Ocení to také lidé ve městech a obcích, přes něž vede frekventovaný hlavní tah I/35. Po otevření Palačovské spojky, která je jeho přeložkou, se na něm doprava zmírní.
„Jsme v mírném zpoždění, ale není to fatální, do konce roku 2026 to určitě zprovozníme,“ ujistil šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek.
 |
„Po dokončení této stavby se výrazně uleví okolním obcím, protože řidiči kamionů přestanou využívat extrémně zatížené silnice druhé a třetí třídy. Nejvíce si však oddychne město Hranice a obce, přes které je nyní vedena doprava po I/35, to jsou Hustopeče nad Bečvou, Milotice nad Bečvou a Teplice nad Bečvou,“ vypočítal Chudárek.
To jsou města a obce v Olomoucké kraji. Ve Zlínském kraji nová cesta pomůže například Lešné, kde jezdí auta kolem základní školy i zámku.
Palačovská spojka uleví třem krajům, auta na novou silnici vjedou za tři roky |
„Naší obcí měsíčně projede zhruba 130 tisíc aut v obou směrech, zátěž je poměrně vysoká, obzvláště potom u školy. Když dojde k odlehčení dopravy, tak to pro nás bude velmi přínosné,“ zmínil starosta Lešné Jaromír Zavadil.
Důležité také je, že kromě přeložky silničáři jako součást této investice opraví čtyři kilometry dlouhý úsek dálnice D48 z Dubu do Palačova. A postaví u ní také novou křižovatku, na níž se Palačovská spojka napojí. V tomto úseku dálnice D48 jsou čtyři jízdní pruhy úzké, navíc tam stále jsou lanová svodidla, která neodpovídají dnešním normám.
„Stavíme ho do formátu plnohodnotné dálnice, jako předchozí úseky,“ poznamenal Chudárek.
Rychlejší cesta na dálnici
Novou cestu by měli ocenit také řidiči. Díky ní by jim mohla jízda například z Valašského Meziříčí na dálnici D48 trvat jenom deset minut, což je výrazné zrychlení oproti současné situaci.
„Tím připojíme celé Valašsko na dálniční síť, tedy na D48 a potažmo u Bělotína na D1. Zrychlí se připojení na Ostravsko i na D1, která vede do celé Evropy,“ zdůraznil Chudárek.
Nákres trasy Palačovské spojky.
Palačovskou spojku začali cestáři budovat v roce 2023. Stejně jako most, který je její nejdůležitější součástí. Dělníci dnes betonovali jeho další část. Na místo projížděly domíchávače a velké pumpy betonovou směs přečerpávaly nahoru do bednění. To zespodu držely skruže, což je vlastně lešení.
„Betonáž mostu je významná, protože tím končí drobná a zdlouhavá lidská práce,“ nastínil Chudárek. „Celý most se musel podbednit, musela se udělat skruž, navázat výztuž, což je velmi náročné na čas i počet pracovníků. Všechno se dělá ručně. Betonáž je tak trochu za odměnu a je to zlom při stavbě mostu,“ přiblížil Chudárek.
Na Novojičínsku po třech letech otevřeli nový úsek D48, vede dále do Polska |
Konstrukce mostu nepřehlédnutelně vystupuje ze zelené jarní krajiny. Lidé v reflexních vestách byli nahoře, domíchávače se dole střídaly. Pumpy nepřestávaly pracovat.
„Během dnešního dne uložíme 870 kubických metrů betonu z celkových 3 300 tun. Před tím bylo vyvázáno 140 tun betonářské výztuže z celkových 520 tun. Betonáž probíhá od čtyř hodin ráno, předpoklad je, že skončíme kolem osmé hodiny večerní,“ hlásil odpoledne projektový manažer dodavatelské firmy Colas Jan Bůžek.
Nejdelší estakáda celé stavby
Na stavbě se pohybovalo 30 dělníků, 16 domíchavačů, tři pumpy. Most je založený je na 148 pilotách, průměrná délka piloty je 15 metrů. „Odvrtali jsme tady 2 220 metrů pilot,“ poznamenal Bůžek. „Na této stavbě je to nejdelší estakáda. Je to její stěžejní objekt,“ upozornil.
Počasí v úterý betonovaní přálo, ale firma raději termín prací posunula. Původně chtěla začít v pondělí, hrozily však mrazíky, které by mohly betonovou směs poškodit.
„Jsou technologické podmínky, při kterých tak důležitá betonáž musí probíhat. Pevnost betonu nabíhá 30 dní,“ vysvětlil Bůžek. „Na tuhnutí betonu má vliv i počasí. Když budou příznivé podmínky, bude pevnost nabíhat poměrně rychle.“
Laboranti budou průběžně odebírat kontrolní vzorky, které se budou vyhodnocovat. A podle toho se ukáže, kdy je beton zralý natolik, aby se mohlo bednění odstranit.
