„Například třípokojových bytů jsou v nabídce desítky. Změna to byla náhlá, ještě v listopadu jsme byty pronajímali v řádech hodin, teď to trvá daleko déle,“ uvedl Miroslav Zvonek, majitel stejnojmenné realitní kanceláře ve Zlíně.
Pořád přitom platí, že o byty v dobré lokalitě a s žádanou kombinací balkon + výtah + sklep + parkovací místo je enormní zájem. „Hlad po vlastním bydlení je pořád velký, za dobrou cenu se pronájem najde v řádech hodin,“ řekl realitní makléř Michal Malaník (RE/MAX).
Nárůst nabídky je však i tak zřetelný. Roli hraje zejména koronavirová pandemie, která z města prakticky vyhnala studenty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Výuka se nyní koná online, a studenti tak nemusejí shánět bydlení.
„Tato situace nenastala v září, kdy byly pronájmy vyprodané, ale až později, když přišla druhá covidová vlna,“ upozornil Zvonek.
„Někteří studenti ve Zlíně také pracují nebo mají brigádu, ale jiní kvůli distanční výuce svoje pronájmy zrušili. Brzy začne jarní semestr, ale nikdo pořád neví, kdy se vysokoškoláci vrátí do lavic,“ připomíná.
Tomu odpovídá i fakt, že v nabídce jsou hojně zastoupené větší třípokojové byty, které vyjdou na 13–15 tisíc korun měsíčně. Často je obývali tři čtyři studenti, kteří se složili na celkový nájem.
„Když má někdo dát 2 500 až 3 000 korun za lůžko na koleji, tak se radši s někým ze spolužáků domluví a zaplatí si pronájem,“ zmínil Pavel Dočkal z realitní kanceláře Century 21 Real Tip.
Na zlínské univerzitě je celkem devět tisíc posluchačů, z toho prezenčně skoro 5 800. Vysokoškolské koleje však mají kapacitu jen 807 lůžek, takže necelých pět tisíc studentů shání bydlení jinou cestou. Koronavirová pandemie navíc snížila i zájem o koleje.
„Na začátku zimního semestru máme vždy plně obsazeno, nyní máme obsazeno zhruba 50 procent a to z důvodu pravděpodobného dokončení letní semestru v online režimu,“ uvedla mluvčí UTB Petra Svěráková.
Nové byty někdy zůstávají prázdné
Další příčinou převisu nabídky nad poptávkou jsou neúměrně vysoké částky, které požadují někteří majitelé.
„Většinou se podívají na cenu za pronájem bytu podobné velikosti v novostavbě a pak chtějí stejné peníze. Jenže neuvědomí si, že nabízejí nižší komfort,“ popsal Malaník.
Někdy to ale platí i opačně. „Viděl jsem nabídku 1+kk v novostavbě za 13 tisíc korun, což mi také přijde přemrštěné,“ řekl Malaník. Dochází pak k tomu, že některé – zejména nové – byty zůstávají prázdné, protože se nový nájemce za požadovanou sumu nenajde.
A s tím souvisí další důvod vyšší nabídky bytů, jímž je pokračující nová výstavba z posledních let. V okrese Zlín se loni začalo stavět 482 bytů a dalších 252 bylo dokončených. Řada bohatých lidí přitom nové byty kupuje jako investici a nabízí ji právě k pronájmu.
„Na trhu je kolem pěti set bytů v různých projektech a Zlín má i v oblasti bydlení svoje limity,“ uvedl Zvonek.
S nekončícím růstem cen bytů sice vlastníkům mírně klesá návratnost peněz, ale trápit je to nemusí. „Koupě bytu je pořád investice, která se vyplatí a zhodnotí,“ zmínil Dočkal, podle něhož však tento trend přináší i úskalí.
„Začalo vznikat něco, čemu říkám domy duchů. To jsou ty, kde většinu bytů skoupí investoři, kteří se pak nestarají o to, jak se nájemník chová. Klíčové je pro ně, aby platil nájem. V takových domech pak nemohou ani vzniknout nějaké sousedské vztahy, protože nájemníci se často mění a mnohdy se ani navzájem neznají,“ podotkl Dočkal.
