Během posledních patnácti let daroval šedesátník z Otrokovic přes 300 litrů krevní plazmy.
„Nezveličoval bych to, necítím se díky tomu nějak výjimečně,“ usmál se Chytil. „Vím, že fůra lidí je na lécích z plazmy závislá. Mně to nic nedělá, s injekcemi nemám problém, žíly mám široké, jsem zdravý. Beru to jako to nejmenší, jak můžu lidem pomoct. A kdo ví, možná to v budoucnu budu někdy také potřebovat,“ řekl.
Chytil chce s odběry krve i krevní plazmy vytrvat, dokud mu nebude pětašedesát, což je nejzazší věk, kdy je možné krev darovat. Má nejběžnější krevní skupinu A+, které je ale také nejvíce potřeba.
„Železa mám dost, dostávám vitaminy, chodím na preventivní kontroly. Kdybych měl problém, tak bych to nedělal,“ konstatoval.
Krevní plazmu není možné laboratorně nahradit, přitom je důležitá pro léčbu pacientů po těžkých nehodách, léčbu popálenin, šokových stavů, traumat nebo jako součást léčiv používaných při poruchách srážlivosti krve či oslabeném imunitním systému.
„Na odběry plazmy jsem začal chodit hned, jakmile se pobočka ve Zlíně otevřela. Poprvé jsem cítil euforii, bylo to zajímavé,“ popsal Chytil.
Odběrová stanice tehdy měla více zaměstnanců než dnes. „Se všemi jsem se postupně seznámil, začali jsme si tykat, probíráme spolu i soukromý život. Cítím se tu jako doma,“ dodal.
Během let už přesvědčil k dárcovství i další známé a kamarády. Sám zatím nikdy transfuzi nepotřeboval. Věří ale, že pokud k tomu dojde, bude krve nebo krevní plazmy i díky dalším dárcům dostatek.