Psal se čtvrtek 19. dubna 1945, když na Ploštině shořelo deset domů a v plamenech našlo smrt 28 lidí.
I osmdesát let po této tragédii se však kolem onoho dne traduje řada nepřesností. Například, že zemřeli všichni obyvatelé Ploštiny nebo že osada byla vypálená celá.
„Ve skutečnosti sem nacistické jednotky šly v rojnici a blížily se k místu ve snaze sevřít jej do kleští. Takže sem členové nacistických komand nahnali každého, na koho po cestě narazili, ať už třeba jen pracoval v lese, na poli nebo měl tudy cestu,“ líčí historik zlínského muzea Ondřej Machálek.
Zatímco režim propagoval mírové slavnosti na Ploštině a ukazoval na zlý Západ, kde spokojeně dožívají nacističtí zločinci, sám využíval služby jednoho z nich jako agenta s výzvědnými úkoly.
