O povolení pro moderní objekt na náměstí Práce rozhodnou úředníci na magistrátu. „V současné době připravujeme projekt pro povolení záměru,“ uvedl architekt projektu Juraj Sonlajtner. „Jedná se o složitý proces, čeká nás ještě hodně jednání a musí se sejít spousta věcí, abychom mohli začít stavět do konce roku, což je přání investora,“ popsal.
Konečné slovo o tom, zda budova vznikne a jak bude vypadat, bude mít odbor kultury a památkové péče zlínského magistrátu. Prospect má totiž vyrůst v památkově chráněné části centra města a výrazně zasáhne do podoby náměstí Práce, které vznikalo za baťovské éry.
A Národní památkový ústav (NPÚ) či někteří architekti upozorňují, že díky své výšce se na něm stane novou dominantou a zastíní ostatní budovy či změní panorama Zlína. Měřit má 58 metrů a půjde tak o druhou nejvyšší budovu ve městě po nedalekém mrakodrapu.
Zásady prostorového řešení
Zlínští úředníci se podobou budovy zatím nezabývají. „Investor neformálně informoval o svém záměru zástupce památkové péče. Odbor kultury a památkové péče však doposud nezahájil žádné řízení o vydání závazného stanoviska na úseku státní památkové péče a zatím ani žádost neeviduje,“ podotkl mluvčí radnice Tomáš Melzer.
Plánovaná nová dominanta náměstí Práce je příliš vysoká, říkají památkáři![]() |
Chystaná stavba Prospectu zároveň otevírá další téma a tím je rozrůstání města do výšky. Upozornili na to i památkáři, s nimiž Sonlajtner loni na podzim projekt konzultoval.
„Případné výstavbě objektu navrhovaných rozměrů by mělo předcházet vypracování nezávisle zpracovaných a městem schválených zásad prostorového řešení celého města Zlína s lokalizací možné výškové zástavby a určením jejích limitů,“ sdělila mluvčí NPÚ Petra Zelinková.„Zásady, které by tyto limity definovaly na základě nezávislého posouzení, doposud zpracovány nebyly,“ konstatovala.
Územní plán výšku budov příliš nedefinuje
Podobný názor má zlínský architekt Svatopluk Sládeček. „Pokud se v centru Zlína objeví jedna výrazně vysoká budova, může se stát, že o ulici dál bude někdo chtít stavět další. A co mu pak řeknete?“ ptá se.
„Město by mělo mít vlastní koncepci, kde by výškové budovy mohly vznikat. Teď ji nemá a nové stavby vznikají ad hoc. Nikdo zatím neřekl, zda a kde mají podobné objekty vznikat,“ dodal Sládeček s tím, že neví, proč by právě Prospect měl mít privilegium, aby byl druhou nejvyšší budovou ve Zlíně.
Územní plán Zlína nyní jen velmi obecně definuje přípustnou výšku nových objektů. Žádný další podrobnější dokument neexistuje.
„Měl by ale vzniknout v rámci projektu Zlín 100, jehož přípravou se zabývá Kancelář architekta města Zlína, nebo přímo v rámci chystané změny územního plánu, pro kterou bude Zlín 100 podkladem,“ naznačil Melzer. Zmíněný projekt mimo jiné navrhuje, co by se mělo udělat, aby Zlín mohl mít 100 tisíc obyvatel.
Město chce hustější zalidnění
Pokud správní řízení ohledně Prospectu začne dříve, může podle mluvčího odbor kultury a památkové péče oslovit městského architekta „pro zajištění nezávislého odborného posudku možné výškové zástavby v dané lokalitě s určitým logickým přesahem a návaznostmi.“
Zlín získá novou dominantu, prosklená budova bude druhá nejvyšší ve městě |
Vedení magistrátu do rozhodování o povolení nové budovy na náměstí Práce nemůže nijak zasahovat. Obecně se ale netají tím, že je výškovým stavbám nakloněno. Prostřednictvím územního plánu hodlá například vytvořit právní rámec, aby majitelé ve vymezeném centru Zlína mohli své domy zvednout na šest nebo sedm podlaží.
„Dnes jim takový záměr mohou nabourat účastníci řízení, protože v okolí jsou například jen dvoupodlažní domy,“ řekl náměstek primátora Pavel Brada. „Nám jde o to, aby tam, kde to odborně dává smysl, měli investoři právní jistotu, že mohou stavět,“ dodal.
Radnice zároveň hledá nové rozvojové plochy uprostřed města. „Chceme, aby jeho centrum mělo strukturu a hustotu odpovídající centru krajského města,“ poznamenal Brada. Dnes se v tomto ohledu naopak blíží spíše vesnici.