Když na konci 90. let oznámila firma Phillips, že chce na Moravě vyrábět obrazovky a zaměstnat tisíce lidí, radnice ve Valašském Meziříčí zavětřila šanci. A pustila se do budování průmyslové zóny Lešná, kam chtěla společnost nalákat.
Jenže Phillips nakonec zamířil do Hranic. A strategického partnera radnice nenašla. Do parku nezamířil ani belgický Punch International nebo Nokian Tyres.
V roce 2008 pak začala hospodářská krize. A její následky řeší Meziříčí dodnes. Do zóny Lešná vložila 80 milionů korun, jenže teď má problémy. Z celkem 54 hektarů patří asi deset hektarů společnosti CIE Plasty CZ, přibližně stejnou rozlohu vlastní firma Schott.
Průmyslová zónaNejvětší zóna vznikla v Holešově. Stojí na místě bývalého letiště a má přinést pět tisíc pracovních míst. Vstup do ní ohlásilo pět firem, na velké investory ale zóna čeká. Stála 1,6 miliardy korun. Třetinu zaplatil kraj, zbytek připutoval od státu. |
Meziříčí oslovilo místní firmy
Město proto přestalo hledat strategického investora a pozemky nabídlo menším firmám. Investoři ale ztratili zájem. Radnice tak ustoupila od prodeje pozemků, nabídla je k pronájmu.
"V tomto volebním období jsme se proto rozhodli, že se průmyslová zóna rozparceluje a nabídne místním podnikatelům. Proč bychom nabízeli prostor cizím, když můžeme podpořit naše podnikatele," vysvětlila Dagmar Lacinová, místostarostka Valašského Meziříčí.
V zóně měla například vzniknout sluneční elektrárna. Město uzavřelo s firmou smlouvu na její výstavbu, která platí do konce roku 2010. "V tuto chvíli to ale vypadá, že se nic stavět nebude. Takže průmyslová zóna zůstane prázdná," poznamenala Alena Trampotová, vedoucí odboru majetkové správy.
Průmyslové zóny jsou na vstup investorů připravené. Mají sítě i obslužné silnice.
"Předpokládám, že stavební povolení vyřízené nemají, protože se v této věci nejedná a nic se v průmyslové zóně v lokalitě Lešná neděje. Každopádně na vyřízení povolení mají ještě čtyři měsíce," dodala Trampotová.
Problémy s využitím průmyslové zóny řeší i sousední Vsetín, kde jsou dvě průmyslové zóny - Bobrky I a Bobrky II. Dohromady mají 96 500 metrů čtverečních. Na obě dostala radnice dotaci.
Jenže už šest firem ze svého záměru vstoupit do zóny ustoupilo. Proč? Kvůli krizi. "Podnikatelé se obávají vzít si úvěr, protože nevědí, co bude dál," uvedla Eva Stejskalová, mluvčí vsetínské radnice.
Stálicí v podnikatelské zóně Bobrky ve Vsetíně zůstal výrobce kabelových svazků Hirschmann Czech, který zaměstnává 500 lidí.
Holešov čeká na investory
Štěstí měla naopak radnice v Uherském Hradišti, která průmyslovou zónu Jaktáře o rozloze asi 18 hektarů připravovala v roce 2001. Vložila do ní 33 milionů korun a také ji původně chtěla nabídnout jedinému investorovi. Pozemky ale nakonec prodala po částech různým zájemcům. Celou zónu se tak podařilo rozprodat podnikatelům.
Hospodářská krize nijak nezasáhla ani Zlín. Město do zasíťování pozemků a přípravy vložilo necelých 80 milionů korun. "Průmyslová plocha je z devadesáti procent zaplněná, pozemky si firmy koupily," potvrdila Marie Masaříková, mluvčí zlínské radnice.
Největší průmyslová zóna v kraji leží u Holešova. Přišla celkem na 1,6 miliardy korun. Třetinu zaplatil kraj, zbytek připutoval od státu. Míří do ní zatím pět investorů, další by měli přibývat.
