Zlínskému kraji hrozí velký úbytek obyvatel. Politici chtějí trend zvrátit

Sice jde jen o výhled do hodně vzdálené budoucnosti, ale je to varování před hrozbou, která by Zlínskému kraji mohla uškodit. Podle Českého statistického úřadu má počet jeho obyvatel stále klesat: ze současných 580 744 by se měl v roce 2081 snížit na 404 090. To je pokles o 30,4 procenta, třetí nejvyšší mezi kraji.

Zlínskému kraji hrozí úbytek obyvatel. Zvrátit tento trend by mohlo pomoci vybudování nových čtvrtí ve Zlíně. | foto: Jsf Abb

Hůře na tom má být už jen Karlovarský a Moravskoslezský kraj.

„Není to trend, který bych podporoval,“ reagoval hejtman Radim Holiš. „Naším cílem je, aby se tato čísla nepotvrdila, aby kraj byl atraktivní a lidé z něho neodcházeli.“

Úbytek má být postupný: v roce 2034 by v kraji mělo žít 551 915 lidí, v roce 2054 už jen 495 013. Způsobí to záporný přirozený přírůstek, tedy více zemřelých než narozených. Podíl lidí, kteří mají přes 65 let, se zvýší z 22 na 34 procent. Podíl věkové skupiny 15 až 64 let má z loňských 63 procent klesnout na 54.

Zlín se má rozrůst na sto tisíc obyvatel, to je víc, než kdy měl

Díky migraci by mělo sice obyvatel po několika letech poklesu přibývat, ale pouze pár set ročně. Ze 44 na 51 let se má v kraji prodloužit průměrný věk a stoupnout má i věk dožití.

Holiš označil pokles za alarmující. A za klíčové pro to, aby se trend otočil, považuje dobrá pracovní místa v kraji a na to navazující služby a bydlení. Neméně důležité je vzdělávání.

„Kraj by měl nejenom vzdělávat, ale také nabízet atraktivní práci. Všechno ostatní pak bude fungovat,“ věří Holiš.

Kraj chce vybudovat novou čtvrť ve Zlíně

Zlínský kraj finančně podporuje Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně. Chce za to, aby rozšiřovala obory i počty studentů. Za 20 až 25 let by jich podle hejtmana mohl být více než dvojnásobek, tedy 20 tisíc.

V Malenovicích chce současné vedení kraje postavit novou čtvrť, kde by byly firmy, byty, služby. Na další obsazení čeká holešovská průmyslová zóna, k níž už vede dálnice. Současně kraj plánuje nákupy, později i výstavbu bytů.

Kraj rozdá miliony, aby si udržel obyvatele. Polepší si sedm menších měst

„Musejí se setkat všechny faktory, které to mohou ovlivnit,“ uvažuje Holiš. „Nejde jen o výkon kraje, měst a podnikatelů, ale musí tady být i vůle lidí, které řídí stát, že budou chtít regiony udržet atraktivní a že všechno nepodřídí Praze.“

Naráží na to, že kromě Zlínského kraje by měl pokles potkat většinu dalších krajů. Největší Karlovarský kraj, kde by podle statistiků mohlo ubýt téměř 45 procent obyvatel, o 35 procent lidí by měl být chudší Moravskoslezský kraj. Naopak v Praze má počet obyvatel o více než 40 procent narůst.

„Důležité také bude, jak se bude dařit samotnému městu Zlínu, protože to bude určovat atraktivitu kraje,“ míní Holiš.

Navázat na Baťovy plány

Vedení zlínské radnice aktuálně chystá Strategii Zlín 100, která je zaměřena na to, aby město mělo sto tisíc obyvatel (dnes jich má zhruba 74 tisíc), jak to dříve plánoval Jan Antonín Baťa. Připravuje podklady pro změnu územního plánu, v němž by měly být vymezeny nové plochy pro výstavbu bytů i výrobních firem.

„Pokud chceme, aby Zlín rostl, potřebujeme, aby tady byli lidé. Když tady budou, budou i firmy,“ věří primátor Jiří Korec.

Také podle něho jde o souběh více faktorů, přičemž Zlín by měl sázet na své silné stránky, jimiž jsou bezpečí, zeleň, kvalitní vzdělávání.

Do Zlínského kraje se vracejí rodáci, oceňují výhody života v klidu

Za další důležitou věc považuje změnu v rozpočtovém určení daní, aby krajská města i kraj dostávaly od státu v přepočtu více peněz na obyvatele. A také porodnost, jež stále klesá. Šance na změnu nepříznivého trendu podle primátora stále existuje.

„Pokud uděláme kroky, které chceme, statistikům se změní podmínky a může to ovlivnit i jejich výpočet,“ naznačil Korec. „Podívejme se, co udělal se Zlínem Baťa. Za firemní kapitál udělal rozvoj města, protože potřeboval kvalitní zaměstnance. Máme to v DNA, ale potřebujeme pro to vytvořit podmínky.“

Město rovněž plánuje výstavbu nové čtvrti. A to u Březnické ulice, kde má vyrůst deset velkých domů s byty, firmami i sportovištěm. Podílet se na tom bude kraj i soukromí investoři. Mluví se o novém ekonomickém srdci kraje, které by mu mělo pomoci k dalšímu rozvoji.

Kraje nemusí nutně růst, míní socioložka

Podle socioložky Lucie Vidovićové z Masarykovy univerzity v Brně jsou investice do pracovních míst, služeb, bydlení či dopravní obslužnosti důležité. Hovoří také o vytváření dojmů, o image krajů, které lákají mladé a chytré lidi.

„Podíl zaměstnaných ve vědě a výzkumu je ve Zlíně poměrně vysoký. A když vás přitáhnou v klíčových dobách vašeho života, tak už třeba zůstanete a založíte si tam rodinu,“ nastínila Vidovićová.

Na druhou stranu podle ní kraje nemusejí jenom růst. Domnívá se, že v nich může žít i menší počet, avšak spokojených lidí.

Zlínu pomůže s rozvojem nová společnost. Postará se o investorské soutěže

„Je to velmi nepopulární, ale existuje velký koncept nerůstu, který se začíná stále více skloňovat,“ nastínila Vidovićová. „Je to jedna z těch lepších cest.“

To nemusí nutně znamenat zaostalý kraj, ale takový, který je pro všechny, protože poskytuje služby, pracovní místa, má dobré školy, životní prostředí, domovy pro seniory. „Takže, když se tam přestěhujete s babičkou, najdete zaměstnání a babička péči,“ poznamenala Vidovićová.

Holiš s Korcem upozorňují na to, že na počet obyvatel jsou navázané daňové příjmy, takže méně lidí znamená méně peněz. Tudíž i horší služby, pak také menší spokojenost obyvatel.

„Je to spirála, která nemůže skončit dobře,“ obává se Korec. „Je to jako otázka, jestli má smysl, aby divadlo hrálo pro deset lidí. Pokud to zaplatí, tak ano, ale oni to nezaplatí.“

Desítky milionů korun ročně město stojí provoz divadla, filharmonie, dopravního podniku. Kraj zase provozuje nemocnice, domovy pro seniory. „Pro menší množství lidí budeme muset s ohledem na příjmy kraje řadu služeb omezit,“ upozornil Holiš.

Proto je podle něho nutné trend změnit. „Nevzdáme to a budeme bojovat, v dalších padesáti letech nás čeká evoluce,“ věří.

V novém trendu hledejme příležitosti, říká socioložka

Může se stát, že Zlínský kraj bude mít o třetinu méně obyvatel. Ale současně to pro něho nemusí být tragédie. Tak by se dal stručně shrnout pohled socioložky Lucie Vidovićové z Masarykovy univerzity v Brně.

„Pokud bude pokračovat nastolený trend, nezbude nám nic jiného než se s tím smířit. A hledat v tom příležitosti,“ míní Vidovićová.

Mohou se naplnit odhady statistiků?
Mohou. Vychází to ze stárnutí populace a odhadu migrace. Zlínský kraj má dobrou dlouhověkost, ale nerodí se tam více dětí. Trend bude takový, i když se může stát ledacos. Od vynalezení tabletky na dlouhověkost, po takovou míru automatizace výroby, že budeme pracovat čtyři dny v týdnu. Tyto věci mohou mít na budoucnost vliv.

Pokud nenastanou, máme počítat s vylidňováním kraje?
Mezinárodní dokumenty a organizace dbají na to, aby se o trendu mluvilo jako o příležitostech, ne o tom, že méně lidí rovná se horší kvalita života, v tomto případě kraje. Může to být příležitost pro nejrůznější nové investice, které mohou být výhodné pro starší populaci nebo tu, která bude žít v řidčeji obydlených krajích. Směřovat mohou do technologií, služeb, zboží.

Co říkáte na srovnání kraje a Prahy?
Oproti všem evropským přístupům je třeba říci, že to není o regionální velikosti celků jako spíše o jejich socioekonomickém statusu. Takže chudé kraje se budou vylidňovat více a rychleji než ty, které na tom budou lépe. To je příklad Prahy. Ale i malé obce v dobrém kraji mohou lidi udržet a mohou se do nich stěhovat mladší. Jde o vytváření kvality života, která v nových generacích představuje už něco jiného. Může to být ekonomická i ekologická udržitelnost, zelené prostory, kde je infrastruktura pro práci na dálku. Nová generace, která bude žít v roce 2081, se ještě nenarodila. A bude vypadat jinak.

Takže s tím může zamíchat pokrok?
Určitě. Teď se bavíme o době, která přijde za šedesát let. Ale můžeme se podívat i šedesát let dozadu, kdy jsme šli do důchodu, kolik měli dětí, jak jsme působili v občanských komunitách. Možná ještě větší skok lze předvídat dopředu.

Proč mluvíte ve spojení s úbytkem obyvatel o smíření?
Je to problém regionálního pohledu, globálně je totiž lidí čím dál více. Co se vlastně stane, když kraj neporoste? Bude méně Zlíňáků. Ale v Africe a v Indii je lidí pořád víc. Každý lidský život by měl mít z etického hlediska stejnou cenu. Čechů bude málo, ale lidí bude dost. Existuje dokonce výzkum, podle něhož mohou být lidé častěji oběťmi finančního zneužívání, pokud mají větší síť přátel. Zní to možná divně, ale čím více lidí je, tím je větší příležitost ke konfliktu.

Takže růst není nezbytný?
Teď to bude trochu archetypální komentář, ale máme z falických symbolů pocit, že všechno musí směřovat nahoru a stále růst. To je považováno za dobré. Dobré je ale i to, když jsou lidé spokojení, vděční za to, co mají a co opečovávají. Když bychom to přehnali, tak snahy přitáhnout nové lidi, mohou místní obyvatelé vnímat tak, že o ně nikdo nestojí a že se všichni dívají jen na to, co lepšího přijde od sousedů. Dá se to tedy přeformulovat i takto: Chceme pečovat o vás, kteří tady dneska žijete, abyste byli spokojení. Nepohrneme se za nějakým růstem, který je ekonomicky neudržitelný a ekologicky nedobrý. A obejmeme nerůst. Můžeme se na to dívat i z optimistického hlediska.