A vysoké březnové teploty z nedávných dnů poklesly, hlavně v noci. I díky tomu meruňkové i další ovocné stromy ještě většinou nekvetou a pouze pučí, což je dobrá zpráva.
„Letošek je výrazně příznivější, loňský rok byl extrémně nepříznivý. Jsem přesvědčený, že tento rok takové škody nebudou, i když můžou přijít mrazíky ještě na začátku května,“ nastínil předseda Ovocnářská unie Martin Ludvík.
Čím později stromy kvetou, tím je menší pravděpodobnost, že je zničí mrazy. Sadaři ale dobře vědí, že dokud nemají plody sklizené, jisté není nic.
Aleš Marčík ze Žlutav loni počítal velké ztráty na meruňkách, ale i na jablkách a švestkách. „Počasí je letos zatím takové, jaké by mělo být. Obvykle meruňky kvetly na konci března, nebo na začátku dubna. Loni to bylo o měsíc dříve, což bylo špatně,“ nastínil Marčík. „Uvidíme, jak to dopadne letos. Musíme doufat.“
Je to horší, než jsme čekali. Ovocnáři sčítají rekordní škody po mrazech |
Stromy sice ještě nekvetou, ale díky teplotám kolem dvaceti stupňů v první polovině března se pupeny nalévají mízou. Zejména u meruňkových stromů. Švestkové, jabloňové a hrušňové kvetou později. Jabloně obyčejně začátkem května, loni to bylo začátkem dubna.
„Je dobře, velmi dobře, že přišly mrazy. Díky tomu stromy nevykvetou tak brzy, pořád to ale bude asi rychleji než bývalo. A u meruněk vždy hrozí, že je zničí mrazy,“ zmínil pěstitel Rostislav Kubáček ze Střílek.
Čeští ovocnáři získají kvůli mrazům 378 milionů na evropských kompenzacích |
„Letošní rok je standardnější,“ souhlasí Denisa Mezníková, která pěstuje ovoce v Semetíně. Upozornila ale také na to, že stromům nedělají dobře prudké změny teplot. Ještě minulý týden bylo přes den 20 stupňů, tento týden bylo v noci mínus sedm.
„Když stromy začnou ožívat a pak přijdou mrazy, může jim popraskat kůra a kmeny,“ podotkla Mezníková. „Jsou pak i náchylnější k chorobám. Strom stejně jako člověk potřebuje pozvolný růst.“
Sadaři se nemohou pojistit proti mrazu
Sadaři si přitom peckoviny, tedy hlavně švestky a meruňky, nemohou pojistit proti mrazu, i kdyby chtěli. Pojišťovny takovou službu nenabízejí. „Samostatně pouze proti jarnímu mrazu nelze pojistit žádné ovoce,“ potvrdil Jiří Havelka, ředitel pro strategické partnery firmy Renomia Agro, která funguje jako pojišťovací makléř.
„Je to dáno řadou faktorů, především pak z pohledu pojišťovny extrémně vysokou rizikovostí,“ vysvětlila ředitelka zemědělského pojištění Generali České pojišťovny Alena Stiborová.
Poslední jabloň padne do tří let, odhadují pěstitelé v Olomouckém kraji |
„Pro peckoviny aktuálně pojištění mrazu nenabízíme, to však neznamená, že se pojištěním meruněk či třešní nezabýváme,“ podotkl Vojtěch Rieder, který má v Agra pojišťovně na starosti komunikaci a marketing. „Pojistný tarif, který nám zde v důsledku nemalého rizika vychází, je ale celkem vysoký. Je tedy otázkou, zda by se někdo pojistil,“ upozornil.
Také ovocnáři musejí stejně jako pojišťovny zvažovat ekonomické hledisko. „Pojišťovny jsou komerční subjekty a nabízejí produkty, které jsou pro ně ekonomiky zajímavé. Nebudou chtít na pojištění prodělávat,“ uvědomuje si Ludvík.
Sítě proti kroupám
Pojišťovny proti mrazům pojišťují pouze jablka a hrušky, ale jen v kombinaci s krupobitím. „U jablek a hrušek nahrazujeme ztráty na výnosu a kvalitativní vady,“ upřesnil Rieder.
Proti kroupám si může sadař pojistit každý druh ovoce, ale většinou to neudělá. Raději nakoupí sítě proti kroupám. „Byli jsme proti kroupám pojištění tři roky. Ale když vám zničí úrodu, tak nemáte zákazníkům co nabídnout. Proto je lepší investovat do sítí proti kroupám,“ je přesvědčený Marčík.
Snaží se také vysazovat odolnější odrůdy a umisťovat je do horní části sadu, kde mrazy tolik nehrozí. O pojištění švestek a meruněk by stejně jako ostatní pěstitelé stál, ovšem pouze za přijatelných finančních podmínek. „Když se cena rovná ročnímu zisku, tak to nedává smysl. Pojištění bývá hodně vysoké,“ podotkl Kubáček.
Jarní mrazy jsou čím dál častější
V posledních deseti až dvaceti letech jsou přitom jarní mrazíky stále častější. „Mrazová vlna působí na velkém území, jsou to vpády arktického vzduchu, které dokážou zlikvidovat úrodu v celé republice jako loni. Krupobití působí na menším území,“ srovnal Ludvík.
Mrazy podle něho nemají z hlediska pojištění řešení. Jiná řešení ano, ale ta jsou zase drahá a pro většinu sadařů pochopitelně finančně nepřijatelná.„Ať už jde o pálení parafinových svící, peletek či dřevěného uhlí, nebo protimrazové závlahy. Ty znamenají velkou investici a navíc ještě potřebujete obrovský objem vody,“ vyjmenoval Ludvík.
Sadaři navíc musejí řešit nejen rozmary počasí, ale rovněž choroby a škůdce, jež mohou úrodu ohrozit. I na to potřebují peníze. Hrozit mohou také sucha, nebo příliš mnoho vláhy.
