Konkrétně jde o 2 500 tun za rok. Přitom se budou používat kaučuk, chemikálie, saze, vulkanizační činidla i oleje. „Nelíbí se nám to. Otrokovice jsou už teď maximálně zatížené průmyslem,“ upozornila starostka Hana Večerková.
„V nové firmě má být i sklad hořlavin, mají tam být instalovány velkoobjemové zásobníky na saze. Některé látky se budou přivážet v cisternách, které několikrát denně pojedou přes Otrokovice,“ doplnila.
Vzhledem k tomu, že součástí stavby má být i komín vysoký třicet metrů, Otrokovice se obávají zhoršení kvality ovzduší. „Také nevíme, zda se budeme potýkat s novým zdrojem zápachu,“ naznačila Večerková. Asi tři sta metrů odsud navíc stojí rodinné domy a o dalších sto metrů dál město plánuje rodinnou zástavbu. „Myslíme si, že další výroba tohoto typu do města nepatří,“ míní starostka.
Sklady a přípravnu směsí hodlá stavět belgická společnost Wobo NV, která se sem chce přestěhovat z budovy číslo 44 ve zlínském baťovském areálu. Ekologická opatření navrhovala firma Ekome, která s ministerstvem životního prostředí řešila, zda bude na záměr potřeba zpracovat velké řízení EIA. V něm se komplexně posuzují dopady stavby na životní prostředí a je to záležitost několika měsíců. Město a obyvatelé podali v této fázi připomínky.
„Z pohledu udržitelného rozvoje Otrokovic vidíme další průmyslové zahuštění v lokalitě jako významně nežádoucí,“ uvedl předseda spolku Za lepší životní prostředí v Otrokovicích Jaroslav Bořuta. Obává se zhoršení imisní situace i silnějšího zápachu.
Stát ale velké řízení EIA nepožaduje a dal záměru zelenou při dodržení navržených opatření, jež mají negativní dopady na okolí eliminovat. „V rámci oznámení záměru byla formulována odpovídající opatření k prevenci a vyloučení negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí, za kterých lze považovat záměr z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví za akceptovatelný,“ uvedlo ve svém rozhodnutí ministerstvo.
Otrokovická radnice proti němu ale bude podávat rozklad, aby docílila zpracování velkého řízení EIA. V krajním případě se chce obrátit na soud. Jiné možnosti nemá. Může se už pouze vyjádřit v rámci stavebního řízení, případně se odvolat proti stavebnímu povolení. Pozemky totiž patří investorovi a průmyslová zóna je určená pro výrobu.
Podle jednatele firmy Ekome Jaroslava Šilháka má jenom málo otrokovických firem tak kvalitně zpracované opatření proti negativním dopadům na okolí jako Wobo NV. Námitky města považuje za obecné a podané spíše jen z principu v zájmu obyvatel než kvůli konkrétním obavám.
Lokalita je určená pro průmysl
„Investor má naplánovanou i studenou plazmu, což je zařízení na eliminaci pachových látek. Celý provoz je plně odsávaný, budou tam filtry pro záchyt tuhých znečišťujících látek,“ nastínil Šilhák. „Ministerstvo životního prostředí by si nedovolilo pustit pochybný projekt, který by mohl zhoršit situaci v Otrokovicích. Když se rozjede výroba, lidé nezačnou říkat, že je to katastrofa,“ je přesvědčený.
Zdůraznil, že lokalita je územním plánem určená pro průmyslovou výstavbu. A pro představu vypočítal, že zpracování směsí bude ve Wobo NV kapacitně šedesátkrát menší, než má pneumatikárna Trelleborg, a stodvacetkrát menší, než má Continental Barum.
„U nás v cílovém stavu zpracujeme 2 500 tun směsi za rok, to je deset tun za den, což je 200 až 400 kilo za hodinu. To je nic. Navíc máme všechno ošetřené,“ poznamenal Milan Skopalík, který belgického investora zastupuje a jehož firma B–Projekting je hlavním projektantem. Poblíž působí i kafilerie či čistírna odpadních vod, z jejichž provozů je zápach.
„Lidé to nechtějí z principu, ale my deklarujeme, že je to navrženo v souladu s platnou legislativou, a když to dotáhneme do konce, nebude to mít žádný negativní vliv na okolí,“ ujistil Skopalík.
Náklady na celou investici činí zhruba 250 milionů korun. Začít stavět by se mohlo příští rok s tím, že hotovo by bylo v létě 2024. Ve firmě má v třísměnném provozu pracovat 35 lidí.
