Radnice uvažuje o tom, že by ve dvou krámcích vznikla galerie, z níž by se na protější betonovou stěnu mohla promítat umělecká videa.
Dalším krokem pro zlepšení prostředí, které řada obyvatel Zlína dlouhodobě kritizuje, by byly výstavní panely na severní straně podchodu, kde by mohlo město prezentovat své projekty.
„Městský prostor, který jsme koupili, bychom vyčistili a jednoduše vyspravili, aby tam byly výstavní plochy. Prověřujeme možnost, že by tam byl videomapping, který by se promítal na protější stěnu,“ zmínil náměstek primátora Pavel Brada, který má majetek města ve své kompetenci.
Hovoří také o šesti výstavních panelech, jež by záměr doplnily. Město by na nich mohlo lidem představovat aktuální či plánované projekty. „Kdyby se to dalo stihnout do voleb, byl bych rád, stoprocentně to ale říct nemůžu,“ podotkl Brada.
Město dva krámky koupilo už před dvěma lety. Vzhledem k tomu, že šlo o největší v celé řadě, získalo tak přes 40 procent tamních prodejních ploch. Ostatní majitelé ale prodat nechtějí, jeden s městem jednal, ale nereagoval pak na nabídnutou cenu, jež vzešla z posudku. Další se odmítli i jen potkat.
Stánky si postavili v 90. letech na pozemcích města. Jsou tam v dlouhodobém pronájmu na 50 let za výhodných podmínek, proto většinou nechtějí svá místa opustit. „Nemáme žádný nový výkup, jen to, co se nám podařilo už dříve. Pak je to případně na právním řešení. Do voleb to už ale nestihneme vyřešit,“ poznamenal Brada.
Proto město chce prostor alespoň oživit, což zadalo nedávno vzniklé Kanceláři architekta města Zlína. Podle hlavního městského architekta Jindřicha Nového by se na plánované galerii mohla podílet i Univerzita Tomáše Bati či městské kulturní a kreativní centrum Živý Zlín, jež pořádá kulturní akce.
„Mohla by to být galerie za sklem s tím, že by se díla prezentovala blíže výkladci. Nebyla by většinu času přístupná, protože by tam jinak musel někdo permanentně být,“ nastínil Nový. „Máme ale vymyšlenou i posuvnou stěnu, která by se mohla odsunout, a interiérový prostor by se dal využít třeba na vernisáž,“ upřesnil.
Lidé podchod nemají příliš rádi
Jestli se odtud bude promítat videoart na protější stranu podchodu, je ještě třeba technologicky dořešit. Pokud se to podaří, bude tato část podchodu oživená. V severní části by pak bylo šest trojúhelníkových stojanů z kari sítí. Stály by poblíž stěny, aby se kolem nich dalo procházet.
„Mohlo by to tam být natrvalo, nebo alespoň na delší dobu. Podchod je tady dostatečně široký,“ konstatoval Nový. Vše je však třeba ještě formálně dořešit.
Podle Nového je podchod frekventované, neobvyklé a architektonicky zajímavě pojednané místo. Prostor uvnitř však považuje za „vysušený“, protože na jedné jeho straně jsou staré obchody, na druhé prostá betonová stěna. „Lidé ho nemají moc rádi, jde o to, dát mu život,“ zdůraznil hlavní městský architekt.
„Nejsem spokojený s tím, jak to tam vypadá. Snažíme se to alespoň trochu zlepšit,“ řekl Brada. Technické služby se ale musejí nejprve postarat o to, aby tam opět svítila všechna světla. Zhruba polovina z nich je mimo provoz. „Narušila se elektroinstalace, pracuje se na tom,“ sdělil Brada.
Magistrát bude muset výhledově také řešit zatékání do podchodu, což se projevilo vzápětí po jeho opravě. Odborníci už dříve zjistili, že bude potřeba problém řešit z horní strany. Tam ovšem vedou i dva hlavní silniční průtahy městem, a je tudíž jasné, že když se práce začnou dělat, omezí to výrazně také dopravu ve Zlíně. Kdy se oprava spustí, zatím není jasné.
