Po studii bude následovat projekt, který návrhy rozpracuje. „Chceme navázat na již realizovaná protipovodňová opatření a dokončit komplexní protipovodňovou ochranu Kroměříže proti rozlití vodních toků Morava, Moštěnka, Kotojedka, Zacharka a Vážanský potok. Cílem je předejít škodám při záplavách a ochránit občany i jejich majetek,“ zdůraznil starosta Tomáš Opatrný.
Termín realizace ještě jasný není, opatření by se však měla dělat po etapách. Týkat se budou Moravy i menších toků, které při povodních hrozily. Když se loni ze břehů vylila Kotojedka, musel být evakuován domov pro seniory ve Vážanech.
„Opatření zahrnují vybudování ochrany na pravém břehu řeky Moravy v úseku od mostu Karla Kryla po soutok Moravy s Kotojedkou,“ předestřel Opatrný.
V Kroměříži evakuovali domov seniorů. Zmizel muž, který spadl do potoka |
„Dále liniová opatření na Kotojedce, ochranu na úsecích Kotojedky a Vážanského potoka, která zahrnuje i vybudování retenčních nádrží, a protipovodňová opatření na levém břehu řeky Moravy,“ doplnil.
Ačkoliv budou opatření navržená pro stoletou vodu, město nebude mít jistotu, že velká voda jeho části opět nezaplaví. Škody však můžou minimalizovat.
„Stoprocentní protipovodňová ochrana před povodněmi neexistuje,“ upozornila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová. Město s Povodím Moravy aktuálně uzavřelo memorandum o spolupráci, ovšem k realizaci je ještě daleko.
Studii si nechají vypracovat i v Meziříčí
„Zásadní pro povolení protipovodňových opatření bývá zpravidla majetkoprávní vypořádání pozemků. Obecně lze říci, že projektová příprava, povolovací proces a majetkoprávní vypořádání si vyžádá více než pět let,“ odhadla Kučerová.
Město s Povodím Moravy a Státním pozemkovým úřadem řeší také ohrázování místní části Bílany, která se nachází západně od města směrem na Hulín.
Studii si nechají zpracovat i ve Valašském Meziříčí, které také ohrožovaly loňské povodně. „Budeme chtít, aby nám odborná firma zpracovala studii na Rožnovskou, Vsetínskou i část spojené Bečvy a navrhla několik variant protipovodňových opatření na stoletou vodu. To jsou hráze, poldry, zpevnění koryt toků a další,“ vypočítal starosta města Robert Stržínek.
Morava hrozí stále víc, Bečva zaplavuje domy. Nejhorší situace je na Valašsku |
Povodně ve Valašském Meziříčí pravidelně zasahují 10 až 15 míst, která je potřeba chránit. Loni na podzim bylo pod vodou koupaliště i oblast Kouty. Menší toky ohrožovaly Hrachovec, Podlesí i Byninu. „Bude to ochrana městského majetku i obydlí lidí a průmyslu,“ shrnul Stržínek.
Část města zalila loni voda i v Rožnově pod Radhoštěm. Kromě přízemí několika domů také fotbalový stadion a koupaliště. Radnice chtěla v místě část koryta Bečvy odbagrovat a zbavit štěrkových nánosů, aby se zvýšil její průtok.
Proti tomu však byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, protože Rožnov leží v chráněné oblasti Beskydy. Podle ochranářů štěrkové nánosy čistí vodu a tvoří biotopy, kde hnízdí ptáci a vytírají se ryby. Navíc jde o zátopovou oblast.
Sazovice byly loni zatopené hned dvakrát
„Podařilo se nám najít kompromis a jsme už ve shodě,“ hlásí starosta Rožnova Jan Kučera. „Máme radost, že se budou moci opatření udělat.“ Mělo by dojít k úpravě koryta a odbagrování části štěrkové lavice na původní úroveň, tedy na úroveň hladiny. Kučera věří, že už příští rok.
„V navazujícím úseku prověřujeme další protipovodňová opatření, abychom ochránili přibližně deset domů a sportovní infrastrukturu,“ předestřel Kučera. „Zvažujeme tam val, nebo mobilní zábrany. Chceme si na to zadat studii,“ dodal.
Odtokovou studii si nechávají zpracovávat také obce mikroregionu Žídelná, ve kterém je Hostišová, Lechotice, Racková či Sazovice. Hotová by měla být ještě letos. Zejména Sazovice byly loni z velké části zatopené hned dvakrát, škody ale utrpěly i další obce.
Po povodni a teď. Fotky ukazují, jak vesnice opravila škody. Lidé se ale stále bojí |
„Ať už studie navrhne cokoliv, budeme narážet na problém s dostupností pozemků,“ obává se Petr Maňásek, který je starostou Lechotic a předsedou mikroregionu. „Pokud nebudou dostupné, nebudeme nic realizovat.“
Podle něho bude nejdůležitější přístup zemědělských společností. „V našem katastru zhruba 50 procent pozemků vlastní dvě zemědělské společnosti. Mám obavu, abychom tady mohli vůbec něco udělat,“ naznačil Maňásek.
Vytvořit se má i 3D model, do něhož se budou simulovat srážky, aby bylo zřejmé, kde jsou problematická místa a kde je třeba udělat opatření. Na protipovodňové projekty budou chtít města a obce sehnat dotace, protože nebudou mít dostatek peněz ve svých pokladnách.
15. září 2024 |
