Od ledna se v rámci posuzování vlivu stavby na životní prostředí rozběhlo připomínkové řízení EIA, v němž mohou své názory sdělit občané, úřady i ekologické spolky.
Ty se k záměru vyjádřily už dříve a také na základě jejich připomínek bylo v roce 2019 zrušeno vydané územní rozhodnutí.
Důvodem byla mimo jiné i výstavba průplavu pro ryby na Bělovském jezu a zatrubnění Širokého potoka, jenž do něho ústí a měla by v něm být zajištěna migrace ryb. Tyto věci byly překážkami, které přípravu brzdily. Teď by měly být odstraněné.
Ředitelství vodních cest (ŘVC) je připravené takzvaný rybochod postavit, pokud mu to v rámci řízení EIA úřad nařídí. Široký potok se upraví, ale migrace by se v něm zajišťovat neměla, neboť v něm trvale neteče voda.
„Po všech vyhodnoceních se jeví, že nám pravděpodobně úřad uloží vybudovat rybí přechod na protějším břehu kolem vodní elektrárny. Pokud nám to uloží oficiální cestou, tak jsme povinni to udělat. Bylo by to po všech stránkách čisté řešení,“ sdělil mluvčí ŘVC Jan Bukovský.
„Široký potok zůstává tak, jak byl navržen. Bylo doloženo, že jím voda trvale neprotéká, takže k žádné migraci nedochází,“ doplnil.
Lodě po Baťově kanálu poplují až do Kroměříže, umožní to chystaný průplav |
Tím mají být vyřešeny připomínky ekologických aktivistů. Bukovský věří, že nebudou trvat na tom, aby se řešila migrace ryb v Širokém potoce. „Úřady se shodly na tom, že je to prakticky nereálné,“ upozornil.
Připomínkové řízení začalo letos 2. ledna a veřejnost má 30 dní na to, aby podala námitky. „My to budeme teprve studovat a určitě se k tomu vyjádříme,“ nastínil předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
„V každém případě je pozitivní, že ŘVC změnilo názor, že rybochod nejde postavit a počítá s ním. Co se týká Širokého potoka, musíme nastudovat argumenty, proč jiné varianty koryta potoka nevylepší jeho průtok,“ zmínil.
Patrik tvrdí, že ekologové budou odmítat argumenty, že by řešení bylo příliš drahé, nebo že by došlo ke střetu s majiteli pozemků. „Pro nás je podstatné ekologické hledisko, ne to finanční nebo majetkoprávní,“ uvedl Patrik.
Hotovo by mohlo být v roce 2026
ŘVC se muselo více zabývat také dopady na faunu, flóru a místní ekosystémy, expanzí lodní dopravy na řece Moravě s ohledem na životní prostředí nebo světelným smogem. Dokumentaci chtělo v rámci řízení EIA veřejnosti předložit už v polovině loňského roku, což nestihlo.
„Bylo to způsobeno náročnějším projednáváním se všemi úřady, aby se eliminovala potenciální nedorozumění v dalším povolovacím procesu. Ale všechny připomínky jsou vypořádány,“ zmínil Bukovský. „Jediný, kdo by mohl vznést připomínky, je veřejnost. Pak to bude o tom, jak se s nimi úřad vypořádá a jestli je bude považovat za relevantní, či nikoli,“ přiblížil.
Závěry řízení EIA by mohly být známé do poloviny letošního roku. ŘVC pak zaktualizuje projektovou dokumentaci a začne vyřizovat ve sloučeném řízení územní rozhodnutí a stavební povolení, jež by mohlo získat v příštím roce. Pak by začalo stavět. Výstavba má trvat do roku 2026. Náklady úpravy Bělovského jezu, kde vybudují i malé přístaviště, jsou 330 milionů korun. Peníze by být měly, byť to dnes jisté není.
„Rozpočet se bude připravovat v polovině letošního roku. V roce 2024 bude jen zahájení výstavby, hlavní objem prostředků bude v letech 2025 a 2026,“ upřesnil Bukovský.
Chtějí přilákat víc turistů
Kromě plavební komory na Bělovském jezu, jež by umožnila prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže, se počítá i s výstavbou bazénového přístaviště před Kroměříží pro osmdesát lodí za 230 milionů korun. Byla by tam rovněž půjčovna lodí či kol, restaurace, čerpací stanice pro lodě, sjezd pro vytahování a spouštění lodí, případně jeřáb pro vytahování plavidel na břeh.
Další menší přístav má vzniknout přímo v Kroměříži u Erbenova nábřeží. Stát bude 20 milionů korun a kotvit u něho bude moci osm plavidel. Přístavy zaplatí stát, navazující investice Kroměříž.
Města na Baťově kanále si od celého záměru slibují, že se ještě zvýší atraktivita vodní trasy pro turisty. „Prodloužení Baťova kanálu bude přínosem pro město a turistický ruch. Rádi bychom navýšili počet turistů, kteří u nás chvíli zůstanou,“ uvedl starosta Kroměříže Tomáš Opatrný.
„Vedení města tento záměr trvale podporuje, protože jej vnímá jako dobrý prostředek pro rozšíření možností v oblasti cestovního ruchu. Další prodloužení vodní cesty by mohlo přinést vyšší atraktivitu celému regionu,“ dodala otrokovická starostka Hana Večerková.
