Se slovenským městem Partizánske bude usilovat o dotaci na projekty za 1,5 miliardy korun.
Spolupracovat v oblasti obnovitelných zdrojů energie hodlají Zlín a slovenské město Partizánske. A není to úplně náhoda: obě města totiž spojuje podobná minulost – obě před zhruba sto lety rozvíjel obuvník Tomáš Baťa, což se promítlo i do jejich urbanismu.
Teď chtějí cílit na dotace, které podporují přeshraniční spolupráci. S jejich pomocí hodlají uskutečnit projekty za 1,5 miliardy korun (560 milionů Zlín, 950 milionů Partizánske).
„Primární je zbavit se odpadu a pak ho využít k tomu, aby nám pomohl zatopit například v městských bytech,“ nastínil ekonomický náměstek primátora Miroslav Chalánek.
Ve Zlíně půjde výhradně o proměnu odpadu na energii. Komunální odpad se roztřídí, oddělí se od něho těžké části jako beton či kovy, ale také biosložky. Ty se zpracují v bioplynové stanici a bioplyn se prostřednictvím městské společnosti Teplo Zlín dostane do stávající rozvodné sítě, na niž jsou napojeny městské budovy.
Slupky ze slunečnicových semen jsou lepší než uhlí, říká šéf teplárny |
„Zbytek komunálního odpadu se rozdrtí a vznikne z něho tuhé alternativní palivo (TAP), což je suchá drť různých odpadních materiálů, které nejsou vhodné pro recyklaci. Spalovat se bude v kotlích se speciálními technologiemi,“ zmínil ředitel zlínských technických služeb Jakub Černoch.
Město ale už spalování řešit nebude TAP nabídne k prodeji. Ve Zlíně tak nebude muset vzniknout spalovna. „Klíčová je integrace technologií zpracování odpadu a produkce energie s cílem snížit skládkování a zvýšit energetickou soběstačnost,“ poznamenal Černoch.
Potřeba by bylo až 60 tisíc tun odpadu
Skládkování odpadu bude od roku 2030 významně omezené a také drahé, proto města musejí hledat alternativní řešení jejich likvidace. „Komunální odpad je náš, ale aby zařízení mělo nějakou ekonomiku, museli bychom si ještě další zajistit. Bavíme se o 50 až 60 tisících tun odpadu ročně, který potřebujeme,“ upřesnil Chalánek.
Odpady vyřeší společně. Obce ve Zlínském kraji spojí síly, i kvůli penězům |
Technické služby ročně zpracují asi 30 tisíc tun komunálního odpadu. Podle Černocha ho bude na výrobu tuhého alternativního paliva dost. Město však bude potřebovat více biomateriálu, který budou muset dodávat i jiné subjekty. „Počítáme s tím, že kapacitu zařízení naplníme,“ věří Černoch.
Ve Zlíně je hlavním výrobcem tepla Teplárna Zlín, která patří do holdingu Sev.en podnikatele Pavla Tykače. Její hlavní surovinou je uhlí. Pokud by své zařízení upravila, mohla by využívat i TAP z komunálního odpadu. Kvůli emisním povolenkám totiž v budoucnu dojde také k omezení spalování uhlí.
„Mohlo by to být dobré alternativní palivo, které by nahradilo uhlí. A měli bychom tím pádem také vyřešené odpadové hospodářství,“ podotkl Černoch.
Nutné spalovací zkoušky
Teplárna Zlín dnes provozuje fluidní kotle, které mohou spalovat kromě uhlí i biomasu. „Pokud by byl požadavek na spalování TAP, musely by proběhnout spalovací zkoušky. Nicméně fluidní technologie je jednou z variant pro spoluspalování určitého podílu TAP s dalšími palivy,“ předestřela mluvčí Sev.en Group Gabriela Sáričková Benešová.
Do budoucna Teplárna Zlín připravuje jako jednu z alternativ výstavbu kotlů, jež budou využívat jako palivo biomasu a v určitém podílu i TAP. „Zatím je pro tento projekt vypracována základní studie,“ řekla Sáričková Benešová.
Nejvíce pocítí zdražení v Uherském Hradišti, cena tepla vzroste o třetinu |
V Partizánskem volí trochu jinou strategii. Chtějí využít obnovitelné zdroje, jako jsou solární kolektory, geotermální energie, ale také bioplyn. Obě města podala žádost o přiznání statusu přeshraniční spolupráce. Pokud bude schválená, požádají o dotaci, jež může pokrýt až polovinu celkových nákladů.
Podle Chalánka není náhoda, že právě tato města spolupracují. Jsou mimo jiné už delší dobu partnerskými městy. „Určitě v tom hraje roli, že jsou to města se stejnou tradicí,“ nepochybuje Chalánek. „A řešíme také stejné problémy, tedy přístup k energiím a odpadové hospodářství. Každý řešíme to své, ale jsou tam i průsečíky, díky kterým můžeme využít dotační titul,“ doplnil.
Dotační peníze mohou jít na přípravu projektů i nákup technologií. Vhodná dotační výzva by mohla být vypsaná ve druhé polovině letošního roku. Jestli města peníze získají, zatím není jisté.
9. června 2023 |
