Za asistence mysliveckých hospodářů budou policejní odstřelovači působit možná až do ledna příštího roku v osmnácti honitbách, kde byl zjištěný africký mor prasat. Jejich úkolem bude snížit populaci divočáků co nejdříve a nejlépe na nulu.
Je to vůbec poprvé, co jsou tito elitní střelci využiti k jiným než ostrým policejním akcím.
„Na prasata ještě nikdy před tím nestříleli. Budou mít klasické policejní odstřelovací pušky a náboje 308 winchester, které jsou určeny na odlov vysoké zvěře,“ přiblížil ředitel služby pořádkové policie Martin Hrinko.
„Při zásahu se střela roztrhne a divočáka usmrtí. Není ale moc míst, které musí policista zasáhnout, aby zvíře na místě zabil. Jedná se o místo v hlavě o velikosti padesátikorunové mince, které jsou schopni odstřelovači zasáhnout na vzdálenost 150 až 200 metrů,“ doplnil.
Důležité je, aby divoké prase pošlo na hned místě a neutíkalo pryč, protože pak by mohlo africký mor šířit i mimo zónu, do níž je zakázaný vstup.
Policisté mají k dispozici termovizi a zařízení pro noční vidění
Policisté budou vybaveni zařízením pro noční vidění i termovizní. „Vybírali jsme odstřelovače, kteří mají nějaké zkušenosti s myslivostí,“ podotkl Hrinko.
Myslivci v zamořené zóně už odstřelili nebo odchytili do pastí osmdesát divočáků, z toho měl jeden pozitivní nález na africký mor. Zhruba stejný počet zvířat tam ještě může žít s tím, že se dá jen obtížně odhadovat, kolik je jich nakažených.
Policejní odstřelovači prošli speciálním školením, aby věděli, jak se v lese chovat, aby divočáka nevyplašili, a kam ho nejlépe zasáhnout. Velmi musejí dbát také na bezpečnost, přestože by v zakázané zóně neměli být žádní nepovolaní lidé. „Musejí si být naprosto jistí, že nestřílejí na jiný terč,“ zdůraznil Hrinko.
Sami odstřelovači mají zůstat v anonymitě, proto policie odmítla jejich fotografování či natáčení. I jejich bezpečnost je totiž důležitá.
Nasazení policie v této době má jeden hlavní smysl, zhruba za měsíc začne říje divokých prasat, což může způsobit jejich migraci a možnost rozšíření nákazy.
