volali nám občané, že vidí na jednom místě asi devět různě starých raků, kteří jsou viditelně napadení,“ popsala místostarostka obce Alena Srovnalová.
Následně zkontrolovali delší úsek řeky a našli asi patnáct nemocných kusů. „Je to smutný pohled, jsme rádi, že tady raky máme. Ještě na podzim jsme je pozorovali a zdáli se být v pořádku,“ dodala Srovnalová.
Račí mor vyvolává plíseň, jejíž český název je hnileček račí. Jde o velmi infekční houbové onemocnění. Plíseň postupně prorůstá do celého těla, napadá nervovou soustavu a následně zvířata hynou.
„Pro raky je téměř stoprocentně smrtící, možnost léčby neexistuje,“ upozornil Miroslav Kubín ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy.
Nákaza není přenosná na člověka a nešíří se ani mezi jinými zvířaty. Všichni ji ale mohou přenášet. Šířit ji může například pes, který vběhne do řeky v místě zamoření a znovu to udělá o kus dál. Stejně tak třeba kůň nebo i rybáři. Ti mohou plísňové spóry přenášet na svém vybavení.
O další přenos se pak postará plynoucí voda. Stačí ale nechat věci či obuv vyschnout na slunci nebo vydezinfikovat.
Zdroj nákazy není známý
V Prostřední Bečvě už vyhlásili zákaz vstupu do řeky. „Požádali jsme také obyvatele, aby vodu nepoužívali ani na zalévání, aby se nákaza nerozšířila i do přítoků,“ doplnila Srovnalová. Ty totiž dávají naději, že poté, co epidemie odezní, se raci do Bečvy znovu vrátí.
V minulosti nákaza v Rožnovské Bečvě nebyla, a když se objevila v roce 2018, bylo to pro odborníky velké zklamání.
Populace raků říčních, kteří jsou na Valašsku původním druhem, se v té době díky zlepšujícímu se stavu životního prostředí utěšeně rozrůstala. Dodnes se neví, odkud se nemoc rozšířila, a jasné to nejspíš nebude ani při současné epizodě.
„Zjistili jsme, že nemoc pochází od raků červených, kteří jsou nepůvodním druhem a proti nákaze jsou imunní. S tím jsme to museli uzavřít,“ uvedl Kubín.
„Kde se v řece vzali, ale spolehlivě nevíme. Mohl je vypustit chovatel, stačilo i to, aby se do řeky dostala kontaminovaná voda z akvária,“ dodal odborník.
Spóry se mohou uchytit například na kameni a okamžitě začnou růst. Bez hostitele vydrží i několik týdnů. Nadějí tak jsou úseky řeky, kde se raci nevyskytují, a především důsledné dodržování bezpečnostních opatření a hygieny.
V Rožnově tehdy posbírali asi 1 500 napadených jedinců a podrobili je genetickému rozboru. Ten diagnózu potvrdil. Nákaza se po čase zastavila u jednoho rožnovského jezu a následující rok se neobjevila. Letos je o asi deset kilometrů dál. Dolů po proudu se přirozeně šířit bude, opačným směrem ale také.
„Hnileček račí napadá nervovou soustavu a raci mění chování. Začnou být aktivní i přes den a putují,“ poznamenal Kubín.
Výskyt dva roky po sobě je nezvyklý, před tím se račí mor na Valašsku objevil v roce 2008 v řece Senici u Lidečka.
