Na loučce u podjezdu v Dlouhé ulici přibude menší val směrem k Benešovu nábřeží, který má prostor oddělit od hlavní silnice a částečně omezit hluk a prašnost. Přibudou chodníky, lavičky, koše na psí exkrementy a loučka bude osvětlená, aby sem šlo chodit i za šera.
„Chceme, aby psí loučka na Dlouhé byla kvalitním veřejným prostorem, který bude dobře sloužit pejskařům i jejich psům,“ uvedl náměstek primátora Michal Čížek (ANO).
Podle Petry Benešové ze spolku Bratrstvo psích tlapek by však bylo vhodné tuto plochu oplotit. „Sousední křižovatka je nebezpečné místo a psi se tam mohou zaběhnout, stejně jako na vedlejší železniční trať. Přitom na loučku je chodí venčit i děti,“ argumentuje.
Ve Zlíně vznikl „psí manuál“. Radí lidem, jak se mají ke zvířatům chovat |
Zmínila, že zde chybí i přístup k vodě, přitom hned vedle teče řeka Dřevnice. „Nedovedu si na tomto nebezpečném místě představit, že vypustím psa. Nejnepraktičtější místo i s ohledem na dostupnost,“ souhlasí další pejskařka Hana Horáková.
Město reagovalo, že stavba oplocení v minulosti narážela na nesouhlasné stanovisko Správy železnic. „Hledáme však cesty, jak situaci vyřešit, a chystáme prověření varianty alespoň nízkého oplocení, které by zabránilo nečekanému vběhnutí psů do nebezpečných míst,“ naznačil Čížek.
Pejskaři, které MF DNES oslovila, si však stěžují i na to, že psích louček je ve Zlíně nedostatek. Zejména v centru. „Máme zákaz do všech parků, nemůžeme jimi ani projít,“ poukázala Benešová, podle níž mají jiná města ve svém středu daleko více míst pro pejskaře.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
„I Praha, Brno a další. Ale Zlín pro pejskaře nedělá nic. Psí loučky na okraji jsou řadě lidí k ničemu, venčí psy brzy ráno a večer a nebudou kvůli tomu jezdit na druhý konec Zlína,“ dodala.
Podle Čížka mají pejskaři možnost využít loučky v ulici Dlouhá a v omezené podobě rovněž v ulici Vodní. Město navíc chystá další nový prostor.
„V pokročilém stupni přípravy je nová psí loučka před objektem bývalé Družby, která nabídne další zázemí. Psí loučky do budoucna chceme mít v každé části města,“ slíbil náměstek primátora.
Máme zákaz do všech parků, nemůžeme ani projít. Jiná města mají v centru daleko více míst pro pejskaře.
Petra Benešováspolek Bratrstvo psích tlapek
Benešová navrhla, že by prostor pro psy mohl být v sadu Svobody po jeho opravě. To však není možné. „Celý park je chráněnou kulturní památkou s přísnými památkovými pravidly a vznik vyhrazeného výběhu pro psy nevzešel ani z architektonické soutěže, která určila budoucí podobu revitalizace,“ poznamenal Čížek.
Lidé kritizují i absenci sáčků pro pejskaře ve stojanech v ulicích. „Opět platí, že všude jinde je to samozřejmost, zvládají to i menší města a obce kolem Zlína jako Fryšták, Želechovice a další. Ale ve Zlíně ani tohle není možné,“ kroutí hlavou Benešová s tím, že stejné zkušenosti mají i další lidé z facebookové skupiny I pes je město Zlín.
Zlín rozšíří počet lokalit, kam nesmějí psi. Náhradou jim staví hřiště |
Radnice uvedla, že zásobníky na sáčky čelily častému vandalismu a krádežím celých balení. Majitelé psů si mohou sadu sáčků stále bezplatně vyzvednout na odboru životního prostředí magistrátu.
„Uvědomujeme si, že dostupnost sáčků přímo v terénu pejskařům výrazně usnadňuje úklid. Minulý týden jsme nainstalovali nový odpadkový koš s integrovaným zásobníkem na Fügnerově nábřeží podél cyklostezky,“ řekl Čížek. „Pokud se tento typ držáku na koš osvědčí, budeme je postupně rozšiřovat do širšího centra města.“
Postřiky proti plevelu působí psům problémy
Zlínský magistrát také nabízí možnost online sledování postřiků, které dělají Technické služby Zlín s využitím GPS lokalizace a technologie WeedSeeker. Pejskaři si tak mohou vyhledat pohyb postřikového vozidla a podle aktuální situace zvolit jinou trasu venčení.
„Naším cílem není používat postřiky více, ale naopak co nejpřesněji a pouze tam, kde jsou skutečně potřeba,“ vysvětlil Čížek. „Současně chceme pokračovat v hledání dalších šetrnějších řešení.“
Používají se přitom moderní detekční senzory, které vyhledají konkrétní plevelné rostliny, a postřik se dělá jen tam, kde je potřeba. Oproti plošnému ošetření tak lze množství použitého přípravku omezit.
Zlín kvůli přestupkům omezil pohyb psů, jinde mohou i do zámeckého parku |
Město řešilo, zda nejde používané přípravky zcela nahradit alternativními metodami. Při testování v ulicích ale neměly stejný účinek a plevel i po ošetření rychle znovu prorůstal ve spárách dlažby. Navíc by to bylo daleko dražší.
„Postřiky jsou velký problém, znám spoustu lidí z okolí, kteří po nich vezli psy na veterinu. Jsou z toho i finanční náklady, které jim nikdo neproplatí,“ poznamenala Benešová.
„Informace o online sledování postřiků navíc nikomu nepřišla do mailu, přitom evidenci pejskařů město má prostřednictvím poplatků,“ dodala. Upozornila i na to, že informace o postřiku se objevuje až později, třeba v jedenáct dopoledne. „Lidé přitom chodí venčit psy hned ráno,“ připomněla.
