„Navrhla mi to, protože ví, že práce praktického lékaře mne zajímá,“ říká student šestého ročníku Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Chtěl jsem si to znovu ‚osahat‘. Hodně jsem zapisoval do dokumentace pacientů, vyšetřoval je, psal anamnézu. Teď jsou moje znalosti medicíny určitě lepší než před třemi lety, takže jsem tuto možnost i více využil,“ líčí.
Vyzkoušet si mohl i činnosti, které sice běžně provádí zdravotní sestra, a ne lékař, ale i to pomohlo k lepšímu přehledu o organizaci práce v ordinaci.
Měřil tlak, kontroloval CRP, odebíral krev, naučil se více o komunikaci s pacientem, významu prevence či o tom, jak důležitou roli hraje praktický lékař jako první kontakt ve zdravotním systému. „Velmi záleží i na osobnosti lékaře, jestli je to edukativní typ, nebo ne,“ popsal Teleky.
Ordinace jsou modernější
V rámci lékařských fakult je taková praxe pro studenty nepovinná a ani je moc neláká. Nemají tak možnost zjistit, že také praxe na malém městě bez zázemí nemocnice může mít svoje výhody.
Jeden týden praktikem na zkoušku. Zlínsko láká mediky na stáž do ordinací |
Projekt spustil Zlínský kraj poprvé loni. Tehdy si týden v ordinaci praktika zkusilo dvanáct zájemců z celé země. Letos jich bylo o jednoho méně.
„Jde o způsob, jak studentům přiblížit reálnou podobu práce praktika a ukázat jim, že ordinace v regionu nabízí moderní zázemí i perspektivu,“ vysvětlil hejtman Radim Holiš. „Podpora budoucích praktických lékařů je pro nás klíčová – právě oni tvoří základ dostupné a funkční zdravotní péče,“ dodal.
Odběr krve nebo kontrola tlaku. Týden u praktika si vyzkoušela první medička |
Kraj navíc finančně podpořil ordinace, které studenty přijaly – za každého stážistu dostal praktický lékař 10 tisíc korun. Celkem tak rozdělil 110 tisíc korun. Medici sbírali zkušenosti například ve Zlíně, Vsetíně či Uherském Hradišti. Pokud by další studenti měli o stáž zájem, mají ještě šanci ji absolvovat do konce kalendářního roku.
„Projekt je skvělý, jsme do něj zapojení. Jen zájem studentů by mohl být větší,“ konstatoval lékař David Halata z Hošťálkové.
Mladých praktiků je ve Zlínském kraji velmi málo a čtyřicet procent stávajících má přes 60 let. Až za pár let odejdou do důchodu, na řadě míst hrozí, že se nenajde lékař, který by stávající pacienty převzal.
Stáž může studenty přesvědčit
Právě stáž, ve které studenti získají cenné zkušenosti přímo z praxe, jim může pomoct s rozhodováním o profesním zaměření.
„Průzkumy z let 2018 a 2023 opakovaně ukázaly na ochotu mladých lékařů pracovat na venkově. Osmdesát procent studentů lékařských fakult však nedostalo během studia dostatek informací o oboru všeobecné praktické lékařství. Je proto potřeba mladé lékaře pro venkov postupně vychovávat,“ řekla už dříve lékařka Milena Blahová ze Zubří, která se do projektu zapojila.
Přes čtyři tisíce dětí v kraji nemá pediatra. Chybí i lékaři pro dospělé |
Podle Telekyho je v poslední době o práci v ordinaci mezi studenty větší zájem. „Ve svém okolí mám hned několik kamarádů, kteří chtějí být praktickými lékaři. Zřejmě i proto, že mladí lidé si dnes více váží volného času a právě u této profese se dá dobře skloubit práce a osobní rozvoj nebo kariérní růst,“ zdůvodnil.
Sám má praktické lékařství nastavené jako druhou volbu, pokud by z nějakého důvodu nevyšla ta první, kterou je neurochirurgie.
„Baví mě, že praktik má úzký vztah s pacientem, zná jej velmi dobře osobně, provází jej celým systémem zdravotnictví a pomáhá mu. Pokud bych nakonec tuto cestu zvolil, určitě bych se vrátil do Zlínského kraje,“ doplnil Teleky.
