„V té době byly v areálu z velké části dřevostavby a riziko požárů tak bylo větší,“ podotkl historik a ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně David Valůšek. K eliminaci požárů podle něj později napomohl železobetonový stavební modul, který firma Baťa i národní podnik Svit používaly.
Budovy také měly takzvané suchovody. To je obdoba hydrantu pouze s tím rozdílem, že se do něj vpouští voda jen v případě potřeby, jinak je prázdný. Tyto suchovody letos 9. července využívali hasiči i při boji s nynějším požárem, dokud jim statik nenařídil objekt opustit.
Firma Baťa a později Svit také měly vlastní podnikovou hasičskou jednotku, která vznikla primárně za účelem hašení v průmyslovém areálu. Budova hasičské zbrojnice dodnes stojí, jde o menší stavbu mezi budovou 21 a klinikou EUC. Dnes je tam lékárna, řeznictví a obchod s elektronikou.
Nejničivější požár v roce 1944
Nejničivější požár zasáhl podnik 20. listopadu 1944 v důsledku spojeneckého bombardování Zlína. Nálet trvající pouhé tři minuty si vyžádal 24 obětí, 90 zraněných a stamilionové škody. Většina bomb dopadla právě na tovární areál, který pak zachvátily plameny.
OBRAZEM: Původní Baťovy sklady shořely při náletu, budovu z 50. let zničil oheň také |
„Spojeneckému letectvu se podařilo vážně zasáhnout především jeho východní část. Došlo tak k naprostému ochromení zde umístěné obuvnické výroby. Bombardováním došlo ke zdemolování budov číslo 14, 15, 16 a 26, většina zbývajících budov v desítkové řadě a část dvacítkové řady pak byla významně poškozena,“ vyjmenoval historik a archivář Martin Marek.
OBRAZEM: Od prvních plamenů k totální devastaci zlínského giganta |
Jednalo se o nejstarší zástavbu továrních budov, z níž dodnes zůstala zachována jen budova 13. Mimoto vážně utrpěla také reprezentativní budova velkoskladu obuvi, dvojblok budov 32 a 33. Mnohé z těchto budov musely být nakonec zbourány.
„Prakticky nezasažená naproti tomu paradoxně zůstala střední a západní část továrního areálu, kde měla vedle pneumatikáren a punčocháren své místo i strojírenská výroba sloužící válečným účelům nacistického Německa,“ dodal Marek.
Záři z ohně na obloze sledovali i v Holešově
Nehořelo však jen v letech války. Příčinou opakovaných požárů byly podle Davida Valůška především výroby, které tam sídlily a mnohdy používaly nebezpečné a hořlavé materiály.
To byl i případ požáru, který 27. října 1971 propukl v jihovýchodní části areálu a patřil k těm nejhorším. Webový portál zlin.estranky.cz uvádí, že budova centrální válcovny číslo 43 a přilehlé sklady v říjnu 1971 hořely intenzivně tři dny a prohořívaly ještě další týden. Záři požáru bylo možné sledovat na obloze i ve 20 kilometrů vzdáleném Holešově.
Rozlehlá hala centrální válcovny kaučukových směsí byla spojená s vyšším šestietážovým skladem surovin. Tento komplex, zcela zničený ohněm, se začal stavět na místě budov zničených náletem po etapách v roce 1949 a definitivně dokončen byl až v roce 1964.
„Škody byly vyčísleny na 53 milionů korun,“ uvedla historička Lucie Šmardová na webu zam.zlin.eu. V letech 1972 až 1975 byla podle ní vyprojektována nová budova, stavební náklady se vyšplhaly na více než 158 milionů korun. To byly na tu dobu ohromné částky.
Noční déšť ochladil hořící budovu. Zbourání bude podle majitele trvat týdny |
Zatímco ze současného požáru budovy 34 máme množství fotografií a videí, přičemž některé z nich teď pomáhají hasičům a policii s vyšetřováním příčin, v komunistické éře bylo fotografování v areálu přísně zakázáno a postihováno. Zvláště při takových mimořádných událostech, které se komunistické vedení snažilo co nejvíce tajit. Zachovalo se jen nemnoho snímků z dokumentace tehdejších požárníků.
Požár v roce 2013 zachvátil 103. budovu
Další z požárů zdevastoval 9. ledna 2013 budovu číslo 103. Hořely sklady firmy HP Tronic, tehdy už byl areál rozparcelovaný mezi mnoho různých vlastníků.
„Příčinou tohoto rozsáhlého a velmi náročného požáru byla závada na elektroinstalaci. Přímá škoda se vyšplhala na 398,5 milionu korun. Likvidace požáru trvala tři dny a podílelo se na ní 54 jednotek hasičů,“ uvádí na svých webových stránkách HZS Zlínského kraje. Jejich práci komplikovalo i mrazivé počasí, protože sněžilo a voda hasičům zamrzala pod nohama.
