Bakalářské studium ovšem dokončí průměrně jen asi polovina studentů. Ostatní, kteří skončí předčasně, tedy před absolvováním, vnímají univerzity jako neúspěšné.
„Co se týče neúspěšných studentů, jsme zhruba v průměru ve srovnání s ostatními univerzitami v Česku. Neúspěšnost trápí všechny. My tato čísla sledujeme, protože nás netěší, když studenti nastoupí a za nějakou dobu, většinou během prvního ročníku, studium ukončí,“ okomentovala prorektorka pro pedagogickou činnost Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně Lenka Drábková.
Celková neúspěšnost na všech stupních studia se v celé republice pohybuje okolo 60 procent. Na některých školách jsou procenta vyšší než ve Zlíně, jinde zase nižší. Nejhůře jsou na tom obecně technické obory.
Univerzita pro 20 tisíc studentů. V plánu je kampus, další fakulta i nová škola |
Z dotazníku, kterým UTB oslovuje neúspěšné studenty, je patrné, že nejčastějším důvodem je špatně zvolený studijní program, jiná představa o obsahu studia, některým studentům se výuka také zdála časově náročná a studenti z Fakulty logistiky a krizového řízení v Uherském Hradišti také uváděli dojíždění a zdravotní důvody.
Naopak úroveň výuky a dostupnost ubytování ve Zlíně hrály zanedbatelnou roli. „Myslím, že nejčastějším důvodem je, že studenti nesplní zkoušky, zápočty a nezískají potřebný počet kreditů, což je největší problém hlavně v prvním roce studia,“ doplnila Drábková.
„Fakulty si tímto krokem hlídají kvalitu studia a bez splnění podmínek student dál nepostoupí. Toto je asi největší důvod neúspěšnosti našich studentů.“
Náročnost výuky je mnohem vyšší než na střední škole a ne vždy jsou vstupní znalosti dostatečné.
Lenka Drábkováprorektorka Univerzity Tomáše Bati
Mezi fakultami je úspěšnost odlišná, ale vzhledem k různorodému zaměření i samotnému nastavení špatně srovnatelná. V rámci bakalářských programů jsou ale nejúspěšnější na Fakultě multimediálních komunikací (FMK).
Tam program dokončí přes 70 procent studentů. Na Fakultě humanitních studií je to asi 65 procent, na Fakultě logistiky a krizového řízení téměř 60 procent.
Úspěšnost FMK se dá vysvětlit hned několika důvody. Na všechny programy musejí uchazeči projít přijímacími zkouškami, na většině je součástí i talentová zkouška.
FMK láká talentované studenty
Zájemci přijíždějí do Zlína z celé republiky i Slovenska a často je úspěšný jen jeden z deseti zájemců. Osmdesát procent z přijatých má pak trvalé bydliště mimo Zlínský kraj.
„Jde o cílený výběr těch nejtalentovanějších. Roli hraje i atraktivita studia, individuální přístup ke studentům, řada možností pro spolupráci s praxí,“ poukázal děkan FMK Josef Kocourek.
„Neméně důležitá je nabídka Erasmus výjezdů do zahraničí, kterých naši studenti využívají nejvíc ze všech fakult, což jim dodává zajímavou zahraniční zkušenost a fakultě mezinárodní rozměr.“
Zlínská Univerzita Tomáše Bati slaví 25 let, má velké plány do budoucna |
Na některých jiných fakultách končí předčasně 60 až 70 procent studentů. „U technických oborů se vyučuje matematika, fyzika a chemie. To jsou předměty, se kterými mají studenti problémy. Náročnost výuky je mnohem vyšší než na střední škole a ne vždy jsou vstupní znalosti dostatečné,“ vysvětlila Drábková.
Škola se neúspěšností studentů zabývá a nabízí zájemcům doučování u problematických předmětů. Pomáhají i adaptační programy na začátku prvního semestru, kdy se studenti seznamují, navazují kontakty, poznávají univerzitní systém. V nabídce jsou i vyrovnávací hodiny, aby byli připravení na nové studium.
Na úřad práce se po ukončení studia dostává v průměru jen okolo 1,6 procenta absolventů zlínské Univerzity Tomáše Bati.
